𝙨𝙝𝙞𝙣𝙚 𝙤𝙛 𝙝𝙤𝙥𝙚 / 𝘮.𝘺𝘨 × 𝘫.𝘩𝘴 / 𝘵𝘦𝘹𝘵𝘪𝘯𝘨 ✓

𝚝𝚠𝚎𝚗𝚝𝚢 𝚜𝚎𝚟𝚎𝚗.

tak, jak mu Jimin poradil stál už ve čtvrt na šest vedle kavárny, kdyby náhodou končil dříve. a ještě, že tak udělal, protože ani ne pět minut po čtvrt brunet vyšel ze dveří kavárny, ovšem mentolového chlapce si nevšiml. proto se Yoongi rychle rozešel za ním a zachytl ho za loket, aby ho donutil se zastavit. brunet se otočil s lehce naštvanou grimasou, ale hned jak spatřil Yoongiho, opadlo ho to.

,,než utečeš, tak mě aspoň chvíli poslouchej. blbečku,". Yoongi opatrně pustil Hoseokův loket a ten na něj stále jen vyplašeně zíral. ,,proč jsis mě sakra zablokoval?". brunet sklopil pohled k zemi a povzdechl si. mentolový chlapec mu opatrně vzal bradu mezi svůj ukazováček a prostředníček hledíc mu do očí. odpovědi se mu zatím žádné nedostalo, protože po Yoongiho aktu přišel brunet o slova úplně. jen si navzájem koukali do očí a ani jeden nic neříkal.

mentolový chlapec poté svou ruku stáhl, ale stále zíral do očí vyššího. neubránil se úsměvu. jak si za celý ty tři roky nemohl všimnout té krásy? té roztomilosti.. té lásky v jeho očích.

,,já se přece nechystal se ti vysmát. pomohl jsi mi a to neskutečným způsobem. pamatuješ? jsem hajzl, ale ne takový. proč se měl vysmát člověku, který mě donutil se usmívat?" jeho hlas byl něžný, tichý a tak nevinný. brunet se nezmohl na nic jiného než toho malého, roztomilého chlapce konečně obejmout. ten mu ihned zabořil hlavu do jeho hrudi, která příjemně hřála. nasál jeho krásnou vůni a oči se mu samovolně zavřely.

ještě v žádném objetí se necítil tak krásně.

ještě nikdy se necítil bezpečněji.

cítil tu lásku, kterou se mu brunet snažil už tři roky dát najevo.

konečně cítil to teplo lásky.

konečně věděl, jaké je to být milovaný.

...

tenhle příběh pomalu, ale jistě končí a já se vám chci předem omluvit.

je toho na mě strášně moc, v týdnu se ke psaní nedostanu téměř vůbec. nevím, kdy budu schopná vydat novou knížku, ale budu se snažit alespoň o ty oneshoty. mám rozepsanou další část oneshotů, jen též nevím, kdy ji dopíšu, jelikož o víkendu doma nebudu a na psaní tak čas mít taktéž nebudu.

ale slibuji, že se budu snažit a psát co nejvíce to půjde, aby další kniha mohla brzy ven.

mám vás ráda a děkuji za všechnu podporu u tohoto příběhu!