Monsters [BTS x READER, CZ]

1. kapitola - First Day at School

Prázdniny skončily a s nimy teplé dny, plné pohody, zábavy a odreagování se od všech školních povinností, které všem studentům jako lusknutím prstů právě začalo.

Ráno sis nastvalila budík trošku dřív, aby jsi měla jistotu, že opravdu nezaspíš a stihneš vše co máš ,aby jsi nevypadala jako vandrák. Přeci jen, první dojem dělá hodně a ty moc nestojíš o to, aby se s tvým jménem spojil obrázek žebráka.

Neochotně, ale celkem rychle jsi se po vypnutí budíku posadila a nadechla se teplého vydýchaného vzduchu v pokoji. Nebylo to moc příjemné, vstala jsi, aby sis otevřela okno a tím sis mohla vzduch vyvětrat. Ihned sis běžela vzít župan, který jsi měla hozený přes židli, protože chladný vzduch hned ráno nebyl to pravé ořechové po čem jsi toužila.

Opustila jsi prostor tvého pokoje a po chladné zemi bosýma nohama jsi proběhla do koupelny, aby jsi mohla spáchat ranní hygienu. Jen co ses na sebe podívala do zrcadla, pevně jsi se chytla umyvadla a zhluboka se nadechla. V životě ti nebylo z nervozity tak špatně. Bála ses. Co když se hned první den něco pokazí? Něco, co ti zničí zbytek pobytu na střední? Vždyť není co zkazit. Je to jen první uvítací den. Pomyslela sis a svázala si vlasy do ledabylého drdolu, aby ti vlasy nepřekážely při mytí obličeje.

"Vrátíme se až po obědě, zlatíčko. Pak nám všechno řekneš jaký jsi měla den, ano?" Prošla kolem tebe tvá mamka a pohladila tě po tváři.

Otočila jsi se, aby jsi viděla, jak tvá máma odchází do chodby za tvým tátou, kde se oba obouvají. "Ano, řeknu vám každý detal. Hezky vteřinu po vteřině, každý můj nádech, můj pohyb, to všechno vám zdokumetuju." Uchechtla jsi se a tvůj otec na tebe udělal obličej, jestli jsi to myslela vážně.

"Dávej na sebe pozor. Kdyby něco, někoho se zeptej ať trefíš do třídy a-" Tvůj taťka otevřel dveře aby mohli i s mamkou odejít.

"Tati. Ano. Miluju vás." Zamávala jsi jím s lehkým úsměvem na tváři a nechala je jít. Dala jsi si snídani, kterou ti mamka stihla udělat. Byly to toasty.

Po dobré snídani, jsi sis šla obléct tvou školní uniformu, která se skládala z bílé košile, černé sukně, černých podkolenek, černé vestičky, černého sáčka s tmavě červeným lemováním a na levé straně na prsu jsi měla malý znak školy, ten měla i tvá vesta. Vše jsi zakončila tmavě červeným motýlkem, který vypadal, jako velká stužka.

Vypadala jsi v tom báječně, byl to po dvou měsících zase nezvyk, ale líbilo se ti to. Doběhla jsi do koupelny, aby sis vyčistila zuby a předělala drdol do vysokého copu, který jsi vylepšila mašlí stejné barvy jako je tvůj motýlek. Obočí jsis zafixovala průhledným gelem a na řasy jsi použila černou řasenku. Rty jsis vylepšila pouze balzámem, méně je někdy více.

Konečně jsi byla připravená. Čím čas rychleji utíkal, tím víc jsi cítila tvůj stažený žaludek. Bylo to nepříjemné, ani toasty jsi nedojedla, tak ses rozhodla, že si je alespoň ohřeješ k obědu.

Když jsi si byla jistá, že jsi připravená, vzala sis malou černou kabelku, do které sis dala mobil a klíče. Zavřela jsi si v pokoji okno a pak se vydala do chodbičky si vzít tenisky. Nějaké společenské boty nebyly tvůj největší koníček. Rychlým pohledem jsi se ujistila, že je v celém bytě zhasnuto a tobě už jen stačilo zabouchnout dveře, zamknout a jít do školy.

Na to, že ještě včera bylo léto, dnes již ráno bylo chladnější. Ptáci zpívali a slétávali na elektrickém vedení zatímco ty jsi sledovala poslední krásy stromů, dříve než začnou měnit své barvy. Cesta ti přišla nekonečná a tak jsi si vzala sluchátka a pustila si svou oblíbenou hudbu.