Krycí jméno Q.U.E.E.N

𝗣𝗮𝗿𝘁 𝗳𝗶𝗳𝘁𝗲𝗲𝗻: 𝗤𝘂𝗲𝗲𝗻 𝗱𝗼𝗲𝘀𝗻'𝘁 𝗳𝗲𝗲𝗹 𝘄𝗲𝗹𝗹

Oči jsem měla vytřeštěné a celá jsem se ze šoku a zmatení klepala, sotva jsem si pamatovala jak dýchat.

,,P-p-proboha," vykoktala jsem ze sebe tiše.

Přímo přede mnou stála mužská postava se sluchátky v uších, jen ve spodním prádle. Přes okraj vany byla přehozená až netypicky latexově průhledná kombinéza, ve které se místy proplétaly tenké drátky a po zbytku koupelny se povalovalo oblečení a bílé krátké nakulmované vlasy. Byl to Frederick.

,,Co si to s ní udělal," vyjekla jsem panicky při pohledu na šaty, které nosila královna.

,,P-počkej, vysvětlím ti to," zakoktal se přítomný z šoku, když jsem strnule stála.

Klepajíc jsem se na něj podívala a s těžkým polknutím jsem si vzala zbraň, která ležela na zemi a dveře jsem zavřela. Nebyla jsem schopna udělat pár kroků, natož odejít, proto jsem se jen sesunula po nedaleké stěně na zem a s rukama v dlaních začala zhluboka dýchat.

,,Je to jen zlý sen, nic z toho všeho se nestalo. Na žádný proslov jsem do Buckinghamského paláce nejela," pokoušela jsem uklidnit své podvědomí, ,,jsi teď doma v bezpečí, nic se totiž nestalo."

Po promnutí spánků jsem zaregistrovala pomalé otevírání dveří a následný pohled přítomného. Místo kalhot měl oblečený ten průhledný oblek, který si u pasu přidržoval.

,,P-přinesu ti něco na sebe," pípla jsem tiše a pomalu se vydala do nedalekého pokoje.

Z něj jsem přinesla staré tričko s kalhotami, které jsem mu podala a on se do nich převlékl. Stále s neurovnanými myšlenkami jsem odešla do jídelny, kde jsem se posadila ke stolu. Frederick po chvíli přišel již v tom co jsem mu přinesla a pomalu začal scházet schody. Tiše se posadil naproti mně a chvíli mlčel.

,,M-Megan já..."

,,Ne, nic neříkej," zarazila jsem ho a těžce polkla, ,,takže si to byl celou dobu ty? Žádná královna, jen někdo, kdo je dvakrát tak vyšší než ona?"

Brunet provinile kývnul načež já jsem se ve vteřině vymrštila ze svého místa a naštvaně kopla do židle.

,,Já kráva blbá! Proč jsem si také mohla myslet, že by mi někdo svěřil královnu, u které ani nepoznám, že to je jen přestrojení," začala jsem vytočeně chodit po místnosti, ,,Proč. Mi. To. Nedošlo. Dřív!"

Přítomný pouze tiše seděl a sledoval mě.

,,A co vůbec královna? Ta pravá."

,,V bezpečí, pravděpodobně ve Windsoru pod ochranou."

,,Jistě, proč mě to nenapadlo," zamračila jsem se s rukama založenýma na prsou, když jsem se posadila, ,,Chasi jsi tam?" zadívala jsem se do stolu.

,,Ano, slyším tě."

,,Řekni mi pravdu," odmlčela jsem se.

On nechápavě zamručel než jsem opět pokračovala.

,,Řekni mi pravdu o tom co se tu děje, že žádnou královnu na starost nemám."

Odpovědi se mi nedostalo však Frederick sebou nepatrně trhnul a následně promluvil, však ne na mě.

,,Ne, co myslíš. Stojí tu naproti mě."

,,Může to být ještě horší? Vy o tom víte, ještě mezi sebou komunikujete a ze mě tu všichni dělají hlupáka," zaúpěla jsem.

Když se mladík přepojil zpět na mě, slyšela jsem tlumenými hlasy, že se baví s Marshallem.

,,Prosím vás, neříkejte mi, že o tom také víte," podepřela jsem si hlavu rukou.