Krycí jméno Q.U.E.E.N

𝗙𝗹𝗮𝘀𝗵𝗯𝗮𝗰𝗸

Pár měsíců po výcviku, rok a půl před současností:

,,Jsme na tebe pyšní, Megan, ale jistě chápeš, že jsme z počátku měli strach," řekla mamka, když jsem se bez zábran ládovala zapečenými těstovinami při nedělním obědě.

I když vedu chaotický život ve svém bytě v centru Londýna, na domácí jídlo se mi špatně odvyká, proto každý týden nikdy nesmím vynechat nedělní rodinný oběd. Navíc, Jamesovi by se taky stýská, když je jeho oblíbený krmitel pryč tak dlouho.

,,Neměli jste čeho se bát," usmála jsem se, ,,jsem totiž profesionál."

Josh naproti mně se nepatrně uchechtl v pokusu nevyplivnout vodu, které se zrovna napil.

,,Zpochybňuješ snad mé schopnosti, prostý člověče?" hodila jsem na něj dramatický pohled.

On raději zavrtěl hlavou, ale se svým přiblblým úšklebkem si stále nedal říct a já se raději otočila na mamku, která seděla vedle něj.

,,A co jsi vůbec za posledních pár dní dělala? Za poslední dobu jsi nebyla doma ani na víkendy, není to moc náročná práce?" zeptal se táta, zatímco jsem měla i částečný výhled na Jamese, jak podřimuje u okna.

,,Na první pohled to tak vypadá, ale není to pravda. Většinou jen převážím důležité nebo cenné papíry z místa na místo. To víte, člověk se s tajnými informacemi britské vlády nedostane do Amsterdamu každý den," povzdechla jsem si euforicky, ,,poznám při tom okolní svět a z dobře odvedené práce mám dobrý pocit."

,,Jsme rádi, že se ti tam líbí. Hlavně dávej pozor aby se ti nic nestalo. Po těch teroristických útocích není dobré tolik cestovat," podívala se na mě mamka s opětovnou starostí v hlase.

,,Neboj," usmála jsem se, ,,kdybych měla jít na sebevražednou misi, tak vám dám vědět."

Další chvíli jsem se věnovala svému talíři, než přišla řeč na Joshe a jeho možná ještě chaotičtější život, jakožto nově povýšený člen scotland yardského policejního sboru.

,,A co že to vlastně teď jsi, Joshi?

,,Seržant. Sice jsem se na to místo dostal jen protože z něj člověk přede mnou odešel a mě tam přiřadili aby místo nebylo prázdné, ale i tak si myslím, že udělali dobře."

,,Já si spíš myslím, že už tě nebavilo zatýkání opilců, tak jsi to u někoho ukecal, aby tě povýšili," ušklíbla jsem se.

,,Megan," podívala se na mě mamka káravě.

,,Co ty víš kolik na tom je pravdy," nepatrně jsem se ušklíbla, než jsem se opět podívala na bruneta, ,,a taky máš takovou tu čepici se kterou vypadáš, že je tvoje hlava dvakrát větší?"

Josh se na mě snad až uraženě podíval, zatímco já si rukama neustále máchala okolo hlavy naznačujíc tvar čepice. Chvíli jsem pokračovala, než táta opět navázal s tématem, které se obloukem vyhýbalo tomu mému. Nejdříve byla řeč o tom, jak Josh přežívá v podnájmu s dalšími několika spolubydlícími v podobě bývalých spolužáků, než jsem se opět dostala ke slovu já.

,,Myslíš, že je dobrá otázka jestli tam mají uklizeno, pokud tam bydlí tři Joshové?" ušklíbla jsem se při pohledu na mamku, zatímco jsem seděla na křesle s Jamesem na klíně.

Spokojeně jsem ho měla rozteklého přes celá stehna, zatímco on si užívat, když jsem ho drbala mezi ušima. Všechno jsem si užívala, víkendové volno, ale především práci, která mi zítra opět začíná. Zkrátka jsem si nemohla na nic stěžovat. Můj život byl perfektní.