Cesta

100 2 0
                                    

1.Září jsme šli na nádraží a úspěšně jsem se s rodiči dostala i na nástupiště devětatřičtvrtě. Tam jsme potkali i Hagrida. Táta je s Hagridem veliký kamarád a každý pátek spolu chodí na máslový ležák. Hagrid se otočil na mě povídá: "Dany,tak rád tě zase vidím. Koukám že jsem měl pravdu, nejsi obyčejná holka, ty jsi čarodějka" usmál se a pozdravil se i z mými rodiči. Máma měla pro mě překvapení.Dala mi sovu a já hned věděla jak se bude jmenovat. Hned jsem hnědou sovu se žlutými oči nazvala Pírko. Máminka měla na mě prosbu, podívala se do mých smaragdových očí a řekla: "Dančo prosím slib mi že si neobarvíš své krásné zrzavé vlasy,že mi budeš často psát a že se ti nic nestane. Tak jsem na to jsem odpověděla: "Neboj mami, můžeš mi věřit"
Rozloučila jsem se a nastoupila do vlaku.
Chvilku jsem hledala místo kam si sednout, ale pak jsem našla jedno místo v kupé. Seděli v něm dva kluci a jedna holka.
Otevřela jsem dveře a zdvořile jsem se zeptala: "Ahoj, mohla bych si sednout k vám? Nikde jinde není místo." Milá holka mi odpověděla: "Ahoj, samozdřejmě že můžeš, pojď se posadit"
Jakmile jsem si sedla hned se mi začali představovat: "Já jsem Hermiona Grangerová."
"Já jsem Ron Weasley."
"A já jsem Harry, Harry Potter."
O tom klukovi jsem slyšela už spoustu věcí, říkala jsem si v duchu.
"A Jak se jmenuješ ty?" Zeptala se mě Hermiona.
"Já se jmenuji Dany Evanderová." Odpověděla jsem stydlivě.
"Jak to, že jsem tě tu ještě neviděl?" Zeptal se Ron.
"No, u mě se prví projev kouzlení projevil teprve před prázdniny." 

"Aha a co jsi udělala" Zeptal se Harry zvědavě.
"No já ani nevím jak bych to nazvala, ale když jsme měli chemii, tak nám bouchly chemikálie, všichni byli černí,jen já byla čistá a stála jsem v nezašpiněném kruhu."
Ron je jen pousmál, ale Hermiona pošeptala Harrymu: "Harry, vždyť ona vyvolala ochraný štít, možá dokonce i patrona."
Harry se jen tázavě podíval na Hermionu a řekl: "No a co?
"Dany, a ty nastupuješ do jakého ročníku?" Zeptala se.
"No nastupuji do 4." Odpověděla jsem a viděla, jak Hermiona nemůže věřit svým uším.
Ale těšila se, že bude mít novou, chytrou kamarádku.
Když jsme si nějakou ti chvilku povídali, přišel k nám do kupé Draco Malfoy a povídá:
"Aaaa To jsi ty ta mudlovská šmejdka Evanderová?"
"Nech ji." Zastal se mě Harry.
"Copak Pottre ty máš holku?" Malfoy drze odsekl.
"VYPADNI!!" Zakřičela Hermiona, požila Flippendo a zabouchla za Dracem dveře.
"Nevšímej si ho Dany, je to slizkej blbec"
V havě mi proletěla myšlenka. Draco má sice úžasné vlasy a pěknou postavu, ale to jeho chování? To je nepřípustné.
Ta představa že by mněl semnou chodit, jak se mě ptal ve školce je odporná..
Když jsme dorazili na nádraží čekal nás tam Hagrid.
"Hagride jak ses sem dostal?" Ptala jsem se.
"Dany, pamatuješ jak jsme spolu malovali tu létající motorku, když jsi byla malá? Tak přesně takovou mám a na té jsem taky přiletěl." Odpověděl mi. Když jsme přišli do hradu, odložila jsem si věci mezi prváky a šla na zahajovací ceremoniál jako všichni ostatní.

Snapeovy sny Kde žijí příběhy. Začni objevovat