Snapeovy sny

Krutá noc

Dobelhala jsem se k posteli a lehla si do zelených peřin. Usnula jsem rychleji, než bys stihl říct Famfrpál. Byla jsem unavená, ale kvůli bolestem, které jsem měla, jsem se každou chvíli probouzela.

V mém pokoji nebyly hodiny, tudíž jsem neměla přehled o čase, tak jsem se zvedla z postele s tím, že se půjdu podívat do obýváku na hodiny. Potichu jsem otevřela dveře.
Snape byl vyvalený na křesle a chápal, na sole byla vylitá sklenice s alkoholem.
"A jejda profesor to s tím šampaňkým asi přehnal." řekla jsem si v duchu a vrátila se do postele s tím, že by nebylo dobré, kdybych lektvaristu probudila. Mé klapnutí dveří nebylo úplně potiché. Snape se probral.

"Proboha už je čtvrt na tři.. Měl bych jít zkontrolovat Evan- Danču, pořád si na ti nemohu zvyknou je tak milá, ale je to má žačka a je to přeci zvláštní že já takový samotář by bydlel s žákyní. Ale na druhou stranu je tak podobná Lily a je dokonce velice pěkná a....
Proboha Severusi na co myslíš vždyť je mezi námi dvacet let rozdíl."Povídal si pro sebe.

Já jsem zvládla usnout a mezi tím co jsem spala Severus opravil poslední eseje.

"Měl bych jí jít opravdu zkontrolovat." Vstal z křesla, utáhl si župan a  vydal se k mému pokoji. Pomalu otevřel dveře. "Spí, ale je otočená zády, měl bych obejít postel a přesvědčit se, že opravdu spí?"pomyslel si.
Bez váhání přešel na druhou stranu pokoje a dřepnul si k mé posteli ve které jsem spala a podíval se mi do obličeje. "U Merlinových bot. Vždyť ona je bledší než stěna, po tváři jí teče studených pot a ještě se do toho třepe jak nějaký ratlík." Zašeptal si pro sebe a začal přemýšlet.
,,Co mám dělat? Mám jít pro madam Pomfeyovou? Ta by se divala že slečna Evanderová bydlí se mnou, ani bych se nedivil kdyby ti někomu řekla. Nebo mám snad Damču odnést na ošetřovnu?" Mezi tím co přemýšlel v mém pokoji, do komnat přišel Brumbál.
,,Severusi?" Zavolal, ale tak potichu aby to nikoho neprobudilo. Brumbál věděl, že Snape nespí, protože si všiml rozlitého alkoholu na stole a lektvarista nikdy neodchází od rozlité tekutiny nebo zašpiněné skleničky.
Uviděl polootevřené dveře a vydal se do mé ložnice za Snapem.

,,Severusi?"
,,Ano, pane?"
,, Severusi, co se děje?" Zeptal se Brumbál s tázavým výrazem.
,,Pane řediteli, od té doby co se dozvěděla, co se stalo s jajími rodiči, jsem na ni viděl, že ji není dobře, ale když jsem ji šel teď zkontrolovat, tak byla v tomto stavu.." Odpověděl vystrašeně.
,,Severusi nic jí nedávej, ani bezesný spánek, možná jí dopřej jen více tepla.Dobrou noc."

,,Dobrou, pane řediteli."Řekl Snape
Jak jí mám dopřát více tepla? Vždyť má na sobě péřovou peřinu a ve vedle se topí, ale pořád je prochladlá. Možná pomocí kouzla bych jí tu mohl nechat kousek své tělesné teploty, ale to znamená že bych tu s ní musel celou noc zůstat.
Ale co jiného mu zbývalo, jinak by to na mě mohlo zanechat trvalé následky.

Posadil se z druhé strany postele ke mě. Z nočního stolku vzal moje fotoalbum, ve kterém jsem měla fotky se svojí rodinou a přáteli.
Když otevřel první stranu, spatřil tam fotky ze svatby mých rodičů. U Merlinových vousů, vždyť její otec vypadá skoro jako Remus Lupin. Pomyslel si. Jeho fakt byl vyvrácen, když si všiml podpisů pod fotkou: Camer Evander a Poppy Evanderová. No jistě Camer Evander, že mě to nenapadlo hned, další z těch co se bavili s Poberty. Ale Dany je jiná, je hodná a chová se jako něco mezi zmiozelkou a Lili Evansovou. I příjmení mají podobné. Začal listovat albumem dál a vyděl fotku na které jsem s Dracem Malofyem a hrajeme si na pískovišti.Na té fotce nám mohly být tak tři roky. Hmm, až na to bude vhodná řeč, budu se muset zeptat odkud se znají. Na další straně byla fotka, byla jsem na ní já a stála jsem před obrovským gobelínem s mým rodokmenem.
Gobelín se velice podobal tomu, co má Sirius. Severuse to zarazilo, tak si pomocí kouzla- Accio, přivolal lupu z mého šuplíku a začal zkoumat můj rodokmen.

Na gobelínu byla různá jména, zbarvená do barev podle toho, do jaké koleje dotyčný chodil.
Podíval se na jména mých rodičů, otec byl v Nebelvíru a k tomu byl jedináček a matka byla mudla, takže matčinu stranu měl vyřešenou.
,,Dobře" zamumlal a zkoumal dál.
Takže, babička byla z Nebelvíru a její strana byli samí nebelvírší. Děda byl Zmiozel, podíval se výš a viděl tři vypálené šmouhy když se zadíval ještě výš, uviděl jmého: Salazar Zmiozel
,,Takže ona je do rodiny se Salazarem Zmiozelem, ale to znamená, že je do rodiny i s Pánem Zla." říkal si sám pro sebe. Podíval se pořádně, a všiml si že u jmen je datum narození a datum úmrtí. Ti kteří zemřeli přirozenou smrtí, měli u datumu černý křížek a ti co byli zavražděni, měli černý puntík.Všichni mudlové a nebelvírští měli černou tečku, kterou i měl Dančin dědeček a jedna šmouha. Zbytek zmiozelkých mělo křížek, ale jedna šmouha, která byla očividně nejmladší neměla ani jedno. Bylo to jasné je do rodiny s Lordem Voldemortem. Severuse jí začalo být ještě víc líto než předtím.
Otočil stránku a našem tam dopis, který rozložil a zjistil, že to je ten samý dopis,který jí poslal pod jménem-S.S.Princ dvojí krve.
Chvíli nevěřícně koukal na dopis a ani si neuvědomoval, že si listuje v soukromých věcech. Nemohl uvěřit, že si ten dopis nechala.
Sklouzl očima k fotce, kterou k dopisu přiložil, zjistil, že je u ní nakreslené srdíčko. Usmál se nad představou, jak Dany sedí u stolu a kreslí srdíčka k jeho fotce.
Po chvíli listování profesor začal být unavený a usnul.

Zdály se mi hrozné sny, zdálo se mi o lordu Voldemortovi, jak vraždí mé rodiče a spoustu jiných lidí. Slyšela jsem i divné hlasy. V posteli jsem sebou škubala a házela ze strany na stranu. To probudilo i  Snapea, podíval se na mě se soucitný výrazem, vytáhl z županu hůlku a zašeptal: ,, Legilimens"

A uviděl to jak pán zla vraždí mé rodiče, viděl všechno co se mi zdálo, a viděl věci, kterých se bohužel v minulosti musel zúčstnit.

Opustil moji mysl a posadil se, proboha vždyť se jí zdá o všech akcích, které kdy Lord Voldemort uspořádal. Nemohu ji probudit, mohla by se vyděsit a měla by z toho ještě větší traumata, než má teď. Bezesný spánek jí taky nemůžu dát, vedlejší účinky při zimnici, mají za následky bolestivě opuchlých očí. Už takto má dost trápení.

Unavený profesor nemohl udělat nic, tak si zpět lehnul a objal mě jeho rukou.

Začínalo svítat, probrala jsem se, zatím co pofesor byl převalený na druhou stranu (už mě nedržel rukou) trochu zachrápal, hrozně jsem se polekala.

Nemohla jsem Snapea vzbudit, musel mít za sebou hroznou noc, když usnul u mě v posteli.

Trochu se mi přitížilo když jsem vstávala z postele, ale dobelhala jsem se pro hůlku a otočila se k profesorovi spícímu v nepřirozené poloze a zamumlala: ,,Wingardium leviosa"

Spící lektvarista se vznesl a já ho přenesla do jeho ložnice. Položila jsem ho na postel a zachumlala ho pod peřinu, až po uši.
Odešla jsem do koupelny si vyčistit zuby, vrátila jsem se do obývacího pokoje, bylo mi špatně, hodně špatně, ale v posteli jsem už ležet nechtěla, tak jsem se šla podívat k jeho knihovně. Vypůjčila jsem si tam knihu o lektvarech jako jsou: Lektvar lásky nebo Felix Felicis. Posadila jsem se na pohovku a začala číst.I když svítalo, pořád bylo velice brzy, a také čtením jsem se vyčerpala a na pohovce usnula.

Opět se mi zdály ty sny. Opět pán zla vraždil všechny lidi okolo. Vraždil Harryho rodiče, mé rodiče a spoustu jiných.

Snape se probudil, už skoro svítilo slunce. Uvědomil si že je u sebe v ložnici, ale tady přeci neusínal. Posadil se a protřel si oči.
,,Měl bych se jít umýt, za chvíli budu muset na snídani." Mluvil si sám pro sebe a zvednul se z postele. Utáhl si župan a zívl. Potřebuju kafe pomyslel si zoufale. Vydal se směrem do koupelny. Všiml si, že na pohovce někdo leží.
,,Evanderová." Špitl si sám pro sebe. Přišel ke mně blíž, aby se přesvědčil, že jsem v pořádku.
,,Spí." Poprvé si všiml pyžama, na kterém jsem  měla fotku s rodiči a u toho citát: ,Nikdy se nevzdávej, i když se to zdá nezvládnutelné, my ti budeme věřit- Mamka s taťkou."
Viděl, že jsem se třásla zimou, tak zašel do své ložnice pro péřovou peřinu. Vrátil se do obývacího pokoje a přikryl mě. Pozvedl knihu kterou jsem měla položenou u hlavy.Usmál se, když zjistil, že je to kniha o lektvarech ,a ještě když to byla kniha z knihovny v obýváku.