Snapeovy sny

První školní den

Jako každé jiné ráno jsem se vzbudila sama od sebe a nějakou tu chvilku po mně vstala i Rowan
"Dobré ráno Dany." Řekla a šla roztáhnout závěsy.
"Dobré ráno i tobě Rowan." Odpověděla jsem, když jsem si obouvala papuče.
Když jsem si vyčistila zuby a převlékárny se do školního hábitu, tak jsem si sedla na postel a přemýšlela co asi dělají rodiče. Ale Rowan mi zamávala před očima a zeptala se:" Půjdeme na snídani?"
To je dobrý nápad, přikívla jsem a šli jsme se najíst.
U Nebelvírského stolu už seděli Harry, Ron a Hermiona. Tak jsem je šla pozdravit a poté jsem se šla posadit vedle Rowan.
Na stole bylo tolik jídla že jsem si nemohla vybrat, ale nakonec jsem si dala tousty.
Podívala jsem se na Snapea a ten si bral totéž co já a přitom se na mě díval.
Když jsem dojídala 2. Toust, dorazila pošta. Okamžitě jsem poznala kdo poštu doručil. Byl to Fridrich- tátovova sova, donesla mi dopis ve kterém stálo: "Milá Dany, blahopřejeme ti ke Zmiozelu, sice nejsi v Nebelvíru jako byli tvoji rodiče, ale dědeček by byl velice pyšný, ten byl taktéž ve Zmiozelu. Měj se hezky a opatruj se tam. S pozdravem-Máma a Táta."
Byla jsem strašně ráda že si na mě rodiče vzpomněli.
Za pár minut nám začínala hodina kouzel, tak jsme se s Rowan odebraly do učebny, kde už na nás čekal profesor Kratiknot.
"Á to musíš být ty, Dany Evanderová, že ano?"
"Ano, pane profesore."
"Rád tě poznávám Dany. Prosím posaď se a poslouchej."  Usmál se profesor.
"Dnes budeme probírat kletbu Accio."
Hodina mě velice zaujala, že jsem neměla ponětí o čase. Když hodina skončila, profesor Kratiknot mě pochválil a říkal že nečekal, že mi to tak půjde.

Rowan na mě čekala před třídou. Když jsem za ní přišla, odebraly jsme se do učebny lektvarů, ve které jsme měly dvouhodinovku s profesorem Snapem.
Do třídy jsme přišly jako první a za katedrou už seděl pan profesor Snape, který se na mě opět koukal a dalo by se dokonce říct že se i pousmál.
Když jsme se s Rowan usadili, profesor přišel za mnou a podal mi učebnici, nenápadně se mě dotkl a bylo vidět že mu to zlepšilo náladu.
Rowan se na mně nechápavě podívala a mírným hlasem řekla: " To je hodně divný, Snape nikdy nepodával učebnice, natož aby se dotkl studenta a poté se usmál."
Nechápavě jsem se na ni podívala a porčila rameny.
Když hodina začala, profesor zadal uvařit Dračí dech, a místo toho ,aby tradičně obcházet třídu, se opět posadil za katedru a díval se na mě s podepřenou hlavou.
Najednou se ozvalo hlasité zaklepání, otevřely se dveře.
"Severusi, mohl bych si prosím půjčit Danču Evanderovou?" Zeptal se Brumbál
"Ovšem pane řediteli."
Zvedla jsem se z lavice a šla za Brumbálem na chodbu.
"Co se děje pane řediteli?" Zeptala jsem se nechápavě.
"Dany mohl bych tě poprosit aby jsi se po obědě stavila za mnou v ředitkně? Budou tam i další učitelé a pokud se nemýlím má volné celé odpoledne."
To mě vystrašilo
"Zajisté pane přijdu hned jak dojím."
Vrátila jsem se do třídy a Brumbál šel za Snapem a něco mu pošeptal. Snape ze na něj zaraženě podíval. A řekl "Pán zla mi o tom nic neříkal."
"Já vím Severusi asi je to proto že ty jsi ředitelem její koleje, ale její rodiče nejsou zmiozelští."
Když Brumbál odešel, Snape se na mě zamyšleně podíval, jako by měl něco v plánu.