Z hloubi duše

Příběh hudebníka

Mnoho lidí to neví, ale bez nás hudebníků by nebyl svět, neboť právě ona hudba člověka doprovází jako strážný anděl po mnoho generací. Je neoddělitelnou součástí našeho života. A jak už to tak chodí, i hudba musí mít své příznivce, kteří budou její smysl šířit dál. Skládat hudbu je umění, a proto mám za to, že hudebníci jsou umělci, kteří jdou s dobou, náladou a světem.

Pojďme se na takového hudebníka podívat pořádně. Mnozí tvrdí, že se pro to musíte narodit, být obdařeni nadáním. Avšak opravdovými a nejdůležitějšími vlastnostmi jsou chuť a píle. Jen čistou snahou prokážete, že jste s to stát se umělcem.

Hudebníci jsou bojovníci, kteří se nebojí poprat s jakýmkoliv drakem v notovém světě. Jako nejsilnější zbraň jim slouží nástroj sám a ke zdokonalení znají několik triků. Musí být tvrdí a zároveň neklást odpor k jemnosti. Hrnou se vstříc dalším hudebním bitvám.

My hudebníci víme, co je dřina. Pro krásu se musí trpět a bez snahy není výsledek. Kolik ochablých svalů, puchýřů, potrápených kloubů nebo pohmožděných prstů už muzikant zažil. Co úsměvů už opadlo a slz se třpytilo na tvářích. Kolikrát už málem došel dech. Ale z každé hloubky vyšplháme po tónech vzhůru v krásné stupnici. Klidně zvládneme i repetici. Umíme si šetřit energii a zachováme si vážnost, i když někdy to patřičně rozjedeme. Jsme jako na koni, když skladba je allegro, ale dokážeme zpomalit i úplně ztichnout. Uši nastražené, ruce připraveny. Všemu musíme naslouchat. Ať už máme klarinet, klavír, bicí nebo činely, vždy s odvahou a ladností začneme hrát. Někdy pořádně udeříme ve stylu fortissimo, jindy zase s veškerou křehkostí pohladíme nástroj.

A ve finále dokážeme to dokonalé, co chce každý člověk poslouchat. Jsme umělci, jenž se zvládnou hudbou vyjadřovat. Je to sen, až hlava přechází. A ti nejlepší se stanou legendou.