ONESHOTS

Harry x Louis

Harry's pov.
S Louim jsme se domluvili, že si k němu po škole půjdeme zahrát nějaké hry. Jeho rodiče a sourozenci nebudou doma, takže budeme mít celý dům pro sebe. Upřímně...nejsem ve hraní moc dobrý. Prostě to není nic pro mě, ale už jsem mu to slíbil. Přece jen...kdo by mohl odolat tomu jeho kukuči.

Právě stojím před Louiho domem a chystám se zaklepat. Nevím proč jsem tak nervózní, budeme přece jenom hrát...nic víc. S povzdechem zvednu svou rozklepanou ruku a zaťukám. Chvíli čekám, než se dveře otevřou a v nich stojí Louis v červeném svetru a s brýlemi, které mu tak nehorázně sluší. Samozřejmě si nemohu nepředstavit jak mi klečí u nohou a kouká mi do očí. Musím si zkousnout ret. Jeho rozcuchané vlasy dělají celou tuhle představu ještě lepší.

"A-ahoj...já...uhm promiň. Úplně jsem zapomněl na čas a no...nestihl jsem se..aspoň trochu upravit." Je nervózní a je u toho opravdu roztomilý. Vsadím se, že vím co dělal.Usměji se. Moje nervozita je najednou pryč, za což jsem docela rád. "Ahoj to je v pohodě, nemusíš přece vypadat jako nějaký supermodel no ne?" Bože...stejně tak vypadá. "Jasně...pojď dál." Otevře dveře a nechá mě projít dovnitř. Začnu si to u něj prohlížet, ale opět můj pohled zůstane viset na jeho bezchybném obličeji.

"Dáš si něco? A řekni si co budeš chtít vzít do obýváku. Máme toho hromadu. To je tak, když žiješ s pěti sourozenci." Zasměje se. Jeho smích je snad to nejkrásnější, co jsem kdy slyšel. "Dal bych si čaj. Nejlépe ovocný, jestli ho máte." Kývne a začne ho připravovat.

Když všechno nachystá, pomohu mu to odnést do obýváku. Společně se posadíme na gauč a Louis mi podá můj joystick. Chvíli společně přemýšlíme co si zahrajeme, než se rozhodneme pro klasický auta. Jsem rád, že nechtěl nějaký proklatě těžký hry. Tohle nemůže být zase tak hrozné. Lou hru spustí a my si vybereme auta. Když začne odpočet, Louis v klidu sedí a čeká na start. Já tak v klidu nejsem. Sedí jen kousek ode mě a já mužů cítit, jak úžasně voní, což mě docela vyvádí z míry. Na televizi se objeví nápis START. Louisovo auto okamžitě vyjede a to mé hned za ním.

Kličkujeme zatáčkami a já jsem pořád někde vzadu za Louisem. Je v tom vážně dobrý. Narozdíl ode mě, pořád nikde nebourá a nezdržuje se tím. Není jen má vina, že furt bourám. To on mě rozptyluje...je tak blízko, že se dotýkáme koleny. Nedokážu se kvůli tomu soustředit. Nejradši bych mu vzal ten joystick, zahodil ho někam a povalil Louiho na gauč. Ten pohled by byl k nezaplacení...

Z mého přemýšlení mě vytrhne Louisovo jásání. Právě vyhrál. Tss..však já mu ještě ukážu, že ho dokážu porazit. "Pojď ještě jednou. Tentokrát tě porazím." On se jen zasměje a pokroutí hlavou. Když hra znovu odstartuje, ocitne se jeho auta opět před tím mým. Snažím se ho hned předjet, ale nedaří se mi to. Louis si to náramně užívá. Jak to sakra dělá. Nenechám ho vyhrát. Řekl jsem, že ho porazím a taky to udělám.

Zatím co se Louis soustředí na hru, já svou rukou překryju jeho oči. Teď to přece nemůže vyhrát no ne? On se pořád jen usmívá a ruku na jeho očích nechá. To mě snad chce nechat vyhrát? Jsme stále blíže a blíže k cílové čáře a já jsem ještě bůh ví kde za Louiho autem. "Pořád prohráváš, že ano?" Neodpovím mu. Když už se blížíme ke konci, jsem už skoro před jeho autem. Byl to takovej kousek a mohl jsem vyhrát sakra. Absolutně to nechápu. Jak mohl vyhrát? Vždyť jsem mu přikryl oči.

Veselé se na mě usmívá a já jen zamručím. "Notak...je to jen hra Hazz." Pokusí se mě uklidnit. Podívám se na něj s privřenýma očima, ale hned jak zahlednu tu krásnou modř, nemohu se dál mračit. Upřeně sleduju jeho oči, jak kmitají sem a tam. Možná bych neměl, ale...natáhnu k němu ruku a položím mu ji na tvář. "Proč musíš být pořád tak rozkošnej hm?" Zašeptám a než stihne něco říct, mé rty jsou na těch jeho.