Napůl pryč

69 10 5
                                    

Z pohledu Dereka

Spálené maso. To bylo všechno, co jsem cítil. Slyšel jsem dvě těla dopadnout na zem. Co se stalo? Zděsil jsem se, když mi došlo, co to leží přede mnou.
„Ne!“ Vyjekl jsem a přiskočil k němu.
Stilesovo tělo bylo pokryto velmi vážnými popáleninami. Chtěl jsem se ho dotknout, ale mezi mnou a ním přeskočil elektrický náboj, takže jsem byl nucen stáhnout svou ruku. I přes všechny ty spáleniny, které ničily jeho přirozenou krásu, jsem viděl na jeho předloktí hodiny. Stejně, jako tehdy, když se vrátila jeho moc Průvodce. Pod nimi se objevil nějaký nápis. Neměl jsem tušení, co to je. Co myslel tím, že ho najdeme za branou, když jeho ošklivě zraněné tělo bylo přímo přede mnou?
„Nenechám tě odejít..“ Zašeptal jsem a i přes bolest, kterou mi působily zbytky elektřiny, proudící jeho tělem, jsem jej vzal do náručí a rozhodl se jej odnést k našemu důvěryhodnému veterináři. Scott mě následoval. S bolestí v očích se díval na svého přítele.
„Co ta holka?“ Zeptal jsem se.
„Ostatní se o ni postarají. Stiles je důležitější.“ Řekl Scott.
Ano. Stiles byl důležitější. Pro mě víc, než cokoli jiného. Cítil jsem jeho srdce. Stále slabě bilo. Nebyl mrtvý... Ještě nebyl mrtvý.. Scott mi otevřel dveře.
„Deatone!!“ Zakřičel.
„Proboha, co se stalo?“ Vydechl veterinář, když nás uviděl. Ukázal mi, abych ho položil na operační stůl.
„Myslím, že to nebude dobrý nápad. Zasáhl ho blesk. Stále v něm cítím elektřinu..“ Vrtěl jsem hlavou.
Ukázal na postel na straně místnosti. „Dej ho tam.“
Opatrně jsem tam tedy Stilese přenesl.
Deaton si dal gumové rukavice a začal prohlížet jeho spáleniny.
„Jeho srdce stále bije?“ Zeptal se.
Přikývl jsem.
„Zajímavé..“ Řekl. „Normální člověk by zásah tak silným bleskem, který ho musel zasáhnout, neměl šanci přežít. On to, ale přežil. Teda vlastně..“
„Co?“ Zeptal jsem se.
„Je napůl mrtvý..“ Řekl tiše Deaton.
„To ne..“ Zašeptal jsem.
„Jeho srdce bije nepravidelně. A vidíš tohle?“ Ukázal na jeho obličej.
Až teď mi došlo, že jeho oči byly celou tu dobu pootevřené. Hodiny byly téměř pryč. Šel vidět jen jejich slabý obrys a vevnitř byla vidět spousta malých, krvavých žilek.
„Jeho mysl není spojena s jeho tělem. Zachránili jste schránku, ne Stilese, jako takového.“ Řekl.
„Řekl mi že ho najdeme za branou, ale že neví, v jakém stavu..“ Řekl jsem.
„Víte, jak se tam dostat?“ Zeptal se Deaton.
„Ano. Už jsme tam párkrát byli.“ Řekl jsem tiše.
A vždycky to dopadlo katastrofálně.
„Měli byste si pospíšit.“ Řekl Deaton.
„Proč?“ Zeptal jsem se.
Deaton ukázal na stále se měnící nápisy pod hodinami na Stilesově předloktí. „Stiles bojuje o svůj život. O jeho záchranu. Bylo tam napsáno.. Že porušil pravidlo. Vlastně dvě.. To druhé porušil, aby napravil chybu toho prvního. Teď bojuje s tím, kvůli komu porušil to první pravidlo. Je jen jedna cesta, jak může vyhrát..“
„Získat zpět moc Průvodce..“ Řekl jsem.
„On vám to řekl?“ Zeptal se.
„Ne přímo. Řekl mi jenom, že to všechno udělal proto, aby ji získal zpět.“ Řekl jsem.
„A řekl ti ještě něco?“ Zeptal se.
„Vím, za kým musíme jít.“ Řekl jsem a otočil se ke Scottovi. „Musíme se vrátit k Nemetonu..“

Mitch Hale - NightmareKde žijí příběhy. Začni objevovat