Sériový vrah. Vtipný. Společenský. Bohatý. Chytrý. Psychopat. Tajnůstkář. Student. To jsou věci které popisují Kim Namjoona. Studenta na souromé škole se spletitou minulostí. Jeho přezdívka je RM. Mezi Namjoonem a RM je pár základních rozdílu. RM...
Namjoon seděl za stolem v přepichové světlé kanceláři. Vedle něj stál Jungkook. Poslední tři dny si na něj dával pozor. Čekali na muže, který v podstatě zachránil Jungkooka. Byl u už zaniklé jednotky, sledoval zrovna Jungkooka, když u něj byl Namjoon a chtěl po něm o té jednotce informace. Ten muž Kooka navštívil a řekl, že za určitý obnos peněz je ochotný podat informace. Kook to slíbil. Teď bylo potřeba vyřídit formality.
V kanceláři vládlo ticho. Ani jeden z mužů se na toho druhého nedíval. Jako první promluvil až Namjoon. ,,Chceš se mě na něco zeptat.." Jungkook přikývl. ,,Chtěl jsem se zeptat na to, jak je to mezi tebou a Jinem teď. Jestli teda chceš odpovídat, nebo tak.." Řekl Kook nesměle.
,,Dal jsem mu najevo, že vztah se mnou není nejlepší nápad. Řekl jsem ať nad tím déle přemýšlí" Povzdychl si Namjoon. ,,A když si to nerozmyslí?"Zeptal se Kook. ,,Nevím, jestli ho mám rád, ale rozhodně mu nebudu ubližovat. budu ho ochraňovat a všechno je tím pádem na něm." Zazněla odpověď. Před tím, než stihl Jungkook něco říct, nebo snad namítnout, někdo zaklepal a Namjoon vyzval, aby vstoupili.
Dovnitř vešli tři muži a vedli jednoho, kterého posadili na židli naproti RM. Muži si stoupli ke stěně na druhé straně místnosti. Muž byl argentinec a na Namjoonův styl měl až moc drzý úšklebek na tváři. Pokynul ať mluví.
,,Cena byla 53 000 000 milionů wonů. Řekl jsem všechno, co byl potřeby" Namjoon neměl rád když někdo neuměl správně mluvit. ,,bylo potřeba... říká se to tak." Opravil muže. Ten jen přikývl.
Dlouho bylo ticho. Namjoon propaloval muže pohledem. Ten už chtěl být pryč. Namjoon vstal, došel k jedné skříňce, vytáhl z ní tři velké balíky bankovek. Došek zpět a položil je před muže na stůl. Usedl zpět do židle. ,,Odteď jsou tvoje" řekl muži. Ten se opět usmál. ,,Slyšel jsem o vás hodně, ale nikdy jsem si vás nepředstavoval jako osmnáctiletého kluka." Řekl muž a olízl si spodní ret. Přímo svlékal RM pohledem. Namjoon byl znechucený. ,,Poslouchej.. uvědom si,že jsme v Korei a ne v nějaké sojové republice. Tady se chováme slušně. Obvzláště pak v kruzích, kde jsem já. Počítá se samozřejmě i dodržování slibů do pravidel slušného chování. Zradil jsi svou jednotku. Je mi jedno, že v můj prospěch. Zajímalo by mě, jestli vůbec cítíš vinu. Vsadím se, že ne. Hnus" Namjoon kývl hlavou a koukl se jinam.
Dva muži přistoupili k argentinci. ,,Mohl byste prosím poodstoupit z koberce?" Řekl jeden z nich. Argentinec se zvedl a odešel od krémově bílého koberce. Myslel si, že ho prohledají, dají mu peníze a on bude moct odejít. Jenže to se nestalo. Druhý z Namjoonových mužů vytáhl zbraň a střelil ho do hlavy.
Namjoon byl spokojený. On svůj slib dodržel a měl čistý koberec. Podle něj byl špinavý koberec hrozné zlo. Jungkook se prudce otočil směrem k oknu. ,,Něco tam bylo." Řekl klidně. Zbylí muži už odnášel pryč tělo. Namjoon vstal, došel k oknu a rozhlídnul se. Dole na ulici zahlédl červenovlasého muže mizícího v davu lidí.
,,Můžeš jít domu JK. Tomu štěněti se určitě už stýská. A já musím ještě něco vyřídit." Řekl Namjoon dál hledíce z okna.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
