„Kdy už pojedeme do té Anglie?“ ptala se pořád dokola Galatea. Už uběhlo několik dní od příchodu dopisu od Brumbála a dívku byla velmi nadšená z výletu do Anglie.
„Nevím Gal musíme počkat až nám Brumbál napíše dopis,“ odpověděl zrzavý chlapec pobaveně.
„No a kdy nám napíše?“
Odpovědi se nedočkala, protože Charlie se z její nedočkavosti začal smát.
On sám se do Anglie taky hrozně těšil, protože to znamenalo, že se potká se svojí rodinou. Ale obrovské starosti mu dělal důvod návštěvy.
Od té doby, co se Gal na ruce objevilo tetování, ji ruka nebolela.
Naštěstí.
„Co kdybychom se šli podívat za Sandy?“ navrhl po chvíli Charlie. Už se taky začínal nudit.
„Jó,“ vykřikla nadšeně, „a půjdeme ji taky nakrmit?“
„Můžeme. A teď pojď. Ať na nás nemusí čekat,“ a s těmito slovy vyšel ven.
„Počkej na mě!“
ČTEŠ
𝔾 𝔸 𝕃 𝔸 𝕋 𝔼 𝔸 |𝚜𝚑𝚘𝚛𝚝 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢| ✓
FanfictionJeden rok Jeden měsíc Jeden týden Jeden den Jedna hodina Jedna minuta Jedna sekunda Jeden okamžik Co všechno se za tu dobu může stát a změnit? Úplně všechno. ^ Příběh o dívce, které se díky jednomu okamžiku změní celý její dosavadní život. Musí...
