„Ššš...“ snažil se Charlie už pár minut uklidnit Galateu.
Poté, co ho vzbudil její výkřik, se okamžitě vydal za ní. Bál se, že se jí něco stalo.
Pohled na ni, když přišel do pokoje, byl srdce rvoucí. Její vyděšený pohled se mu usadil v paměti. Celá se klepala a vůbec na jeho přítomnost nereagovala. Pouze se kolébala ze strany na stranu.
I hned se vydal směrem k její posteli a sedl si na ní. Nejdříve Galeteu pouze objal, ale když to nepomáhalo, přitáhl si ji k sobě na klín.
Schoulila se mu do náručí.
^
Po několika dlouhých minutách pláče, nezastavitelných vzlyků a nekonečného strachu se Galatea konečně v Charlieho náruči uklidnila.
V posledních chvílích poslouchal, jak její vzlyky pomalu utichají až nakonec utichly úplně. I klepat se nakonec přestala.
„Co se stalo? Zdálo se ti něco?“ zeptal se opatrně šeptem. Nechtěl ji znova vyděsit.
Na její přikývnutí reagoval jen další otázkou: „A řekneš mi to?“
„Zdálo se mi o tom výcviku.“
ČTEŠ
𝔾 𝔸 𝕃 𝔸 𝕋 𝔼 𝔸 |𝚜𝚑𝚘𝚛𝚝 𝚜𝚝𝚘𝚛𝚢| ✓
FanfictionJeden rok Jeden měsíc Jeden týden Jeden den Jedna hodina Jedna minuta Jedna sekunda Jeden okamžik Co všechno se za tu dobu může stát a změnit? Úplně všechno. ^ Příběh o dívce, které se díky jednomu okamžiku změní celý její dosavadní život. Musí...
