Nekoušu

14 0 0
                                    

Škola skončila a nastal čas říct svým novým přátelům zatím. Účastní se hudby. Já si vybrala místo hudby umění. Není to o tom, že bych byla umělkyně, to vůbec! Nezpívám, ani nehraji na žádný nástroj.

Venku svítilo sluníčko. Vyhrnula jsem si rukávy a povzdechla. Nemůžu se přestat usmívat, ani když jdu přes parkoviště. Tohle místo mám fakt ráda. Lidé tu na mě byli opravdu milí, což jsem upřímně nečekala a nemohu se dočkat až to všem řeknu.

Uslyšela jsem zvuk motoru. Vedle mne pomaleji jelo auto, až jsem uskočila, aby do mě nenarazilo. Auto okamžitě zastavilo.

Okýnko se stáhlo. ,,Nastup si.''Nařídil mi Zayn s pokerfacem, jakoby mne vždy vyzvedával, jako bychom nebyli cizinci. Ale my byli.

Věnovala jsem mu zmatený pohled.

,,No tak, nekoušu.''Řekl a věnoval mi samolibý úsměv, při čemž mi otevřel dveře po mé straně. Opět zaznamenávám jeho přízvuk.

Pokrčím rameny a nastoupím. Jak bych nemohla? Podívejte se na něj! Kromě toho se snaží být přátelský. Jen si myslím, že si mám dát pozor na bezpečnostní pás. Na horní polovině těla nic neměl. Samozřejmě.

,,Tak, jaký byl tvůj první den?''Opět nastartoval auto. Opět se zeptal, jako bychom se znali nějaký ten čas. Ne jako pár dnů.

,,Dobrý, mám to tu ráda.''Řeknu upřímně. Nemůžu přestat zírat na jeho potetovanou paži. Zaznamenal to, otáčejíc ruku tak, aby tetování šlo vidět lépe.

,,Máš ráda tetování?''Usměje se s pohledem stále vpřed, aby viděl kam jede. Věnoval mi díky tomu dokonalý výhled na jeho ostré rysy.

Pokrčím rameny, ,,Máš jich hodně,''řeknu bez odpovědi. Nemusím tetování, ale na něm vypadá dobře.

Trochu se pro sebe zasmál.

,,Moc toho nenamluvíš, co?''Nebyla to otázka, takže to znovu přichází pokrčení rameny připadajíc si pitomě, jelikož toho opravdu moc nenamluvím.

Když jsme přijeli k mému baráku, nahnul se přes mne, aby mi mohl otevřít dveře, při čemž se naše obličeje skoro dotýkaly. Hluboce se mi podíval do očí svými hnědými poklady. Bylo v nich trochu zlaté. Nemůžu si odpustit pevné svírání mobilu v ruce. Skoro jsem přestala dýchat, jakmile se vrátil zpět na své místo s tím svým samolibým úsměvem.

Jsem si jistá, že to byl jeho účel.

Vykročila jsem ven a zavřela prudčeji než jsem očekávala. ,,Děkuji za jízdu, ale myslím, že by byla procházka lepší.''Snažila jsem se o vtip. Pořád tu byla závrať z toho momentu. Zajímalo by mě, proč jezdí do školy autem?! Ale s tímhle autem kdo by se nechlubil.

,,Kdykoli, budu rád, když se o tobě něco dozvím.''Jeho oči neuhnuly. Než jsem stihla odpovědět, nastartoval a odjel 3 bloky od nás.

**

,,Zouu!! Chci slyšet všechno! Jaký je nový dům?? Ne, jak bylo ve škole?? Máš novou kamarádku a zapomněla jsi na mě?? Oh a co sexy kluci?? Chybíš mi, tak moc.''Trochu oddálím mobil. Kayla vždy mluvila víc hlasitě.

,,Woow, uklidni se Kay! Dýchej!''Začali jsme se smát. Bože, je krásné znovu slyšet její hlas. Řekla jsem jí podstatně vše od příchodu do Bradfordu. O mém pokoji, Harrym a jeho partě a pak o Zaynovi.

,,Takže Harry, Louis, Niall a všichni mě teď nahradí?''Představím si její uslzené oči.

,,Nikdo tě nemůže nahradit a ty to víš!''Ujistím ji, i když si dělala legraci.

,,Takže mi řekni vše o tom ,,cizím sousedu'', Zen nebo jak se jmenuje.''

Nevěděla jsem, co říct. Prvně tedy to, že mě ignoroval, když s ním byla jeho parta a pak mě hodil domů, což je pravda. Odpustila jsem si detaily typu, že je opravdu nádherný, pro teď. Nechci, aby si myslela, že ho mám ráda.



-----------------------------------------

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 01, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

He's No Good > Z.M *Czech translation*Kde žijí příběhy. Začni objevovat