Ta Zamilovaná

Me And Him

Když skončil boj o Bradavice, já Draco a jeho rodiče jsme šli do jejich sídla. Už jsem tam delší dobu bydlela, takže to pro mě nebyla žádná novinka.
Bydlela jsem v pokoji s Dracem, ale přemýšlíme, že by jsme se odstěhovali, jen já a on. Já jsem už nechtěla dodělávat školu, ale nevěděla jsem co budu dělat. Draco na tom byl stejně, ale on má rodinu, On má někoho kdo mu pomůže.

Moje druhá rodina je Draco, Narcissa a Lucius. Nevím co bych dělala, kdyby tady nebyli.
Narcissa a Lucius museli odjet na dobu neurčitou, což pro mě a Draca bylo skvělé. Měli jsme konečně čas jen pro sebe.

Jeden večer jsem přišla z příčné ulice, protože jsem si potřebovala něco koupit, myslela jsem, že doma nikdo není, protože tam bylo ticho a tma, ale mýlila jsem se. Na posteli ležel Draco, já jsem odložila věci a rychlým krokem jsem směřovala k němu.
Lehla jsem si k němu a začala ho líbat. Potom mi začal dávat pusy na krk a já mu zachvilku taky. K ničemu jinému jinému nedošelo, ale nevadilo mi to. Moc jsem si ten večer užila.

Další den ráno jsem z neznámého důvodu vstávala hrozně pozdě, šla jsem do kuchyně v pyžamu, nestihla jsem se převléct. U stolu seděl Draco a jedl snídani, já jsem přišla k němu, sedla si na něj a začala ho líbat, vstal, vzal mě a šli jsme do našeho pokoje „hodil " mě do postele a začal mě líbat na krku, já jsem měla jen tričko a pyžamové kraťasy. Nevěděla jsem v kolik příjdou jeho rodiče, nečekala jsem že to bude tak brzo.

Ještě chvilku jsme se líbali, ale potom jsem uslyšela jak cvakla klika, Narcissa vešla do našeho pokoje, nevím co u nás chtěla, ale to nebylo poprvé. Už mě to dost štvalo, takže jsem uvažovala o přestěhování, o našem společném domě, kde bych byla jen já a Draco. Můj nápad jsem mu řekla a on souhlasil.

„Mami? Tati? Budeme se stěhovat"
Řekl Draco, jeho rodiče se na něj dívali jako na blázna, ale on si srandu nedělal. Potom jsme to ještě řešili a nakonec nám to dovolili. O týden později jsme už stáli v novém domě, byl přímo obrovský, ale hrozně nádherný. V domě byl nějaký nábytek, který asi nevyužijeme, ale aspoň něco tam bylo.
Draco byl dost bohatý, teď to vyznělo jakoby bych s ním byla jen proto, ale není to pravda. Tím pádem jsme měli na nové věci. Všimla jsem si, že tam je i dětský pokoj, stála jsem naproti něho a zamýšleně jsem se dívala. Mě v tu dobu bylo 17 a Dracovi 18,takže nevím nad čím jsem přemýšlela.
„Hmm jaké by to asi bylo?" řekla jsem si pro sebe.

Sešla jsem dolů po schodech a dívala jsem se, kde je Draco. Byl v ložnici a chystal tam peřiny a polštáře. Postel byla hrozně velká a pohodlná. Hrozně s emi líbilo v tom domě, konečně se mi splnil sen, o kterém jsem dlouho snila. Kousek od našeho domu byl velký hluboký les, vypadal docela děsivě,ale řekla jsem si, že se do něj půjdu podívat. Draco šel semnou. Když už jsme byli uprostřed lesa úplně se změnilo počasí a byla hrozná zima. Já a Draco jsme měli u sebe hůlky, což nás „chránilo".

Mozkomoři! Výkřikl Draco. Pomalu se blížili za náma, já jsem vzala hůlku, postavila se před Draca a řekla zaklínadlo „Expecto patronum!" z mojí hůlky vyšlo velké modré světlo a odehnalo Mozkomory. Draco se na mě podíval a řekl : „ty umíš vyvolat patrona?" „Jasně, můj patron je Sibiřská kočka"
„čemu se tak divíš?" ptala jsem se
„Já patrona vyvolat neumím"
Já jsem se zastavila a podívala se tázavým, ale zároveň uraženým pohledem. „Ty nemáš žádnou hezkou vzpomínku? Jako vážně? Já když vyvolávám patrona, vzpomenu si na nás dva. Pro tebe ty a já asi nic neznamená. Dořekla jsem to a odešla se slzama v očích domů.

Draco neměl slov, nevěděl, že jeho patron je holubice, první dva školní ročníky se neměl moc dobře, takže patrona nedokázal vyvolat, takže na to zapomněl a přestal se pokoušet ho vyvolat. Najednou si vzpomněl, že když potkal Alexis, něco se změnilo, v jeho tmavém světě se objevilo světlo, které tu tmu odehnalo. To světlo bylo Alexis, ona mu vždy pomohla, ona se pro něj obětovala, a já ji teď takhle zklamu? Řek si Draco „Expecto patronum!" Jen co to Draco dořekl, kolem jeho hlavy začala létat holubice, sledoval kam ležela, vyvedla ho z lesa ven, přímo k jejich domu. Rozběhl se otevřel dveře a rozhlížel se kde je Alexis. Zlato? Ty tu nejsi? Alexis!? Zkoušel volat Draco.

Nikde nebyla, bál se že nebude ani v horním patře, ale když šel po schodech, uslyšel ji. Seděla v tom dětském pokoj na zemi, a hlavu měla tak aby Draca neviděla. Draco neváhal, popadl mě a odnesl mě do ložnice, chvíli jsem se pokoušela odejít, Draco mě ale nepustil. Všechno mi řekl a já mu odpustila.