Mr Horan

<2>

Niall
,,Johne? Volal jsi mě?"otevřel jsem jeho kancelář a vstoupil do ní.

,,Oh, Nialle - ano, pojď dál."vzhlédl od papírů a postavil se. Zapl si sako a rukou naznačil, ať se posadím.

,,Není to tak dávno, co jsem přemýšlel nad nějakým spoluvlastníkem firmy..."začal mluvit a přešel k oknu. Já si sedl do jednoho z křesel a pozorně poslouchal.

Johna jsem z této budovy měl nejradši, choval se ke každému férově a nebyl jako ostatní.

,,Ano?"řekl jsem na důkaz toho, že poslouchám a vyzval ho, ať pokračuje.

,,V posledních měsících jsi se ukázal jako schopný obchodník, nenechal jsi se ničím zastrašit a měl jsi chladnou masku. Nechci firmu sdílet s někým stejně starým, chce to nové maso... A tak jsem se rozhodl, že s tebou uzavřu smlouvu o spoluvlastnictví."otočil se na mě a mně tímhle naprosto vyrazil dech.

,,Johne-já... Nemám slov." ,,Nic si tím nedokazuj, mám ještě pár kandidátů, takže si to nepokaž."žádný úsměv, žádné vřelé gesto. Jako vždy se mračil a působil nedotčeně.

,,Vítám tě."stiskli jsme si ruku a on si mě vstáhl do mírného objetí.

Od jeho nabídnutí uběhl měsíc, já se každý den vztekal nad papíry, pracoval jsem až dlouho do noci a do práce se vracel brzy ráno. Doma jsem byl defakto jen pro čisté věci a teplou sprchu. Snažil jsem se Johnovi dokázat, že jsem ten pravý a že ho nezklamu.

Obchody nám stouply, všechno šlapalo jak má a já jsem cítil aspoň trochu radosti.

Ale John se ke smlouvě zatím neměl, rozhodl jsem se proto udělat první krok.

,,Johne? Můžu s tebou na chvíli mluvit?"vběhl jsem do jeho kanceláře, zrovna něco řešil se sekretářkou a jeho mávnutí značilo, že musím počkat.

,,Tak co si potřeboval?"ptal se, když sekretářka odběhla a klaply za ní dveře.

Vysypal jsem ze sebe svůj plán na poznání jeho rodiny, matně jsem si pamatoval jejich jména a pár nezbytných informací.

Z fotky bych je už nepoznal, měl ji v rámečku už pěkných pár let a ta malá Robyn, pokud si dobře vzpomínám, už není malá princeznička.

,,To je dobrý nápad. Rád je přivedu." ,,Co třeba tento čtvrtek? Pozvu i ostatní chlapy z firmy, uděláme seznámení jako celkové." ,,Nemám žádné námitky, Cindy zavolám a pak ti řeknu, jestli už máme nějaké plány nebo to nebude problém."letmý pohled, měl toho nad hlavu a znovu mě poslal do práce.

Ve středu mi potvrdil účast, večer jsem z práce odešel dřív a začal připravovat. Pokud přijde Black a jeho rodina, bude potřeba hodně jídla...

Večer se blížil, dodělávalo se pár věcí a hraně jsem předstíral zájem o ostatní lidi, co mi tiskli ruku a děkovali, že mohli přijít.

Můj záměr byl jediný a jelikož nebyla žádná změna, všechno mělo jít podle plánu.

Většinu už seděla v obýváku, nálada byla v plném proudu a já čekal jen na ně.

Když auto projíždělo bránou, nasadil jsem si masku s největším pohodářstvím, ale uvnitř jsem byl nervózní jako pes. Čekal jsem, že něco podělám a přijdu tak o všechno, co jsem si celý svůj život ustavičně budoval.

Když na mě vykoukly ty dlouhé nohy v lodičkách, úsměv mi sjel z tváře. Na sucho jsem polkl a úžasem sledoval dívku, která vyšla z auta.

Prohlížela si mě, tak jako já ji a nemohl z ní spustit oči. Měla prokletě krátké šaty, které mě sváděly k těm nejzvrhlejším představám.

,,Johne."jako bych se probral z tranzu a zdravil Johna, tváříc, že jsem právě neměl sex v představách s jeho dcerou a podal si s ním ruku. Zatnul jsem zuby, nesmím si to podělat a být právě vzrušený s kolegou a jeho rodinou by mi to právě sakra pokazilo. ,,Paní Robinsonová."zahrál jsem si divadélko, menší pusa na hřebt Cindy a vřelý úsměv nakonec. ,,Raději Cindy. Vy jste ten Niall? Manžel o vás stále mluví."usmála se na ně Cindy a já úsměvy oplácel, snažíc se ignorovat přítomnost testosteronu. ,,Vážně? Doufám, že vám říká jen to nejlepší, stejně jako o vás  mně."další úsměv a teď jsem musel pohled přesunut na tu malou svůdnici. Byla menší, líbilo se mi to.

,,A ty musíš být Robyn."přešel jsem k ní a v duchu si přehrával, co udělám. ,,Robyn Robinsonová. Jo, moje rodiče jsou fakt praštěný."řekla. ,,Robyn!"okřikli ji oba rodiče a já se musel zasmát. Drzá. ,,Jsem Niall Horan, těší mě."políbil jsem ji na tvář. Vyvedl jsem ji z míry, bylo to na ní vidět a já se sám pro sebe usmál.

                             ~~~~
Právě to tady všechno předělávám, takže kdo se k mému příběhu vrátil a najednou se tu objevila jiná kapitola, tak se omlouvám za šok, ale chtěla jsem to všechno předělat.