Mr Horan

<10>

Robyn
Ráno jsem se probudila dost pozdě, akorát jsem sletěla schody dolů na oběd.

,,Rodinko..."oslovila jsem rodiče, právě seděli u stolu a o něčem diskutovali.

,,Mladá dámo, takhle by to nešlo! Budeš stávat ráno, ne k obědu."taťku přerušila, okamžitě vstala a chytla mě za ruku.

,,Jenže já byla včera unavená... Málo jsem u pana Horana naspala a pak jsem musela stávat brzy ráno do školy."málem jsem se rozesmála nad tím, jak jsem Nialla nazvala a vysmekla jsem se z jejího sevření.

Pan Horan?! Po těch všech jeho narážkách ho ještě dokážu jmenovat jako pana Horana?

,,Tak ji nech, zlato. Musím jet, jedu do práce, Niall má menší problém ve firmě."vzhlédl k nám od telefonu, jako vždycky nás o víkendu opustil a já si vždycky smutně uvědomila, že mám otce workoholika. Těžkého workoholika...

Nebyl by den, kdy by na svou práci nemyslel. Chápu, vlastnit firmu je velmi velká zodpovědnost, ale když si neudělá čas už i na moje narozeniny, dost mi to ubližuje.

Když za ním padly dveře, sedla jsem si ke stolu a naházela do sebe oběd.

Mezitím, když jsem žvýkala bramboru, přemýšlela jsem, jak to matce podám. Pařby mám zakázaný, nevím, jak to vyjde.

,,Ty mami?"oslovila jsem ji, ona zrovna upíjela ze svého kafe a pozvedla své dokonale upravené obočí.

,,Ano?"nevěnovala mi pohled a já protočila očima. ,,Můžu spát u Rebecci?"zeptala jsem se a ona do mě zapíchla ty své černé oči.

,,A to jako proč?! Chceš zase něco vyvést? Ne! Proč bych ti to měla dovolit? Jeden rozumný důvod, Robyn!"zvedla ukazováček a mávala s ním ve vzduchu.

,,Mami, Rebecce jsem to slíbila, než jsme jeli k panu Horanovi."prohodila jsem rameny a ona si mě přeměřila pohledem.

,,No... Tak dobře. Ale vůbec se mi to nelíbí a nesouhlasím s tím..."řekla přísně, já se usmála a dojedla poslední kousek jídla, než jsem talíř hodila do myčky a běžela nahoru.

Sebrala jsem pár potřebných věcí, batoh na záda a znovu jsem se vracela dolů.

,,Tak já jdu, měj se!"křikla jsem, když jsem si obouvala boty a mamka na mě ještě stačila zařvat, ať si dám pozor a žádné párty, než jsem za sebou zavřela dveře.

Šla jsem rovnou do centra, psala jsem Becce, že se tam sejdeme a společně jsme se zastavily v naší oblíbené kavárně.

Kecaly jsme, čas letěl a my jsme se stihly stavit ještě do obchodu, než jsme utíkaly domů na přípravu.

V osm jsme stály před klubem, přes stěnu duněla hudba a venku postávalo už dost opilých lidí.

Vyšly jsme dovnitř, už od baru na nás mával Charlie se Zaynem a my se k nim s úsměvem vydaly.

,,Ahoj."objala jsem je a vtiskla jsem jim pusu na tvář.

,,Už máte objednáno."kývl na nás Zayn, já se na něj šťastně usmála. ,,Jsi zlato."mrkla jsem a převzala jsem si od něj panáka, kterého jsem do sebe celého vyklopila.

,,Jdeme?"kývla jsem na taneční parket a Rebecca se usmála, než souhlasila.

Prošla jsem kolem potících se těl, než jsem si vybrala krásné místo s výhledem na celý klub.

Rozvlnila jsme své boky, houpala jsem s nimi do rytmu hudby a ruce jsem si dala nad hlavu.

Rebecce zářily oči, s úžasem se na mě dívala a já k tanečku přidala nohy.

,,Zatanči mi, kotě."kolem mých boků se omotaly dvě velké, potetované ruce a přitáhly si mě blíž k tělu.

,,Tančíš božsky."zašeptal mi dotyčný do ucha a já mohla cítit levnou kolínskou, smrad z cigaret a vodku.

,,Pusť mě, potřebuji na toaletu."rychle jsem ze sebe dostala, vůbec se mi to nelíbilo a muž si mě otočil k sobě.

Vypadal jako gangster, dost mě to šokovala a možná to na mě poznal, protože mě chytl do té své velké ruky a zmáčkl mi ji.

,,Půjdu s tebou."řekl tvrdě, oči měl tmavé jako ta nejtemnější noc a zle se šklebil.

Když jsem se objevila na záchodcích, zachvátila mě panika.

Stál tam u dveří, čekal tam na mě někde a já měla hrozný strach. Nevěděla jsem, co mi chce udělat, ale šíleně jsem se bála a třásla.

Držela jsem se za umyvadlo, křečovitě jsem ho svírala ve svých dlaních a snažila se vymyslet plán.

Nebyla tady žádná okénka, ani žádný únikový východ...

Natočila jsem si do dlaní vodu a opláchla si obličej.

,,No tak, Robyn. Ty to zvládneš."vzlédla jsem k zrcadlu a snažila se na sebe usmát.

Nakonec jsem šla ven s tím, že nepozorovaně vedle něj proklouznu a pak s Rebeccou okamžitě vypadneme ven.

Už při prvním tanci se mi ztratila, nevěděla jsem, kde je a ani teď, když mě ten gangster odvlekl, jsem to netušila.

Pomalu jsem otevřela dveře a rozhlédla jsem se po stranách.

Jenže po tom chlápkovi nebylo ani stopy, nikde jsem ho neviděla a tak jsem si úlevně vydechla a rozběhla se klubem.

Potřebovala jsem najít Rebeccu, ta se ale nikde neukázala a tak jsem došla k baru, kde jsem narazila na Zayna.

,,Oh, Zayne! Nevíš, kde je Becca?"zeptala jsem se ho a chytla ho za rameno. ,,Promiň Robyn, ale nevím."usmál se na mě omluvně a já přikývla. 

,,Jo, nevadí... Tak já půjdu. Kdyby jsi ji viděl, řekni, že jdu k nim domů."zamumlala jsem a mávla jsem na něj, než jsem se rozešla k východu.

,,Robyn! Počkej!"křikl na mě a já se otočila. ,,Doprovodím tě."přes ramena mi přehodil svou bundu a já souhlasila.

                             ~~~~~~~~
Tuto kapitolu věnuji úžasným slečnám ivkaa12 and looklikeunicorn ❤️

Každopádně jsem šíleně šťastná za Zayna a Gigi... Budou rodiče! Zayn bude tátaa! 🎉 Je to šílený, už jsem pěkně stará :D, nedávno byl ještě mladý kuře a teď z něj bude úžasnej otec🎊! Věřím, že budou ti nejlepší rodiče a miminko bude krásné po nich - už se nemůžu dočkat, až ho uvidím 👀🙏🏻

Někdo říká, že to bude babygril, já mám zase super informaci o tom, že to bude babyboy ( nasvědčuje tomu na fotkách Gigiiny oslavy).

Jinak děkuji :)