Nové jméno ✔️

Plačtivé oko

Na východě se objevila sluneční záře. Nebe bylo čím dál jasnější a za chvíli se objevilo i samotné prastaré slunce. Z jednoho příbytku vyšla Múirne. Zrzavé vlasy měla ještě rozcuchané, oči se leskly od rozespalosti. Překvapeně a polounaveně se usmála.
,,Dobré jitro," řekla. ,,Za chvilku za tebou přijdu," slíbila a vydala se bosá rosou dál od osady.

 Sidheag pozorovala, jak Múirne čelem k vycházejícímu slunci pokládá své dlaně na oči a poté zvedá své ruce do vzduchu. Bylo vidět, že něco šeptá. Poklekla, posadila se na paty a chvíli jen hleděla na slunce. Nakonec sklonila hlavu, vstala a vydala se k ohništi. Na šatech v oblasti kolen měla mokré fleky od rosy. Lem šatů měla taky urousaný.
,,Omlouvám se, že jsem přišla až teď," řekla Múirne a smířlivě se usmála. ,,Vítala jsem nový den," vysvětlovala.
Sidheag oplatila její úsměv svým úsměvem.
,,Takže ty jsi vystřídala Macbeathu? To je krásné, jsi velice hodná. On totiž často hlídá v noci, je obětavý, ale také mladý, takže bývá vyčerpaný." Její pihovatá tvář se rozzářila.
,,Když už je nový den, můžu ti vyprávět další příběh," zajásala a zamyslela se. ,,Tak snad o Dearshul," řekla a odmlčela se, ,,Dearshul bývala nejkrásnější dívkou ve městě, kde vyrůstala. Otec ji chtěl provdat za bohatého muže, Dearshul byla smířená, dokonce se jí její nastávající muž líbil. Byla vychovávána tak, že až vyroste, provdá se. Nevěděla, že může potkat někoho, koho by milovala. Znala lásku jen z příběhů. Když jednoho dne procházela městem, chytil ji cizí muž. Neviděla mu do tváře, nevěděla, kdo to byl. I když se bránila, její počestnost byla zničena. Našli ji ráno, jak leží bez hnutí na zemi. Starali se o ni. Za pár týdnů byla v pořádku. Poté ovšem zjistila, že s tím násilníkem počala dítě. Dearshul tehdy poprvé pocítila lásku. Zjistila, že ten cit je skutečný. Přijala dítě, které nosila pod srdcem s největší láskou, jaké je žena schopná. Nadcházející sňatek byl zrušen. Dearshul vše nesla statečně. Představa, že se jí narodí dítě, byla pro ni naprosto neuvěřitelná. Každé ráno se za své dítě modlila. Porod byl těžký, nakonec se jí narodil chlapec. Zdravý chlapeček. Ani ji nenechali, aby si ho pochovala. Před jejím zrakem mu otec Dearshul zlomil vaz. Oznámil jí, že ji provdá někam, kde o jejím dítěti nebudou vědět. Ubohá Dearshul celé dny křičela, zamkli ji v jejím pokoji. Týdny minuly, křik Dearshul ustal. Otec otevřel dveře, protože si myslel, že Dearshul se smířila s osudem svého syna. Nepromluvila, celý den seděla v pokoji, i když mohla jít kamkoliv. Nastala noc a Dearshul vyšla ze svého pokoje. Vstoupila do ložnice svého spícího otce a zabila ho. Utekla do lesů, roky bloudila po zemi. Čas od času navštívila nějaké město, ale jen, aby ukradla jídlo. Pak našla nás, teda, já tu tehdy ještě nebyla... Nicméně přidala se k osadě. Jenže smutek její mysl neopouštěl. Její duše byla poraněna, ale nakonec se našel lék. Setkala se totiž s Aonghasem, kterému porodila dceru. Jsou nádherná rodina, ale Dearshul nikdy nezapomene na svého prvorozeného syna. Vždy na den, kdy ho porodila, se sejdeme a zpíváme píseň o jeho odchodu. Teď by mu bylo sedm let, její trápení trvalo čtyři dlouhé roky... Vlastně, trápení trvá nadále, teď má ale pro koho žít." Múirne dopověděla příběh a hodila do ohně pár větviček. ,,Měla bys jít spát, určitě jsi unavená." Sidheag vstala a zvedla ruku na znamení rozloučení, Múirne se usmála a zamávala jí.