láska jménem Harry Potter [OPRAVA]

4.

Netrvalo dlouho a sova se vrátila s odpovědí. Na pergamenu stalo jen jedno slovo ,,ano". V mém břiše jakoby létali tisíce motýlů. Posadil jsem se na postel, a dopis si přitiskl k hrudi. Nemohl jsem se dočkat. Do chlapeckých ložnic přišla Pansy. ,,Draco zase ti píšou tvoje obdivovatelky ?" ,, Co ? Ne. P-proč by mi měli psát ?" Řekl jsem trochu nervózně. ,,No jak myslíš Draco, mimochodem je večeře." ,,dík Pansy." Řekl jsem velice chladně, ale jí se nebudu v žádném případě omlouvat. Se zdviženou hlavou jsem  vyhlížel toho krásného kluka s černými rozcuchanými vlasy. Procházel jsem se mezi stoly. Posadil jsem se vedle mých spolužáků, ale vůbec jsem nevnímal co a koho opět pomlouvají. Pozornost měl jen jeden ze všech co byli ve velké síni. Prohrabával jsem se v jídle, na které jsem opravdu neměl chuť. Rychle jsem si dal dvě sousta, a odešel do komnaty se trošku upravit. Pořád mi nedochází, že mám rande s Harrym Potterem. Byl jsem už nachystaný, když se před mojí postelí objevila hlava bez těla. ,, Doprdele Harry." Rozdýchával jsem ten šok. On se jen usmál. ,, Jak si se sem kurva dostal? " On jen odpověděl ,,to je tajné draco. A teď pojď než tě tu se mnou někdo uvidí " přistoupil jsem k němu, a on mě stáhl pod jeho neviditelný plášť. Šli jsme spletitými chodbami, až jsme se dostali před jednu velkou prázdnou stěnu. ,, Tak a jsme tady" provedl kouzlo a před mýma očima se objevila nekonečná místnost. Harry mě táhl dál a dál až jsme došli k ubrusu kde bylo víno a košík s jídlem. ,, Teda Harry překonal jsi se." Něžně jsem ho líbnul do vlasů. ,, Jak bych jen začal." Řekl Harry ,, Draco mám tě moc rád a to víš no takže jsem se tě chtěl zeptat jestli by jsi uvítal toto malé pohoštění. " Řekl chválně přehnaně dramaticky. ,,Děkuji " začali jsme se smát. Harry otvíral láhev vína. ,, Harry víš že nám je jen patnáct že jo?" Řekl jsem trochu nervózně, ale nervozita ustoupila když řekl ,, zítra je sobota a nikdo nás tu nenajde. " Svolil jsem a Harry nám nalil víno do sklenic.