𝘰𝘩, 𝘥𝘦𝘢𝘳 | gwilym lee

two

,,přestaň mi už volat! je konec!“ zakřičela jsem do telefonu a vzteky položila sluchátko. nesnáším, když mi volá můj bývalý přítel.

prošla jsem okolo pohovky, kde jsem předtím seděla společně s charliem. všimla jsem si toho notýsku, do kterého si zapisoval informace. mohla bych zavolat johnovi pomyslela jsem si a zavolala jsem tedy johnovi.

barnaby: barnaby, prosím.
nicoletta: ahoj, johne! tady nicol, seržant si u mě nechal notýsek nebo co to je, takže jestli by se nemohl pro to stavit.
barnaby: jistě, nicol. za chvíli tam bude.
nicoletta: dobře, měj se!
barnaby: měj se, nicol!

položila jsem sluchátko a podívala se do zrcadla, co viselo v předsíni. červené oči od slz a řasenka skoro všude. odešla jsem do koupelny se trochu upravit. napadla mě mezitím úžasná věc. rychle jsem vyběhla z koupelny, vzala kus papíru, který jsem i roztrhla a napsala tam svoje telefonní číslo. dala jsem to do toho notýsku.

někdo zaklepal na dveře a tím někdo byl charlie. jakmile se naše oči střetly oba jsme se na toho druhého usmáli.

,,mohla by jsi být herečka,“ řekl charlie a já ho pozvala dovnitř. zavřela jsem dveře a charlie už si bral svůj notýsek.

,,teď bych nejradši brečela až do zblaznění,“ řekla jsem a cítila jak se mi do očí hrnou slzy. charlie si mě ustaraně prohlédl a zamyslel se nad něčím.

,,tak ti můžu udělat společnost do té doby, dokud se opět nepostavíš na své nohy,“ řekl charlie a já nemohla uvěřit svým uším. on by tady zůstal?! se mnou?!

,,však se známe jen chvíli, to nemůžu po tobě chtít,“ odvětila jsem a pousmála se. charlie protočil očima a založil si ruce na hrudi.

,,nech nebo ber,“ řekl charlie a více se ke mně přiblížil. já jsem se trhaně nadechla a zahlédla jsem v jeho tmavě modrých očí malinké plamínky.

,,beru to,“ řekla jsem a usmála se. charlie mě pohladil po tváři a mým tělem projela příjemná vlna tepla.

,,v osm přijedu,“ oznámil mi charlie a byl už na odchodu. já jsem mu zamávala a on mi také.

____

bylo už okolo osmé a já očekávala charlieho každou minutu. seděla jsem na pohovce a dívala se na televizi, dokud jsem neuslyšela zaklepání na dveře. usmála jsem se a šla otevřít dveře. stál tam charlie a měl přes rameno tašku, předpokládám že tam bude mít nějaký věci.

pozvala jsem ho dovnitř. charlie položil svoji tašku vedle sebe a šel opět ke mně.

,,jsi úžasný,“ řekla jsem a objala ho. charlie to nějak neočekával ale i tak to objetí přijal.

,,ale notak, chci ti jen pomoct,“ odvětil charlie a stále jsem ho svírala ve svém objetí.