Diabolik lovers v našem světě 1. ✔️

Kapitola 13

A za dveřmi stála moje kamarádka Terezka. Tak jsme se vydaly do lesa, ale něco mi říkalo, že to nebude jen tak obyčejná procházka lesem.

Šly jsme na takový kopeček, kde začínal les a byly u toho lesa dvě vily, ale byly od sebe tak dva domy daleko. V jedné jsme zahlídli Rukiho a Yumu. A v druhé jsme na zahradě zahlídly Shua, jak leží na lavice a dokonce tam má i polštář.

Po chvilce jsme se vydaly do lesa a byl nezvykle tichý ani ptáček nám nezazpíval. Když jsme se procházely, tak jsme narazily na takové jezírko s malým vodopádem. Nikdy tu nebyl, bylo to zvláštní, tak jsme si řekly, že to tu asi někdo postavil nebo tak něco.

Tak jsem šla s Terkou k tomu vodopádu a já si šáhla do vody, byla příjemná a Terka si taky do ní sáhla. Chvilku jsme tam jen tak byly, a pak se vydaly dál do lesa. Byly jsme tam asi dvě hodiny a Terce volala mamka, aby už šla domů na večeři. Terka se vydala a já ještě chvilku byla v lese.

Už jsem se rozhodla, že půjdu domů, ale šla jsem tou cestou, kde byl ten vodopád a jezírko. Byla jsem už u vodopádu a u jezírka, najednou jsem ucítila, jakoby instinktem, že mě někdo sleduje. Tak jsem se porozhlédla kolem vodopádu, a nic, pak jsem byla otočná zády k vodopádu a pak jsem uslyšela hlas, chlapecký hlas.

,,Hledáš mě?" řekl a když jsem se otočila, byl na kopečku ze kterého vytékal vodopád a tam byl ten kluk. ,,Kdo jsi?" zeptala jsem se. ,,Jsem Kino, kočičko," odpověděl s úšklebkem na tváři.

Něco mi to říkalo, ale nevím co.... A pak mi to došlo, on mě takhle nazval ve snu.

Sešel dolů z kopečku a já couvala dozadu. Upírskou rychlostí se dostal ke mně a přitlačil mě ke stromu. Snažila jsem se ho odstrčit, ale nešlo to.

,,Přestaň, stejně ti to nepomůže," vysmál se mi, pak chytil moje zápěstí a držel je tak pevně, že jsem sykla bolestí a trošku jsem vykřikla. ,,Au...!"

Podíval se do mích modrozelených očích a usmál se, jako by si užíval moji bolest a bezmoc. Moje zápěstí už pustil a místo nich chytil moje vlasy a stáhnu je dolů tak, abych měla vystavěný krk. On se přiblížil k mému uchu.

,,Teď tě to bude bolet ještě víc," řekl a zakousl se mi do krku.

Byla jsem v takovém 'šoku' a nemohla jsem se hýbat. Bolelo to, jediné na co jsem se z mohla bylo to, že mi pár slz skáplo po tvářích. Po chvilce se odtrhnul a pak řekl větu, která mi dočista zamotala hlavu...

,,Tohle je taky sen a až se zbudíš, tak skončí a začne realita," vysvětlil a pak se zas zakousnul.

Tak teď jsem z toho byla hodně zmatená, takže tohle je taky sen a jak vůbec o tom ví?

Pomalu jsem začala ztrácet vědomí. A on se zas odtrhnul ode mě a zašeptal mi do ucha.

,,Musím tě získat dřív než Sakamaki nebo Mukami...," a já mu jako správná puberťačka skočila do řeči. ,,Proč?" to bylo jediné na co jsem se nejvíce zmohla.

On se na mě kouknul.

,,Protože tvoje krev je nejlepší na světě, každý upír ji chce mít jen pro sebe i ta tvoje kámoška má prý chutnou krev, ale já chci tebe," vysvětlil a šibalsky se usmál.

Poté se mi zase zakousnul do krku a pak jsem upadla do bezedné tmy.

Tak a pokračování zas příště.