Diabolik lovers v našem světě 1. ✔️

Kapitola 24

Z pohledu Elišky:
Když Terka s Laitem odešli, tak jsme se Shuem jen tak vedle sebe leželi. Já byla na mobilu a se sluchátky v uších a pouštěla si písničky. Shu si jenom pouštěl písničky. Po tak půl hodině mě to přestalo bavit, tak jsem odložila mobil a sluchátka na noční stolek.

Šla jsem k balkónu a otevřela ho. Opřela jsem se rukama o zábradlí a měla jsem zvedlou hlavu s pohledem na hvězdy a měsíc. Ani jsem si nevšimla, že je za mnou Shu a pozoroval krk. Přiblížil se ke mě a já až teď zjistila, že je za mnou. Najednou jsem ucítila jeho dech na mém krku.

,,Shu prosím ne," pověděla jsem mu, ale on mě ignoroval a zakousnul se.

Kdybych to měla porovnat, tak oproti Kouovi, tak byl jemnější. Jen jsem sykla trochou bolestí a jinak se koukala na úplněk. Sál pomalu a já přestávala cítit své tělo. Když to ucítil Shu, že moje tělo slábne, tak si sednul a držel mě v náruči, jako princeznu. A při tom ze mě pil, až jsem z toho omdlela.

Když jsem se vzbudila, tak jsem ležela na své posteli v mém pokoji. Koukla jsem se na mobil a bylo jedenáct večer, skoro půl noc. Už jsem nemohla usnout, tak jsem vstala a vzala si nějakou mikinu a šla směrem ven. Když jsem byla venku, tak jsem byla zrovna u růžích. Koukala se na ně a při tom na úplněk.

Z pohledu Terky:
Po Laitově kousnutí jsem se vzbudila na své posteli, naštěstí sama za což jsem byla ráda. Vstala jsem a šla nenápadně ven. Byla jsem na schodech venku a uviděla Elišku, tak jsem za ní šla.

,,Ahoj," řekla jsem ji a ona se na mě polekaně podívala, asi mě tady a teď nečekala.

,,Ahoj," pověděla a pak jsme mlčely a koukaly na měsíc.

Po chvilce jsem něco uslyšela nedaleko nás, tak jsem se otočila a tam nikdo nebyl. Eliška se na mě koukla a pak směrem kam se koukám já.

,,Hledáte nás," uchechtl se někdo za námi, tak jsem se otočila a tam stál Kino.

Za ním stali Shin s Carlou. Já se rozběhla pryč a myslela jsem, že Eliška běží zamnou, tak jsem se ohlédla a Kino ji držel za paži.

,,Běž Teri!" řekla a já se zpět otočila a přede mnou stál Carla, pak mávl rukou a já usla.

Z pohledu Elišky:
Když jsem Terce řekla ať běží, tak se před ní objevil Carla a ten mávl rukou a ona omdlela.

,,Né, co jsi jí udělal?!" zeptala jsem se ho.

,,Neboj se, jenom ji uspal," řekl Shin a já se na něho otočila.

Mezi tím vzal Carla Terku do náruče a zmizeli.

Kino si mě přitáhl za ruku, kterou mi držel.

,,Pusť mě!" zavrčela jsem na něj a on se zasmál.

,,Ne, teď jsi jen má a né těch šest!" řekl to s odporem.

Objal mě, tak abych se nemohla hýbat a odhrnul mi vlasy z krku.

Nenené, znovu né!!!!!

,,Ne, prosím ne," pověděla jsem, protože jsem věděla, co chce..., krev.

Každý upír chce krev, hmmm snad se vrátím domů.

No a on se zakousl.

Bolelo to, ale co jsem s tím já jako člověk udělat? Nic.

,,Noták Kino, dej mi taky," řekl Shin a přešel ke mě.

Přišel ke mě a zakousl se nad klíční kost.

,,Auuu," zaúpěla jsem bolestí.

Byla jsem tím zaskočená a něco mi to připomínalo.

A pak jsem si vzpomněla. Ten sen, nebyl sen, ale skutečnost. Najednou se mi všechno promítalo, jako nějaký film.

Když jsem to nějak probrala, tak mě napadla otázka i když ze mě pili ti dva, tak mám pořád sílu, sice trochu méně, ale to nevadilo.

,,Kluci? Co je dneska za den?'' optala jsem se jich a oni v ten moment ztuhli a přestali pít mou krev.

I Carla se nad tou otázkou zastavil a koukal na mě nějak divně. Pak vše okolo mě začalo zářit a já usla.

...................................

Tak jo čtenáříčci, doufám, že se vám poslední Kapitolka líbala.

No teď si dám od psaní malou pauzu, ale nebojte mezi tím, co bude pauza budu opravovat kapitoly.

A až to bude vše opravené, tak se pustím do druhého dílu tohoto "pa příběhu" 😂🤦‍♀️.

Držím vám palce ať vkročíte do školy pravou nohou a ať se vám daří.

A užívejte posledních dnů prázdnin.