Diabolik lovers v našem světě 1. ✔️

Kapitola 7

Jako vážně Obojek!? Né.

,,Jako vážně! Obojek!?" naštvaně jsem na něho koukala a chtěla ho rozepnout, ale nevěděla jsem, kde je to zapínání, takže nic. ,,Jo," a ďábelsky se na mě koukal.

,,V tom případě, ještě k tomu něco chybí, jako třešnička na dortu," teď jsem si jeho úsměv vyměnila za ten jeho, vydala se ke klobouku, co ležel na posteli a nasadila si ho. ,,Hotovo!" usmála jsem se.

,,Tak to né, ten je můj!" naštval se a vyrazil si to směrem ke mě. Já vyběhla ke dveřím, otevřela je a běžela po chodbě neznámo kam. Laito mi asi dává náskok, protože jsem ho neviděla od té doby, co jsem od něho utekla, ale je to jenom chvilka.

Z pohledu Reje:
Poté, co Eli upadla do bezvědomí, jsem ji vzal do náruče a položil ji na postel. Na chvilku jsem se zapřemýšlel u její posteli.

Co je zač? A ta druhá? Kvůli čemu ji Kino unesl? Je pravdou, že její krev je výjimečná, ta krev by postavila na nohy i mrtvého upíra.

Už se probouzela, tak jsem se vydal chodbou do jídelny.

Z pohledu Elišky:

Když jsem se probudila, tak jsem se vydala na snídani. Cestou jsem potkala Terku a měla kočičí ouška a ocas a na hlavě.....

Počkat... Není... To... Laitův... Klobouk?

,,Jé, ahoj Eli, koukej, co jsem vzala Laitovi, ani si pro to nepřišel..., ehm to bude asi tím, že jsem mu utekla," vychrlila hned na mě. ,,Jo, pěkný, koukni za sebe," řekla jsem a ona se koukla za sebe a tam byl Laito a sebral ji klobouk. Já s Terkou jsem se vydaly radši na snídani a cestou jsem se trochu smály. Na snídani už byli všichni a překvapivě i Laito. Po snídani jsem šla s Terkou do zahrady se projít.

,,Eli? Pomohla bys my sundat ten obojek?" požádala Terka. Sundala jsem ji ho, nechala na schodech u sídla a šly jsme dál. Zrovna, tak krásně svítilo slunce a mě se zničehonic objevil ocas, kočičí ouška a Terka to pořád měla.

Jen jsme se na sebe usmály a dál si užívaly klidu, ale najednou jsem uslyšela křupnutí větviček a s Terkou jsme se otočily za sebe a nikdo tam nebyl. Když jsem se otočily zpět před sebe, tak stál před Terkou Yuma a přede mnou stál Ruki.

Yuma vzal Terku za ruce, druhou rukou ji naklonil krk a zakousl se. Ruki se ke mě začal přibližovat, teda do té doby, dokavaď jsem nenarazila do někoho. Když jsem se ohlédla za sebe, tak tam stál Kou, ten mě kousnul do ramene a Ruki do krku. Ještě než jsem upadala do bezvědomí, tak jsem uviděla Azusu, jak je u Terky a taky z ní pil. S Terkou jsme se na sebe koukly a pak jsme usnuly.

V sídle Sakamaki:
Ayato si v klidu seděl ve svém křesle a povídal si s Laitem. ,,Holky jsou nějak dlouho pryč. Půjdeme se po nich kouknout, jestli je neunesli zase Mukami." rozkázal všem co zde byli, vydali se upíří rychlostí ven na zahradu a tam našli na schodech položený obojek.

Byl to ten co dal Laito Terce okolo krku, když se jí objevil ocásek a ouška. Laito ho vzal a chvilku se na něj zadíval.

,,Elis ji ho sundala," vyzkoumal z pachu na obojku a Ayato se na to taky chvilku koukl. Pak nasáli i pach Mukami. ,,Takže je zase unesli!" naštvaně řekl Ayato a Laito zároveň.

Poté se vydali do sídla a řekli to ostatním bratrům, ale nebyl čas je teď osvobodit, protože teď měli oběd a museli za pár minut jet na doučování a večer mají školu. Takže to nechali na další den.

Z pohledu Yumy:
Když jsem uviděl, že Terka omdlela, tak si ji Azusa k sobě přitáhnul. ,,Hej?! Co to děláš?! Ta je moje!" naštval jsem se na něho, majetnicky si ji přetáhl k sobě, vyzvednul si ji do náruče a vydal se s ní do našeho sídla do svého pokoje. Pak ji položil na postel a přikryl. Já si sedl do křesla co bylo nedaleko u postele a pozoroval ji celou do dobu.

Pokračování příště XD