Night love will never die/II./

5.

-Jason-

Všechno se děje,tak rychle že nestačím ani počítat ty dny do mé svatby.Všechno kolem mě se zdá,být příliš rozrušené a štastné.Má matka šílela z představy,že si konečně beru Kristen zatímco Jaxon a Jazzy z toho nebyli nadšení,stejně jako můj otec.Možná bych měl taky šílet,z toho že se zachvíli žením ale já nemůžu,protože vedle mého pokoje znovu bydlí člověk,na kterýho jsem nikdy nezapomněl.Znovu vidět její modré oči je takový ten očekávabý pocit,na který jste čekali až příliš dlouho.Chcete znovu vidět to,jak se její rty roztáhnou do perfektního úsměvu jenom protože vás uvidí.Chcete znovu cítit její doteky,které byli tak uklidňující a příjemné.Chcete jí svírat v náručí a už nikdy nepustit,protože její náruč je vaším domovem.Chcete znovu cítit její typickou vůni skořice a vanilky,která vám tolik připomíná vánoce.Chcete zabořit prsty do jejich hebkých vlasů a chvíli je tam nechat jen aby jste mohly cítit jejich hebkost mezi prsty.Chcete otřít svůj nos o ten její aby jste si znovu připomněli jak malý je.Chce jí bříšky prstů přejíždět po tváři,která se vám bude tlačit ke dlani jako kočka,která se kvám lísá.Chcete přitisknout své rty k těm jejím a znovu ochutnat jejich chuť po jahodovém lesku.Chcete svými rty ochutnat každý kousíšek její kůže.Chcete se na ní jen dívat a v hlase si říkat proč jí vlastně milujete,proč jí tolik chcete,proč jí zbožňujete,proč jí potřebujete a proč pro ní dýcháte.O tom je láska ne?Přemýšlíte o člověku neustále i když už od váš odešel a zlomil vám srdce natolik,že ho nikdo jiný kromě ní nemůže dát znovu dohromady.Jste závislý na všem,když se to týká jí.Usmíváte se při pomyšlení na to,že vy jste důvodem jejího úsměvu.Vždy jí budete čekat v davu lidí,kteří vás přišli skritizovat ale jen ona vás přišla podpořit.Víte,že ona odešla a přesto na ní pořád čekáte.Věříte,že se jednoho dne vrátí a znovu budeme ten perfektní pár.Znovu budete spolu jen tak ležet v její posteli a přemýšlet o tom,jak dokonalé to všechno bylo dokud se toho jeden z vás nevzdal.Chcete být naštvaný a křičet,rozbíjet věci a nadávat na všechno kolem vás ale jediný pohled od jejich očí vás nutí jí všechno odpustit.Znovu jí vidíte,každé ráno neučesanou,bez make,-upu v teplákách a vytahaném tričko ale vám to přijde tak typické že si nevšímáte ani toho,že má na obličeji pár pupínku či flek na jejím tričku.Znovu vidíte tu dětskou tvář s neberskými rysy a kouzelným úsměvem.Znovu se vám vrací ty pocity,které jste vždy cítili jen s ní.Usmíváte se jen při myšlence,že jí znovu můžete vidět.Pro vás znovu existuje jen ona bez ohledu na to,kdo na vás doma čeká.Neustále o ní rozmýšlíte jen aby jste se cítili naplnění.Jste hladový po jejich polibcích,dotecích a slovech.Chcete jí svírat ve svém objetí a šeptat jí do ucha,že pro vás se za ty roky nic nezměnilo.Že jste na ní čekali tak dlouho a konečně jí znovu máte ve své blízkosti ale potom na vás dopadá realita.Realita,tak krutá že vám s radostí oznámí že s ní být nemůžete,že máte 14 dní do svatby.Svatba děsí mě představa,že budu nosit na prstě zlatý kroužek a nebude to z lásky.

Zavřel jsem oči a znovu si přejel palcem prstů po rtech jakobych očekával,že znovu ucítím aspoň na sekundu její rty na svých.

'Miláčku?'Otočil jsem se ke Kristen a pak se znovu zadíval na balkón,kde pořád stála Megan usmívajíc se na displej svého iPhonu.

'Nebude ti vadit,když pozvu Megan na svatbu?'Chtěl jsem se ošít při slově svatba ale zadržel jsem to.

'Určitě nebude souhlasit..nikdy neměla ráda tyhle události.'Zamumlal jsem ignorujíc fakt,že bych jí tam viděl radši než Kristen.

'Tvá máma říkala,že by byla určitě štastná.'Podíval jsem se na ní.

'Tak jí pozvy.'Vydechl jsem,chtěl jsem jí tam.Chtěl jsem jí vidět v bílých princeznovských šatech jak kráčí se svým otcem k oltáři proto aby se konečně stala i oficiálně mou.Usmál jsem se při vzpomínce na to,jak vyváděla když jsem jí bral v šesté třídě na ples.

'To bude hrozný!Máma mi koupila růžové šaty s mašlemi!'Vykřikla frustrovaně,zasmál jsem se.Byla roztomilá,když se rozčilovala nad zbytečnostmi.

'Určitě v nich budeš vypadat dobře.'Podívala se na mě pohledem,který říkal aby jsem držel ústa.

'Budu jenže ughrrr ty jsi takový chlap!'Znovu jsem se zasmál,vůbec jsem jí nerozumněl.

'Děkuju.'

'Chtěla jsem říct,ty jsi takový děcko!'Vyplázla na mě jazyk nacož jsem protočil očima a ona se zachichotala.

Byla rozkošná.'Běž jí dát pozvánku.'

'Jsi normální?'

'Jsem..Jasone McCanne!'Protočil jsem očima,vzal jsem jí pozvánku z ruky a obešel jí.Nechci Megan ublížit,zatřásl jsem se když jsem zazvonil na zvonek na jejím domě.Otevřela ona a zůstala šokovaná mojí přitomností.

'Co tu děláš?'Trochu se pousmála,musel jsem se dívat na jejím úsměv doopravdy dlouho protože si odkašlala.

'Uhm..ehm..Kristen ti posílá pozvánku na naší svatbu.'Její oči se zaleskly a rty pootevřely,podívala se na  mě a potom na pozvánku v mé ruce.Opatrně si jí vzala a já si všiml jak se její ruka trochu třese.Sakra,tohle jsem nechtěl.

'Děkuju.'Zašeptala,tím jejím zranitelným a něžným hlasem.

'Megs.'Zašeptal jsem zpět.

'Jsem ráda,že jsi štastný Jasone.Zasloužíš si to.'Zatřásl se mi ret ze zoufalosti.

'A ty jsi štastná Megan?'Dívala se na mě,jakoby chtěla zistit proč se jí na tu otázku ptám a pak mi konečně odpověděla.

'Nejsem štastná ale mám radost protože ty jsi štastný.'Stímhle mi zavřela před nosem dveřmi.