Night love will never die/II./

13.

na boku písnička (:

-Megan-

Sedím na posteli v hotelovém pokoji  s bolestí v hrudi a vnímám tu prázdnotu uvnitř sebe.Cítím,jak mi všechno pomalu dochází.Znovu jsem to vzdala,zvnou jsem vzdala boj o jedinou lásku v mém životě a znovu všechno uvnitř mě umírá.Všechno je tak špatné,tak kruté a bolestné.Kam se poděla pravá láska?Kam se poděly milostné romány se štastným koncem?Kam se poděli gentlemani,kteří se nebáli bojovat o vás?Kam se poděly ty časy,kdy si kluk našel jednu dívku kterou miloval až do konce svýho života?Kam se poděly ty nesmyslné disney pohádky s "navždy spolu?".Kam zmizelo zvíře,které se proměnilo v prince?Co se stalo s Popelčinou macechou?Usla ještě někdy Šípková Růženka?Nebo to jsou doopravdy jen výmysli?V pohádkách je vždy dobrý konec ale proč¨?Proč neukáží dětem pravou tvář reality a lásky?Proč jim dělají iluzi?Proč dovolí rodiče svým dětem dívat se na tak nesmyslné a nereálné pohádky,když ví že jim to v dospívání jen ublíží stejně jako to  před lety ublížilo jim?

Proč,mi máma pouštěla pohádku a statečném princi,který si přišel pro svou princeznu do věžičky a na jejích vlasech k ní došplhal?

Proč,mě nikdo neupozornil že láska bolí?

Že láska je zoufalost.

Pravá láska?Co to vůbec je?

Já myslím,proč by se máma rozešla s tátou kdyby to byla pravá láska?

Proč by existovala smrt?

Když vám někdo umře,cítila bolest.Myslíte si,že je to jen zlý sen z kterého se probudíte ale časem si uvědomíte že ta osoba kterou jste výdal každý den odešla a už se nikdy nevrátí ani kdyby jste se sebevíc snažil.Soudíte Boha,protože vám vzal někoho tak blízkého.Obvoňujete se za to,že vás opustil.Říkáte si,že kdybyste jste něco udělal líp možná by tu ještě svámi byl ipřesto že víte že to není pravda doufáte vto.Ubližujete lidem kolem sebe aniž by jste si toho všimli.Nesnášíte ten prázdný pocit,který vás spaluje a vy nevíte jak ho dostat pryč.Změníte se k nepoznání.evěříte lidem kolem sebe,hrajete si na štastného člověka kterého nic netrápí,užíráte se sami ve svém v pokoji když všichni spí a vy přemýšlíte,ubližujete si psychicky,když na to všechno myslíte,váš postoj k lidem kteří se kvám snaží dostat blíž je chladný jako led.Jste nedostupný člověk,protože se bojíte dalšího odchodu,který jednou stejně přijde.Snažíte se vyhýbat citům,které je tak těžké schovávat.Vaše maska je bezcitná a nedostupná,na všechny okolo sebe se usmíváte jen aby věděli že vám se pod kůži nedostanou bez ohledu na to jak hluboko vám ublíží.

Ale,co když je láska úplně to samé?Protože já cítím,zoufalost a neuvěřitelnou bolest.Všechno mě užírá kousek po kousíčku,jako kdybych si to něčím zasloužila.Chtěl to snad někdo tam navrchu?Chtěl abych se trápila pro muže jako je Jason?Protože jestli ano,tak se mu to povedlo.Protože mě bolí ruce z toho,že už nikdy nepocítím jeho objetí.Moje tělo se třese,když mu dochází že už znovu se ho nedotkne on.Mé rty šíllí z toho že už je on nepolíbí.A mé srdce se láme když vím,že on mě nemiluje.

Znovu do toho upadám.Protože jsem dala na jevo,že něco cítím.

Jason McCann láska mého života,bez ohledu na to jak daleko je či jaké jsou jeho city ke mně.Miluji ho,tak beznádějně jako zvíře milovalo krásku.

Jediný kluk,který mě kdy mohl mít.

Mě dostal a nechal jít.

Kdybych mu něco mohla říct.

Bylo by to "Miluji Tě,čím dál víc."

'Jsi v pořádku?'Cameron,podívala jsem se na něj a slabě se usmála.

'Umírám.'

'To se mi nezdá.'Zamračil se.

'Ne?Protože já umírám zevnitř.'

********

Omlouvám se za chyby,píšu to na tabletě.

Oh tuším,že jsem trochu odbočila o d témy ale já se potřebovala vypsat.