Night love will never die/II./

10.

song na boku

-Megan-

Podívala jsem se na ně dva,jak s úsměvem na tváři vstupují do jeho domu.Včerejší záležitost pro něj nic neznamenala.Nechci tu být,nechci tu vůbec stát na tohle balkóně a trápit se.

Všechno je,tak komplikované a mě to leze krkem.Nebaví mě usmívat se,když jsem uvnitř potrhaná na kousky.Jsem unavená z toho neustáleho opakování,že se mám dobře.Jsem tak unavená z lidí a jejich slibů.Jsem tak zdrvená z lásky k něj.

Zničila jsem ho?Bolelo ho to?Bolel ho můj odchod,natolik že má potřebu všechny ty rány vracet mě?Všechno je,tak zničené.Zlomené a už nikdy neslepitelné.

Už nikdy,to nebude jako dřív.Buď to bude horší  a nebo lepší a já mám silné tušení,že u mě se všechno skloňuje k horšímu.

Je tohle ta karma?Ta karma o které se tolik mluví a přitom jí nikdy nikdo neviděl?

Proč se můj svět musí točit kolem něj?Proč,jsem odešla když jsem ho milovala?

Myslím tím,že kdybych ho skutečně milovala odešla bych?Určitě ne.Možná jsem ho milovala ale v koutku duše jsem tušila,že on stejně skončí s Kristen a já mu v tom doopravdy nemíním bránit.Chce být štastný?Dobře.

Všechno bude v pořádku.Všechno bude znovu perfektní.Všechno bude tak jako předtím ale bez Jasona.

Jak to může,být perfektní bez někoho kdo byl zdrojem mého štěstí?

Jak to může,být perfektní bez někoho kdo vás nutil se usmívat?

Nejlepší období mého života bylo s Jasonem.Ať už jsem brečela,smála se čí kousek po kousku se lámala on stál při mě v každé situaci.Pokaždé za mnou stál a podporoval mě bez ohledu na to,jak krutá ta věc byla a jaké následky potom nesl.

Nikdy mě nenechal nést tu tíhu života samotnou,vždy mi s ní pomohl a všechno se mnou překonal zatímco já jsem utekla při první příležitosti.

Utekla jsem od domova,od člověka kterého miluju s někým kdo se v mém domě ukázal po tolika letech.Odešla jsem bez rozlučky,myslíc si že všechno je v pořádku.Že on bude v pořádku.

Proč mi,nic nevyčetl?Proč mi nevykřičí do tváře,že mě nenávidí?Proč,proč a proč sakra?

Když vidím jeho úsměv,který při ní má vím že se má dobře.Cítím to,je štastný.

Všechno se splnilo,chtěla jsem aby byl štastný.

Je čas,odejít.Odejít znovu,tak jako před lety.Zvedla jsem se ze židle a vlezla dovnitř,kde stála má máma.

'Nepokazíš jim svatbu.'Pokroutila hlavou,měla jsem chuť se jí vysmát.Měla by stát při mě.

'Odjíždím,neboj.'Pousmála jsem se na ní a přešla k šatníku,oblečení jsem házela na postel.

'Nemůžeš odejít!Sotva jsi přišla!'

'Nemá cenu tu být.'

'Miluješ Jasona?'Podívala jsem se na ní.

'Miluju ho víc než bych měla,mami.'Slabě jsem se na ní usmála.

'Já vím,drahoušku.Ale on je zasnoubený.'Přikývla jsem.

'Ale tím pohledem,kterým se na tebe dívá.Mi je jasné,že ty a on se milujete.'Chtěla jsem něco říct ale zvedla ruku.

'Nezajímá mě,co řekneš.Nezajímá mě co na to řeknou ostatní.Chci aby má dcerka byla štastná a proto ti říkám bojuj o něm.Bojuj zlatíčko,protože bez boje nezískáš nic.Si stejná jako tvůj otec.Bojuj za Tebe i za Jasone.Protože ty a on k sobě patříte,bez ohledu na to kolik lidí vás spolu nechce vidět.Milovali jste se už od malička a nikdo vaší lásce nemůže zabránit.Nevzdávej se,tak snadno.'Stímhle odešla.Zakousla jsem se do rtů,takže co mi vlastně poradila?Ať Kristen nakopu zadek?

'Megan!'Vykřikl Jason,podívala jsem se k oknu a protočila očima.

'McCann!'Vykřikla jsem zpátky.Přešla jsem blíž.

'Kde máš snoubenku?'Uškrnula jsem se na něj.

'Je dole s mámou.'

'Hmmm,takže tu budeš radši se mnou než s nimi?'

'Přesně.'

'Promiň,drahoušku.Ale musím jet na letiště pro Camerona,takže tě pak sním klidně seznámím.'Mrkla jsem na něj a chtěla odejít.

'Kdo to je?'Potlačila jsem úsměv.

'Jeden z modelů Kleina.Je úžasný.Mám sním vztah jako kdysi s tebou na střední.Všechno v utajení pamatuješ?'Bez ohledu na to,že mi neodpověděl jsem zalezla dovnitř a chtěla zkákat radostí netušíc proč.

Tentokrát budeš můj,Jasone McCanne.