Emma Sciutová |stručnosti|

6. Pevná půda pod nohama

Když jsme vyšli ven, zavanul vítr tak silně, že Twyle rozcuchal účes.

"Žáci, připravte se." Zvolala Skidmorka.

"Nejdřív si ukážeme létání. Musíte to vážně moc chtít. Jinak se nic nestane." Dodala.

"Tak to se nestane." Řekl Max, který stál v pozadí z Mathewem.

"Ono mě nejde se soustředit. A když něco chci, většinou se o to rvu." Dodal.

"Nechci ti to kazit, ale budeš muset. Létání je jedna z hlavních zásad používání sil." Řekla Twyla.

"Nekecejte." Zašeptal Mathew.

"Chci to slyšet."

"Tak, nejdříve si skusíme…" Skidmorka posunkovala k Maxovi.

"Ne, ne, ne, ne, ne…" Max očividně vážně nechtěl.

"Tak pojď, kámo." Mathew postrčil do Maxe.

"Ne? Tak nemusíš!" Ujistila ho Skidmorka.

"Ne, Ne, on určitě půjde, paní učitelko." Zvolal Mathew a znovu Maxe popostrčil, tentokrát silněji.

"Dobrá. Skusíme to najednou." Řekla Skidmorová.

"Všichni se seřaďte. Snažte se, musíte to cítit. Už jen chvíli, a pak pro vás nebude vzlétnutí problém." Využila jsem situace, kdy Skidmorka mluvila a šťouchla do Twyly.

"Twy, měj se před ní na pozoru. Vyfackovala ze mě všechnu důvěru. A praštila mě tak, že jsem z toho kumbálu vylítla." Řekla jsem. Samozřejmě jsem jí lhala.

"Teď si představte že lítáte. Vysoko v oblacích." Zvolala Skidmorka a jak zatnula ruce v pěst, zazářila tak, že vzlétla! Vysoko do vzduchu.

"A teď vy." Řekla.

Všichni jsme zavřeli oči a najednou...jsem necítila pod nohama pevnou půdu. Bylo to, jako když jsem vyskočila na těch obřích trampolínách, co bývají u kolotočů. Otevřela jsem oči.

"Výborně." Zvolala Skidmorka.

Kromě mě se podařilo vzlétnout i Twyle, Matheowi, Maxovi nějakým dalším studentům. Najednou jsem létala, aniž bych se namáhala. Byl sice strašný pocit létat vysoko bez jištění, ale taky to byla výhra. Teď jsem to musela jen trénovat.

"Sneste se dolů. Skusíme si vaše síly v akci." Řekla Skidmorka a pomalu šla dolů na zem. Snesla jsem se dolů-přesně tak, jak to říkala-a ještě jsem stihla udělat otočku.

"Velmi správně." Zajásala Skidmorka a zatleskala všem.

"Teď si zkusíte udeřit kouzlem do stromu." Řekla a my si stoupli do řady.

"Dokud se nenaučíte ovládat své síly pouhým pomyšlením, musíte vyslovit heslo k danému kouzlu." Poučila nás.

"Ohnivá koule!" Zvolal Max. Z rukou mu vylétla zřetelná ohnivá koule a Skidmorka zatleskala.

"Hadí ocas!" Zvolal Mathew a od dlaní se omotaly šlahouny hadích ocasů.

"!" Zvolala Twyla. Bylo úžasné, sledovat jak někdo používá kouzla. Ale ještě lepší bylo, když jsem používala kouzla já.

"Techno výbuch!" Zvolala jsem a Skidmorka zatleskala.

"Teď skuste použít oheň." Řekla a všichni vykřikli barvu svého ohně. Bylo to úžasné. To o čem jsem tak dlouho snila...o síle, magii a nadpřirozenu...se splnilo. Byl to doslova splněný sen.