Nicol! Vzpamatuj se!

778 34 0
                                    

Ahoj:) jen jsem chtěla ,že jsem tuten příběh dlouho nepsala ,jelikož jsem přesně neděla jak pokračovat:) ,ale zase ho začnu psát :) a proto tady píšu další část " Nicol! Vzpamatuj se" snad se bude líbit:) Story budou už lepší:) lepší gramatika atd.:) Lépe i psané, popisované, tedy podle mého:)Začala jsem psát jedno story nové:) ale vubec se to nerozjíždí:)  tak když tak jestli vás to zaujme :) -> MY LIFE STORY . je to na mém profilu:))))))). Jestli chcete další díl Deníku Feťačky tak alespon 50 reads a 5 vote. -> ať vím že to nepíšu pro nic za nic:) Tak tady je:)" a tak jak jsem seděli na té lavičce, v cele. Na hnusné a chátrající lavičce v cele. V cele. v cele. stále jsem opakovala a uvědomovala si včerejší noc, mé hnědé,promočené vlasy mi porád padaly přímo do obličeje a můj zrak hleděl stále k Jeanovi stojícímu vyděšeně hned u policisty. V hlavě se mi prohánělo ..tak moc myšlenek typu. " Kdo vlastně jsem?" .."Co jdem to udělala?" .." Proč a jak to všechno dělám?" a další. Měla jsem pocit ,který mi naháněl mráz po zádech. Dala jsem ruce od sebe a nohy si složila do tureckého sedu, prohrábla jsme si vlasy aby mi nepadali do obličeje, zorničky i kruhy pod očima se mi mírně ztrácely, jen při pohledu na mé pojizvené a hnisající ruce od řezání byl pohled k nevolnosti. Stoupla jsem si přišla blíž k ledové želené mříži a natáhla ruku ven z ní. " Jeane" oslovila jsem viděseného chlapce." Pojď jsem" pokračovala jsem. Divila jsem se ,že šel. Přišel k mřížím, k cele. ach, zase to slovo. přišel a chytl mou ruku " bude to dobrý" řekl . řekl naivně. oba jsme moc dobře vědeli ,že nebude. k tomu se dostaneme. Vypadalo ,že policista byl s mým chováním spokojen a proto mě pustil jen s menším upozorněním a zápisem do ..řekněme rejstříku. Jean popadl suchý ručník a přehodil ho přeze mně, usmála jsem se na něj a cítila jeho lásku." " Přišli jsme na intr a já šla rovnou ke mně do pokoje, ulehla jsem na postel a přitiskla si k sobě polštář. Suzzane- ano má spolubydlíci, mě slyšela a proto rozvítila lampičku a oslovila mě " Nicol?" .." mmm" jen jsem zamumlala. Suzzane vstala,chytla mě za ramena a z leže posadila" si celá promočená, pojď se převléct" řekla a táhla mě směrem ke koupelně, nejspíš viděla ,že mi bylo špatně. Vyslíkla mě  a pomohla mi se obléct do trička a kratasu které jsem měla na spaní. Mě se však udělalo špatně a proto jsem se do plazila k záchodu a začala zvracet. " Ach jo, Nicol." povzdechla Suzzane. " JSi tu teprv pár dnů a už zase vyvádíš" šeptala ,ale já ji slyšela, řekla bych ,že právě tato věta mě trošku dokopala k tomu se nad sebou zamyslet i vzpamatovat. měla jsem ruce na prkénku abych se přidržovala ,jelikož už jsem neměla svou mikinu ,ale tričko s krátkým rukávem , šli vidět mé zahnisané jizvy. Suzzane si toho všimla a proto vstala a skočila do lékarničky pro kysličník a obvaz. Prudce vzala mou ruku a já svou hlavu neudržela nad mísnou zachoda a jebla si o kraj. " kurňa Suzzane!" vykřikla jsme. " Do píči Nicol!" vykřikla mi na oplátku , nikdy takhle nemluvila a proto mě to docela dost zaskočilo, nechala jsem ji pokračovat." Myslíš že mě to baví se o tebe pořád starat?!" zvedla jsem hlavu od záchoda " ,ale já já .. no SuSuSu" koktala jsem , skočila mi do řeči , spíše mého koktání, " Né ,nebaví. Připadám si jako tvá máma, vždycky se zleješ a pak se o tebe musím starat já! podívej se na své ruce!" ..." Podívej se na sebe!" pokračovala a já jen nestíhala koukat ani přemýšlet, " Vzpamatuj se Nicol!" řekla a vstala on záchodové mísy u které jsem seděla, bouchla dveřmi. opřela jsem se o záchod a spláchla to co ze mě vylétávalo. DO 5 min. to ale Suzzane nevydržela a přišla zpátky , klekla si ke mně , skoro jsem u toho záchodu usla, vzala mé ruce a polila je kysličníkem a obvázala. podívala jsem se na ní s ironickým úsměvem. " Jo, mám tě prostě ráda a záleží mi na tobě!" vykřikla a urážlivě se na mě podívala. pak mě vzala za ruce ,ale tam kde mi to právě obvázala strašně to zaštípalo a já sebou trhla a spadla do vany, ještě že byla prázdná! jak jsem spadla do vany Suzzane zakymácela a dřepla si ke mně ,ale omylem pusitla vodu, sprcha tma na nás stříkala a my po sobě jen koukaly. Najednou jsme se obě začali strašně smát a tkahle to bylo asi pul hodiny. Potom jsme se obě vylovili z vany a vyply vodu. Suzzane mě chytla okolo krku a řekla " nesnáším tě" a usmála se. " já tebe víc" řekla jsem jí a obě jsme vědely ,že nesnáším tě znamenalo pravý opak." „další den ráno jsem se probudila, myslela jsem si ,že mi bude ukrutně špatně,ale překvapivě mi bylo dobře. Zdálo se mi ,že vše bude v pohodě a závislá nebudu. No, a tak jsem se oblékla,namalovala a svázala vlasy do culíku ani jsem si neuvědomila ,že pořád chodím do školy. Zpěv, Tanec – Jakobych o tom vůbec něvěděla. Přišla jsem na hodinu asi po 3 týdnech, hodně lidí na mě koukalo a ukazovalo, cítila jsem se trapně, strašně mě to rozčilovalo ,ale musela jsem být silná a překonat to. Učitel tance , pan Duval ke mne přišel a začal mi dávat menší ponaučení, bylo to nepříjmené.. až vlezlé. „ Ahoj Nicol“ ..“ dobrej“ ..“ hm, tak co? Jak se poslední dobou máš?“ lehce jsem sklonila hlavu ,ale opět jí zvedla a s tím nejvíc nejprolínavějším a urážlivým usměvem co jsem uměla jsem odeskla“ Líp než kdy jindy“ Duvala to nejspíše zaskočilo jelikož jeho urážející pohled klesal. „ jak se máte vy?“ ..“ skvěle“ odsekl zas on. „ Jen abys věděla, Milá nicol“ snažil se mě naštvat.. „ nechodila si na hodiny, takže se doučíš nějaké 2 populární písně které tady zazní a chci je zazpí“ ..“ zazpívat, neučit, předvést se co nejlíp to pujde, jasně, mužu jít už k mikrofonu?“ znovu ale slušně jsem odsekla. „ hm, posluš si“ řekl, po téhle hodině doufám ,že si uvědomil ,že Nicol Ostenová se nedá.“ „ Další hodina tance s panem Lengrem . Byla zajímavá, no co na to říct, strašně se podopala té přechozí,honilo se mi hlavou jestli nezměnit školu, byla jsem pro všechny jen fešačka, a učení se na mě jen a jen sypalo“ „ Celý den jsem se učila text,tony a rytmus dvou populárních písní které jsem si vybrala . a taky tancování do rytmu na písen „ bur first let me take a selfie“ takže na pořádnou zábavu ani nebyl čas. Už se dost smívalo a taky ,že mělo proč už bylo pul 10 a já si ani neuvědomovala ,že je tolik. Šla jsem tedy do koupelny a když jsem si oplachovala obličej ,koukla jsem se na své ruce. Hubené kostnaté ruce.. hnisající rány a pár jizev na žílách od stříkačích, ach jo povzdechla jsem si. Najednou se ve mně cosi seplo. Potřebovala jsem drogu. Něco co mi dá elán! Hm, ale kde to vzít a jak aby se to nikdo nedozvěděl , moc dobře jsem věděla že to není dobrý nápad, ale chutě a závislost byla silnější než má vůle a proto jsem se oblíkla a chodila okolo temných uliček a hledala bandu feťáku. Nic! .. napadlo mě že bych taky mohla zkusit i více drog než jednu a podle toho si vybrat. Opravdu ale opravdu nevím co se se mnou dělo ,ale čím dál dýl jsem neměla v sobě drogu. Tím dál víc jsem jí nutně. Nutně! Potřebovala. Uviděla jsem pár kluku z párty kde jsem byla . měli tam trávu a v tu chvíli mi to opravdu stačilo, rozběhla jsem se směrem k nim. „ Ahoj“ pozdravila jsem „ tě péro“ „ ahoj“ „ nazdar“ zaznělo pár pozdravení. Hned jsem se zeptala na pointa a oni souhlasili. Vzala jsem ho do ruky a chtěla potáhnout , ale najednou jsem uslyšela jak někdo volá mé jméno! „ nicol!“ a znova a znova. Otočila jsem se a tam Jean a Suzzane . „ zahoď to“ oba rvali. Já jsem ,ale nemohla vydržet, jednou jsem si potáhla . oni zrychlily ,vytrhli mi to z ruky a zašlápli . Oba mě začali táhnout pryč a řvát co to do mě zase vjelo a že to nesmím. Zapírala jsem se. Otočila jsem se a skupinka kluku na mě ukazovali „ like“ a mrkali , ano, protože mi ani nedošlo že do mé zadní kapsy mi strčili malej pytlík s trávou. Jakmile mi to došlo křivě až zlomyslně jsem se usmála a přestala zapírat. Poslední co jsem udělala ještě když mi byli na dohled bylo mrknutí na oplátku.“

Deník FeťačkyKde žijí příběhy. Začni objevovat