Ahoj:) tak jsem se přece jen rozhodla napsat další část nejspíš,nevím jestli v tom ,ale pokračovat mám,každopádně to nebude na sebe uplně navazovat:) .. jinak jestli mám pokračovat alespoň 75 reads:) díky:)! a co vy na to ,že bych začala psát nový příběh? .. napište schválně!:)) protože u tutoho nevím nevím,jak se to dál vyvvine teda:D* ..
Běžela jsem tajemnou uličkou,vůbec jsem nevěděla kam běžím,důležité ,ale bylo,že vím proč a před kým, probíhala jsem snad každou takovou uličkou,ale pořád jsem za sebou slyšela ty zvuky.. ty zvuky a volání mého jména, chtěli mě zabít,chtělo mě to zabít, ale já se nevzdávala a běžela dál, viděla jsem nějaké město..město ,které nevypadalo jako tam kde jsem žila, rozhodla jsem se tam běžet.. těsně před branou opevnění města jsem zakopla, a oni mě doběhli, a chystali se na mě skočit!
Bum! .. ležela jsem na zemi vedle své postele, chytila jsem se za hlavu a pochopila,že to byl jen sen. výtvor mé fantazie. Porozhlédla jsem se po pokoji.. a viděla ,že jsem doma.. v našem době ,kde jsem žila s mámou . Zvedla jsem se a šla se podívat do kuchyně, tam už mamka na mě čekala,jelikož jsem byla celou tu dobu v Paříži,tak jsem teď nevěděla oč jde, všude byli zabalené krabice a ona na jedné z nich seděla. sedla jsem si vedle ní na zem a opřela se o kus bedny.
vzdychla jsem " zdál se mi hroznej sen " .." hm" jen odsekla .." mami? ..co ty bedny..?" .." stěhujem se na Floridu " .. " F-F-Florida?" jen jsem koktala. " proč?" lehce jsem zvýšila hlas. "co moje škola,přátele?" .." Moc dobře víš,že jsi měla poslední dobou školu na háku a přátele si vyměnila za jiné věci " zamračila se. " ale mami." jen jsem odsekávala . " budeš se tam léčit, psycholog a tak, a hlavně.. dostaneš tam další šanci, novou, a věřím ti ,že jí využiješ a nezklameš." .." nebudeme se přece i na potřetí stěhovat do Austrálie" ušklíbla se na mě, a já pochopila ,že to bude dobrý. Mamka říkala,že zařídila odvoz věcí , takže jsme na letiště jeli spolu. v autě cestou jsem poslouchala písničky a pobrukovala si ,což mámě připomnělo ,co bude s mým vzděláním dál .. a já věděla,že zpívat dál už určitě nechci.
Přijeli jsme na letiště a šli si odbavit kufry, a dál se jen tak procházeli, uvědomila jsme si,že jsem snad ,že jsem snad ani jednou ještě neletěla a tak mě trochu přepadla panika a strach,ale jakmile jsme šli k takové té prohlídce a pak přímo do letadla ,úplně jsme na strach zapomněla. V letadle u nás seděl ještě nějaký pán, vypadal celkem dobře, byl poměrně vysoký, měl trošku vousy,a byl lehce snědý,vlasy i oči byli tmavě hnědé. Seděla jsme u okýnka takže vedle něj seděla mamka, nemohla jsem si nevšimnou jak po sobě koukají a tak jsem se nahla a povídám.. "hm taky letíte na Floridu?" .. " Nicol!" jen po mně vyjekla mamka ..,ale ten sympaticky pán se jen usmál a řekl " oo, ano, byl jsem ve Francii u známých" .." aha" přikývla jsem . " Já jsem Nicol Ostenová " představila jsem se a natáhla se přes mámu k němu abych mu podala ruku. " Theodore Black,těší mě" a ruku mi podal také. .." Hm, můžu vám říkat Tede?" .." No jasně" a usmál se , podíval se na mámu ,která zrudla,jen jsem do ní lehce šťouchla loktem. " já jsem Ashley Ostenová" nakonec mu podala ruku " Ted " usmáli se na sebe. Tak nějak jsem poznala ,že se mu mamka líbí taky, a proto jsem si strčila sluchátka do uší a otočila se k okénku, když jsem se ohlídla , povídali si, tak bůh ví o čem!
Usnula jsem ,a tím jsem zaspala přistání, čimž jsem byla i celkem ráda, prej to není zrovna moc příjemné . " nicol, Nici" šeptala na mě mamka a snažila se mě probudit. Když jsem se probudila řekla mi ,že Ted se u nás staví a pomůže nám vybalovat a různé věci. samozřejmě jsem souhlasila.
Vystoupili jsme z letadla, vyzvedli si kufry a jeli do našeho nového bytu. docela jsem se těšila, zajímalo mě , jak to tam bude vypadat. Abych nezapomněla náš nový život měl začít v Miami .
Přijeli jsme tam a šli nahoru do 6 patra takového paneláku.. otevřeli jsme dvěře a ten byt byl vážně úžasný .
Kuchyň a obývák byli spojeny a vypadlo to ,ale nádherně, dále koupelny, dvě šatny, a dva pokoje, ten byt byl dokonalej, myslela jsem si ,že stál dost, a taky ,že ano,ale když mi mamka oznámila ,že má hodně dobrou práci tady v Miami, neměla jsem dál slov, naše věci už tam byli a tak jsme se dali do vybalování.
Za ten večer jsme si přece jen něco málo vybalily, hlavně ty důležité, bylo okolo 7 večer a mamka nechala dovést pizzu, pustili jsme si televizi která byla zatím jen umístěná na dvou bednách. Samy jsme seděli na dvou lehátkách, nebylo to nic divného,teď jsme se přestěhovali, ukusovali jsme žampionovou pizzu a přitom si povídali. " Tak co Ted ?" zeptala jsem se. " co by , je milý" .. " líbí se ti co" nahla jsem se s k ní se širokým usměvem . " ano, je smypatickýý" .. "alé no ták mámíí" .." no dobře líbíí" a usmála se . Takhle jsem mámu dlouho šťastnou neviděla. .. " je ženatej?" .." ne" .. " zasnoubenej ?" .. "ne " .." vztah?" .."nene" .. " no na co čekáš!" a začali jsme se obě smát .." kolik mu je?" ..vyzvídala jsem dál .. " 39.. " to je dobrý ne!" .. měla jsem docela mladou mamku , bylo jí 37. Moje mamka byli docela štíhlá a měla poměrně dlouhé blond vlasy a modré oči.
"crrrrrrrrrr" začal jí zvonit telefon.. " to je Ted!" .. zvedla to a odešla k sobě do ložnice, než zavřela dveře položila si telefon na rameno a řekla , jdi si už taky lehnout. uvidíme se zítra" a zavřela dveře. .. Ještě chvíli jsem seděla na lehátku na pláž uprostřed prázdného bytu, dojedla jsem kus pizzy, a dala zbytek do kuchyně.
sedla jsem si na postel a koukala do stropu, občas sem tam jsem zaslechla se smát mámu z vedlejšího pokoje. .. Přemýšlela jsem co asi dělá Jean.. co dělá.. kde je .. s kým je.. začal mi chybět, i přesto ,že jsem věděla ,že je konec, chyběl mi. Byla jsem do něj vážně zamilovaná, ale jak se říká .. člověk musí poznat i malé lásky aby poznal tu velkou.. a já věděla,že ta velká tu někde je a čeká na mě.
Venku už byla docela tma, jen světla z města svítili. Došla jsem si do obýváku pro kabelku, z kabelky jsem si vyndala cigarety. Morrise. Jiné jsem nekouřila. otevřela okno a sedla si na parapet. Koukala jsem na Noční Miami. Pozorovala město, jak tam jezdí auta. Lidi jak si volají taxi a říkala si ,že takovej život by se mi mohl i celkem hodit.
Opravdu to byl nový začátek, už za mnou nebyla moje minulost přivázaná jako vězeňská koule ,ve které to všechno bylo napsané. už jsem jí nemusela táhnout.
zasnula jsem a rozsvítila si jen lampičku. a sedla si zpátky na parapet, chvílemi jsem váhala jestli si zapálit nebo ne, ale i přesto jsem otevřela krabičku , jednu si vytáhla dala jí do pusy a škrtla sirkami. vdechla jsem to a po chvíli vydechla kouř, byla to taková ta úleva a já opět koukala z okna,ale tentokrát na vycházející kouř z úst. Podívala jsem se na svou ruku, byla stále obvázaná, zakrvácené obvazy jsem si dala vedle sebe a dívala se na zahnisanou ruku. " hm" vzdychla jsem. Teď už bude dobře, seděla jsem ještě pár minut na parapetě a kouřila.. Potom ,už jsem jen cigaretu típla o parapet a naposled před spaním se podívala na neustále žijící Miami.
