Začíná se to hrotit..

764 42 0
                                    

" Znáte takový ty pohádky.. jak je někdo na vrcholu..-všichni ho znají.. kluci ho/jí chtějí.. je známý.. a ták dále?- a pak prostě spadne až na dno?.. tohle se přesně stalo mě další týden.. nevím.. čím to bylo.. no.. vlastně to vím až moc dobře..Bylo to.. asi tak..ňák takhle."

"Další den.. co jsem se udobřila s Jeanem.. jsem ho viděla s jinou.. byla jsem naštvaná.. nemohla jsem se dívat na to.. jako muj milovanej se drží s jinou.. a říká jí to co mně.. upustila jsem učebnice.. a utekla na záchody..kde jsem brčela asi tak hodinu..nikdy jsem nebyla zamilovaná.. a tak jsem nechápala jak se takový věci vlastně řeší... celej den mi bylo uplně na nic.. nikoho sem nevnímala a nic.. byla jsem tak naštvaná že jsem si došla pro kratasy a velkou mikinu s kapucí místo šatu.. rozpustila jsem si vlasy.. a hodila lehce přez tvář a nasadila si kapucou... v kufru jsem vyhrabala ..sluchátka ..a viděla jak jsme tram měla hrstku žiletek - víte byla jsem tak trošku nemocná , řezala jsem se už přez rok..  a proč? Ano, byla to naprostá kravina.. ,ale když se naši rozváděli..měla jsme prblém se s tím vypořádat.. a prostě přišlo tohle.. proto jsme nosila tolik náramku.. aby zakryli hluboé jizvy.. ,ale už jsme z toho byla dva měsice venku.. ,- jenomže .. tuto ..prostě jsem ymslela že se zhroutím a proto jsem neváhala a jednu žiletku vzala do kapsy mikiny.. "

" když jsme tak chodila po škole a ták.. nikdo mě nejspíš nepoznal.. měla jsem sluchátka v ušich.. a nikoho nevnímala.. když jsem ho znova zahlídla s tou holkou.. přeskočilo mi.. doslova mi přeskočila.. vzala jsem žiletku a začala se řezat.. ale né zas tolik... když skončilo vyučování... neměla jsem ani sílu ..si zaním dojít a vyřešit to... prostě jsem celej den seděla na posteli.. a koukala do blba..  a vzpomínala na naše společné zážitky.. a no vítě.. takovej ten pocit.. jakoby vám ochably všechn kosti v těle.. když zjsitíte že chce jinou... je to nepřijemné.. " začíná se to hrotit" .. zamumlala jsem.."

" Když se mi alespoň trošku zlepšila nálada.. zapnula jsme notebook a šla na facebook.. začala jsem si spát s kamrádama s kterýma jsem se dřív bavila.. a začala jim všechno vyprávět.. pak jsme s nimi asi hodinu volala prez skype... bylo to prima je zase vidět slyšet.. nasmáli jsme se.. když jsem dovolala bylo pul 10.. ale mě se spát nechtělo.. zapla jsem YT .. a začala si zpívat karaoke na Human .. "I can hold my breath...I can bite my tongue"..zpívala jsem co nejvíc nahlas a hezky to šlo.. "I can do it... I can do it... I can do it.." .. a někdo najendou vtrhl od dveří.. a já se lekla.. nohy složené v turcký sed jsem hodila na zem a zvedla se  a při stoupání zavřela notebook... "ty umíš zpívat! ..máš užasnej hlas" ... řekla zrzka stojící ve dveří.. " no děkuju.." poděkovala jsem a ušklbla se.. když ke mně přišla blíž všimla jsem si ,že moc hezká.. " omlouvám se za ten míč.. jen jsem žárlila ,že si všichni všimali tebe" ..- byla to ta roztleskávačka co ho mně hodila- " joo tutooo..no to je v pohodě" ..."ale zpíváš vážně nádherně.. jestli bys nebyla proti..chtěla bych sis tebou nacvičit nějaké duo" ... " no já si to ještě promyslím" ..řekla jsem.. mezitím co zrzka odcházela.. jen se zastavila ve dveřích a řekla.. " Jsem Yvet..." .. " já nicol". a ona zavřela dvěře."

"šla jsme zpátky na facebook.. s pocitem že bude online.. ,ale nebyl.. řekla jsem si ,že určitě někde bude s ní... došli mi nervy.. a šla jsem se vykoupat. odlíčit..vyčistit zuby.. a tak... když jsem si lehla pustila jsem si ještě film ,ale nevypla fejsbuk.. a tak najednou se ozval zvuk.. že někdo napsal.. napsal Jean.. začali jsme si psát.. a já narážela na tu holku z dneška.." tys .. uhm nás viděla?" .. " jo!" .. " nemužu tomu uvěřit!" .." já..." .." ne! je konec!" .. " nech mě ti to vysvětlit" .. " nenechám, ani mě nemáš rád!" .. " Nemám" .. " ..." .. " já tě miluju!" .. " jasně!" ..." ..." .. "dukaz?!" ... a byl of."

" Někdo zaťukal na dveře.. otevřela stál tam.." Miluju tě" řekl.." nech mě" .. a rozbrečela jsem se.." prosím.., Nicol!" .. " ne!"... " ale.." .. " bože nech mě! .. nechci tě už nikdy vidět! jsem naštvaná! nesnáším tě!" ..." Miluju tě , Nicol!" .. a začal brečet.. " miluješ mě.. ,ale nejsem spolu.. na začatku si mi nedal ani pusu!" ..mlčel.." kdyby nebyl včerejšek.. ani by jsme spolu nic takovýho neměli!" ... a uplně jako nazavolnou z vedljšího pokoje vyšla ta blondýna co tam s ním byla a chytla ho přede mnou za ruku.. to mě ..už zničilo.. myslela jsem ,že se zblázním... začala jsem staršně brečet.. a vyběhla z pokoje a utíkala dolů.. a zařvala " Nesnáším tě!" ... vyběhla jsme z budovy k fontáně.. kde jsem si na ní sedla.. vzpoměla jsem si na žiltku v kapse.. jen tak jsem se začala řezat.. čekala jsem totiž. ,že přide ale nic.. rozhodla jsem se to ukončit.. - než jsem se stala feťačkou, dělala jsem tohle- .. přiložila jsem žiletku přesně vedlě žíly.. napočítala do tří.." tři" zašeptala jsem a žiletkou přejela přez ruku.. začalo to strašně bolet.. upustila jsem žieltku.. a viděla jak do fontány stekala rudá tekutina... viděla jsem.. jak mi z ruky teče tolik.. krve.. spadla jsem do vody.. a pomalu klesala kde dnu... poslední co jsem viděla... byla voda.. měnící se v krev"

Deník FeťačkyKde žijí příběhy. Začni objevovat