Kočičí válečníci legendy klanů: Ozvěna Hromového měsíce

Kapitola pátá

,,Nikdy by mě nenapadlo že Dvounožčí příšery mohou zemřít," mňoukla Fialka a zamyšleně cukla ocasem. Hromový měsíc se k ní natáhl. Nedávno se vrátili se Světelným ocasem do tábora a teď venku před doupětem Hromového měsíce rozmlouvali o objevu jeho a Nebeského měsíce.
      ,,Tak zjistili jsme, kde psi žijí a teď co?" zeptal se Světelný ocas. ,, Myslíš, že bychom měli opustit náš tábor? Jestli bys to chtěl udělat, tak bychom si měli stihnout najít nový tábor do Zelenolistí.
      Hromový měsíc zavrtěl hlavou. ,,Nechci ho opustit pokud máme ještě jinou volbu. Nikde na území Hromového klanu si nejde udělat lepší tábor než tady v rokli." zaváhal. Fialka nevypadala, že by chtěla něco říct, ale byl si jist, že myslí na to samé jako on. ,, Před tím než pomyslíme na stěhování, chci abychom zjistili o psech víc. Jestli půjdeme k dvounožcům, kde žijí, možná o nich nalezneme další informace."
      Světelný ocas zvědavě vztyčil hlavu. ,,Ty chceš jít všechnu tu cestu jen kvůli partičce psů? K čemu to bude dobré?"
      ,,Nevím," řekl Hromový měsíc. ,,Nejsem si jist, jestli to něčemu pomůže, ale je to rozhodně lepší než sedět a čekat až si pro nás příjdou. Nebo se stěhovat pryč, když ani nevíme jestli bude nový tábor bezpečný."
      Fialka švihla ušima. ,,Ty jsem doufáš, že je to dobrý nápad tam jít?"
      Hromový měsíc pokrčil rameny a cítil se tvrdohlavě. ,,Něco udělat chci něco udělat. Zjistíme o psech víc a bylo by jednodušší s nimi pak bojovat."
      Fialka se otřela ocasem o bok Hromového měsíce a ustaraně se na něj podívala. ,,Obávám se, že se vrátíš zraněný. Psi jsou tak nebezpeční."
      ,,Jestli půjdeš, tak nepůjdeš sám," řekl náhle Světelný ocas. ,,Dva jsou silnější než jeden. Jsem tvůj zástupce; měl bych být s tebou a doprovázet tě."
      Bylo by lepší mít s sebou Světelného ocase, přemýšlel Hromový měsíc. V dobrodružství z jejich dětství,  zuřivých bitvách o klanová teritoria byli vždy spolu. Vždy bojoval líp, šplhal výš, lépe se mu přemýšlelo když ho měl po boku. Ale když se podíval na Fialku, na její boky obtěžkané koťaty, věděl že nemá na vybranou. ,,Potřebuji aby ses postaral o Fialku," řekl. ,,S tebou budu vědět, že je v bezpečí. Máš pravdu, jsi můj zástupce, tak udrž klan v bezpečí zatím co tu nebudu."
      ,,Klan bude v bezpečí když půjdu s tebou. Soví oko dohlédne na klan a Skvrnitý mrak se postará o Fialčino zdraví." odporoval Světelný ocas. ,,Nepotřebuje mě."
      Hromový měsíc zavrtěl hlavou. ,,Jsou dobré kočky, ale cítil bych se lépe, kdyby ses o ní postaral ty. Skvrnitý mrak není bojovník a Soví oko není tak zkušený jako jsi ty. Já potřebuji, aby byla Fialka v bezpečí."
      ,,A copak jsem se o to prosila?" láteřila Fialka. ,,Já pouze čekám koťata, nepřijdou teď."
      Hromový měsíc si v rozpacích olízl hruď. Fialka by mohla bojovat se psi, kdyby ona, Šnečí ulita a Soví oko neunikli. Nebyla křehká nebo bezmocná. ,,Máš pravdu," souhlasil. ,,Promiň. Jen jsem se o tebe bál a cítil bych se lépe kdyby tady by Světelný ocas s tebou."
      ,,Fajn, já se o tebe taky bojím," množila Fialka a cukla špičkou ocásku. ,, Už si byl v nějakých druháh Dvounozčích táborů. Všichni víme jak zlé smečky psů tam žijí. A já se budu cítit mnohem lépe, když s tebou půjde Světelný ocas." Prosebně se na něho zadívala. ,,Ty jsi můj velitel stejně jako jsi můj druh a já tě respektuji, ale prosím do toho sám. Chci aby ses mi vrátil domů."
      Hromovému se nechtělo opouštět Fialku bez její největší ochrany, když tu nebude, ale on musel uznat, že má pravdu.
      Lehce vyskočil na vrchol Vysoké skály a zavolal na jeho klan. ,,Všechny kočky schromaždete se pod Vysokou skalou! Něco vám potrebuji říct." Uviděl jak Bučinka a Skvrňáček vykukují ze školky a vrhají na něho ospalé obličeje, a tak doplňil. ,,Tedy, nechť se všechny kočky, které jsou dost staré na to, aby si ukončily svou vlastní potravu schromáždní pod Vysokou skálou."
      Počkal až jeho klan, se zvědavě vztyčenýma ušima, schromáždí na mýtinku pod ním.
      ,,Zítra za svítání, se Světelný ocas a já vydáme na cestu na pár dní," sdělil  když seděli pod ním a dávali pozor. ,,My půjdeme zjistit více informací o psech, kdyby zaútočili na náš tábor. Když budeme pryč velet tu bude Fialka," našel pohledem Sovího oka v davu a pokračoval. ,,Soví oko bude jako její zástupce a vy ho poslouchejte jako Světelného ocase. A Skvrnitý mrak jim jim bude pomáhat." Skvrnitý mrak přikývl zatímco Soví oko seděl napřímeně s hrdě vztyčenou hlavou.
      ,,Hodně štěstí, Hromový měsíci," Jablečný květ zvolala nadšeně doprovázena souhlasnými mňouknutími.
      ,,Děkuji," mňoukl Hromový měsíc a seskočil z Vysoké skály. Jeho oči se setkali se Světelným ocasem a  on věděl, že jeho zástupce myslí na to samé jako on: Tam, kde šli štěstí rozhodně potřebovat budou.