Kapitola čtvrtá.

72 4 3
                                    

,,Přísahám, že až mě položíš na zem tak tě zabiju."
,,Jo, ty tak."odpověděl pobaveně.
Šli jsme temným lesem, divím se že něco vůbec viděl.

Dorazili jsme k jezeru. Noční obloha se odrážela od vody, bylo to tu moc hezký. O mnohem hezčí kdybych měla nohy na zemi a nebyla tu s ním.

Konečně mě položil na zem. Pořád mě ale držel za pas. Pohlédla jsem mu do obličeje a on mi koukal přímo do očí. Měl je kouzelně hnědé, odtrhnout od něj pohled byl nadlidský úkol.

Tohle se mi neděje. Je to jen obyčejný arogantní děvkař, nic víc. Velmi (ne)rada jsem mu přestala koukat do očí a stáhla si jeho ruku z mého pasu.
,,Vysvětlíš mi laskavě co tu děláme?"
,,Klídek princezno, chtěla ses umýt a teď můžeme spolu."dořekl a šibalsky se usmál.

Začal si postupně sundávat oblečení.
,,Co to děláš?"
,,Svlékám se, taky bys měla začít, nebo se koupeš v oblečení?"smál se.
Dohání mě k šílenství. Ani nevím kde jsme.Nevím kudy se mám vrátit.

Musela jsem už vážně smrdět, ale nechtěla jsem před ním být ve spodním prádle. Takže jsem se rozhodla že tam půjdu v oblečení.
,,Bože!Ty se fakt koupeš oblečená."
,,Sklapni."

Chtěla jsem vkročit do vody, ale damn. Byla hrozně ledová. Mám pocit že si toho Luke všiml. Přiběhl ke mně a zase mě vzal.
,,Luku takhle to nefunguje, nemůžeš k lidem chodit a brát je do náruči jak se ti jen zachce."
,,Zatím to dělám jen tobě a očividně ti to nijak nevadí."dodal.
Upřímně, nemohla jsem si stěžovat. Jeho kůže mě příjemně hřála a nebyla mi taková zima. Jenže ten fakt že já jsem pro něj jedna z tisíce a dělá to jen aby mě okouzlil jako každou jinou mi přijde fakt odporný.

Začal se mnou houpat jako kdyby mě chtěl vyhodit, prosím jen to ne.
,,Luku nedělej to, prosím moc moc, nejvíc na světě."přitiskla jsem se víc k němu, při nejhorším ho stáhnu s sebou.
,,Pročpak?Jsi snad z cukru?"
Fakt jsem nechtěla celá spadnout do ledového jezera, nepřežila bych to.
,,Luku prosím moc, udělám cokoli jen mě hlavně neházej."hysterčila jsem mu do ucha a pořádně zavřela oči."
,,Cokoli?To zní lákavě."

Doufám že nemyslí na nic co by dělal s ostatními holkami. Ovšem ty by o to vyloženě prosily a nemusely by být vystavené studené vodě. ,,Chci slyšet odpověď na tři otázky co se tě zeptám. Pravidlem je že musíš být upřímná."

Docela se mi ulevilo. Tohle zvládnu.
,,Beru."kývla jsem.
,,Líbí se ti někdo z tábora?"začal s první otázkou.
Sakra, myslela jsem že se bude ptát jako normální člověk na věci jako kam chodíš na školu, co ráda děláš atd.
,,Možná."odpověděla jsem
Pustil mě ale těsně nad vodou mě zase chytil.
,,Buď více konkrétní."dodal.
Ani nevím jestli se mi někdo líbí. Z kluků jsem zatím poznala jen jeho a i když od něj většinu času nemůžu odtrhnout pohled tak s ním nic mít nechci. Tenhle typ lidí vás odkopne po prvním použití.

Mám pocit že on nechce abych říkala pravdu, chce abych říkala to co on chce slyšet. Jelikož se nechci namočit tak budu muset hádat co chce slyšet.

,,Ano."opravila jsem se.
,,Správná odpověď. Další, co si o mně myslíš?"
Tohle nemůže být pravda, nenechám se tu vydírat, řeknu mu to na rovinu a budu doufat že skončím suchá.

,,Chceš opravdu slyšet co si o tobě myslím? Myslím si že tvoje kouzla možná fungují na ostatní holky ale na mě určitě ne. Myslím si že střídáš holky jak ponožky a když se ti nějaká konečně dostane do postele tak ti to zvedne to tvoje obrovský posraný ego. Myslíš si jak si dokonalý když máš každou holku omotanou kolem prstu ale je to fakt nechutný!"křičela jsem na něj.

Koukal na mě jak kdybych nemluvila jeho řečí. Zkousnul si ret a zavřel oči. Vypadal skoro až ublíženě. Cože? On má city? Nemožné.
Nadechl se a řekl: ,,Líbím se ti?"

V žádném případě, takovou radost mu neudělám.

,,Ne."řekla jsem naprosto vyrovnaně. Jako by to měla být pravda. Ovšem byla. Z menší části. V jeho obličeji jsem zahlédla možná vztek?V tu chvíli jsem mu už do obličeje neviděla. Pustil mě do té ledové vody jen v tričku a kraťasech. Snažila jsem se vynořit ale necítila jsem žádnou část svého těla.

Povedlo se mi to a viděla jsem ho jít rychlým krokem zpět do temného lesa. Ještě jsem zaslechla: ,,Porušila jsi pravidla!"

______________________________

Seděla jsem promočená v oblečení které mě mrazilo po celém těle. Musela jsem mít úplně fialové rty. Věděla jsem že budu mít hrozný průšvih. Zaprvé že jsem mimo tábor a zadruhé, dnes jsem měla s Lukem čistit jídelnu.

Nedalo se to vydržet, myslela jsem si že umrznu ale pak mi došlo že Luke tu svoje oblečení nechal. Suché a docela teplé. Dolezla jsem po čtyřech k tomu oblečení a začala se převlékat. Necítila jsem prsty. Měla jsem na sobě tepláky, tričko a mikinu, ale pořád jsem byla neuvěřitelně promrzlá.

Z ničeho nic jsem začínala být taky hodně unavená,  vzala jsem si ručník a dolezla ke stromu. Lehla jsem si, přikryla se ručníkem a čekala až mě tu něco zabije.

Probudila jsem se ale viděla jsem rozmazaně. Postřehla jsem že koukám na noční oblohu plnou hvězd a ona mi ujíždí přímo před očima. Někdo mě někam nesl.

Summer Time Kde žijí příběhy. Začni objevovat