Ereri | oneshots

Nikdy se z toho nevzpamatuje [A/B/O] III

Sotva Armin doběhl k pokoji Hange, z chodby se ozval křik a bouchání na zamčené dveře. Armin se zajíkl nad tou děsivou reakcí rozdrážděných alf a zběsile klepal. Hange vykoukla, ale než stačil vysvětlit situaci, podle podrážděného vrčení ozývajícího se z chodby poznala, co se děje.

„Levi, Historia má fervor! Pohni zadkem, jdeme!" křikla do vnitřku místnosti. Nečekala na odpověď, rovnou vyběhla k pokoji chudinky Historie. Levi za ní nejdřív nechápavě hleděl, než se zvedl a s otráveným výrazem ji následoval.

Arminovi se v tu chvíli obrovsky ulevilo. Chvilku zůstal u laboratoře a vydechl si. Taková stresová situace takhle brzo ráno. Slunce sotva vyšlo nad dalekými horami a už se věci takhle komplikují.

Hange odstrčila Jeana od dveří, k jejímu štěstí byl Eren opřený opodál, v podřepu měl obličej v dlaních a Connie ho povzbudivě plácal po zádech. Ymir se Jeana pokusila odvléct, ale k tomu neměla dost sil. Levi ji naštěstí přispěchal na pomoc a odvlekli ho do pokoje, zamkli ho tam a Ymir odešla do jídelny.

Erena nebylo těžké dostat pryč. Popadl ho za paži z jedné strany, Connie z druhé a bez použití násilí ho též dostali do pokoje. Connie s ním zůstal uvnitř, prý z něj to pokušení vymluví. Levi nic nenamítal, i když si byl docela jistý, že jeho snaha je marná.

Nahlédl do místnosti, kde na posteli ležela zpocená a rudá Historia. Udýchaně si stahovala bílou košili co nejvíc ke stehnům, pevně se ji držela a druhou rukou si vyčerpaně otírala pot z čela. Hange ji zrovna svlékala povlečení z peřiny a polštáře a chystala se i na matraci. Historia byla díky bohu při smyslech, s námahou se odkulila na stranu bez povlečení, aby se Hange lépe pracovalo.

Odnesla všechno do prádelny a požádala Leviho, aby s ní na moment počkal, než přinese vodu a obklady. Zamkla je, nechtěla nic riskovat, a nechala je spolu.

Levi se váhavě posadil na konec postele a s upřímnou lítostí ji sledoval. Historia něco tiše mumlala, podobalo se to spíš úmyslně potlačovaným stenům. Skousla si ret a podívala se na Leviho. „Heichou..." kníkla a schoulila se do klubíčka, i když ji bylo hrozné horko a cítila neustálé vzrušené chvění po celém těle.

„V pořádku, Historio. Budeš v pořádku." Povzbudivě se na ni pousmál,  i když to dívka nemohla vidět. Kapitánova slova ji však trochu zvedla náladu. Držela se kvůli jeho přítomnosti, nejraději by se zozsténala na celé kolo, chtěla křičet, plakat. Ale statečně s těmito novými pocity bojovala, ale věděla, že to nebude trvat dlouho a ztratí kontrolu.

Najednou se rozrazily dveře, Hange vešla dovnitř s miskou vody. Na nic nečekala, rovnou namočila jednu látkovou plenu a ledový obklad položila Historii na čelo. Úlevně povzdechla. Příjemná chladivá látka však brzy nabrala na teplotě, kvůli její rozpálené kůži. 

„Myslím, že to tu zvládnete i beze mě," pronesl z ničeho nic Levi, zvedl se z postele a mířil ke dveřím. Když se jeho prsty dotkly kliky, zastavilo ho Historiino tiché děkuji. Otočil se na ni přes rameno, znovu se pousmál a odešel. 

Historia najednou ztratila pach, který po celou dobu cítila. Myslela, že je to ona sama. Neměla s fervorem zkušenosti, nevěděla, nakolik je její pachová žláza schopna pracovat. Ale teď už cítila jen slabou vůni inkoustu z Hange. Kvůli jejímu beta kódu to nebylo vůbec patrné, ale intenzita jejích čichovým buněk byla díky fervoru o mnohé zvětšená.

Jenže tahle vůně byla... jiná. Jako les po dešti, ve kterém divoké květiny dodávají celému tomu obrazu pocit volnosti. Nebyla si jistá svou domněnkou, ale tohle byl rozhodně omega kód. Bylo tedy možné, že by...