desire h.s POZASTAVENO

five

,,Můžeš aspoň chvíli  držet tu hubu !?" vyjede po mně zase Harry. ,,To teda nemůžu !" prsknu na něj nazpátek. ,,To v ní tak moc chceš mého ptáka nebo co" rozhodí rukama. ,,Ne já chci prostě jenom domů !" křiknu na zpět.

Od naší návštěvy klubu uběhlo už pár dnů. S Harrym vedeme jen další z mnoha hádek. ,,To jseš opravdu tak vypatlaná, že to pořád nechápeš ?" třískne skleničkou, kterou měl v ruce celou dobu. Divím se že je zatím bez známky poškození s Harryho hrubým zacházením. ,,Ne nechápu to !? Proč bych ti měla dělat nějakou kurvu, když můžeš  mít kohokoliv hezčího" rozhodím ruce do vzduchu jako to Harry uděla už mnohokrát za tuhle hádku. ,,Protože chci kurva tebe" zavrčí a má v plánu odejít jako vždy uprostřed nějaké hádky. ,,A pokud nechceš chcípnout hlady tak si něco udělej jelikož služka přijde až příští týden" vyplivne hnusně jako kdyby mi oznamoval že jsem snad lepší než on. Což v jeho životě samozřejmě není možné. 

Z lednice vyndám pár vajíček s úmyslem je prostě hodit na pánvičku. Rozhodně jsem nikdy nebyla dobrej kuchař. ,,Do prdele" zamumlám když mi spadne vajíčko na zem kde se celý jeho obsah rozplácne. Harry mě pobaveně sleduje opřený o futra. Protočím oči nad jeho rychle měnící se náladou a uklízím nepořádek co způsobila moje neschopnost. ,,Neříkej mi že neumíš vařit"  ušklíbne se. ,,Neměl mě to kdo naučit" pokrčím rameny. Harry si povzdechne a přijde ke kuchyňské lince. ,,Udělám špagety, nestojím o zdemolovanou kuchyň" potlačím protočení očima a jdu se posadit ke stolu. ,,Nevypadáš jako někdo kdo pořád bydlí u rodičů. Jak sakra vůbec můžeš přežít" pořád se rýpe v mé neschopnosti. Trochu mě rozhodí to že se bavíme normálně bez křiku, ale stejně odpovím. ,,Většinou jsem se najedla v práci nebo jsem dělala jenom jednoduchá jídla. Neměla sem na to čas ani peníze" 

,,Hádám že žádný rodiče, podle nového zákona v NY už plno letá, nemáš školu protože na ní nemáš peníze, žiješ sama a nemáš nikoho kromě kočky která přijde jenom když chce jídlo" otočí se na mě. ,,Špatně, nesnáším kočky" snažím se zamaskovat moje rozhození. ,,Dá se v tobě číst jako v knize, ale stejně pokud tady chceš přežít měli by jsme se víc poznat jseš strašně uzavřená" mluví ke mně jako bych tady byla na výměnném pobytu a on by měl být můj spolubydlící na pár měsíců. ,,Nepotřebuju se seznamovat s někým kdo mě unesl" zamračím se. ,,Tak za prvé já nejsem ten co tě unesl a za druhé ty tady nejsi ta co určuje pravidla" úšklebek z úst mu stále nemizí. Protočím oči a radši nic neodpovídám. ,,Zahrajem si hru" dodá potom co zamíchá omáčku bublající na plotně. ,,A co když nechci" vyplivnu hořce. Jde vidět že se Harry drží aby mi jednu nevlepil, ale pokračuje. zeptám se tě na pět otázek na které když nebudeš chtít odpovědět musíš si sundat kus oblečení" 

,,Jen pokud se tě budu moct zeptat taky na pět otázek"

,,Dvě"

,,Tři"

,,Platí" i když jsem v nevýhodě v podobě mé uzavřenosti a toho že mám jen tři otázky pokračujem. ,,Co se stalo s tvými rodiči" jeho otázka mě lehce překvapý tím že nemá žádny perverzní podtext. ,,Tátu jsem nikdy nepoznala a mamka umřela před rokem na rakovinu" zamumlám. V Harryho očích se blískne něco jakou soucit ? Ale asi se pletu toho on snad ani není schopný. 

,,Měl jsi někdy přítelkyni ?" Harryho obličej ztuhne. Na to si přes hlavu přetáhne tričko čím odhalí všechny jeho tetování a svalnatou hruď. ,,Jseš pořád panna ?" nad otázkou se zamračím i když jsem něco takového mohla čekat. ,,Nechci odpovídat" zvedám se ze židle se záměrem se aspoň trochu oddálit. ,,Pak teda triko dolů" přijde blíž. ,,Ne" zkřížím ruce na hrudníku. ,,Tak zněla dohoda, buď odpověď nebo oblečení dolů" jeho tón už není tak něžný jako předtím. ,,Nebo s tím snad potřebuješ pomoct ?" ušklíbne se. Ani jedna z možností se mi nelíbí. Nechci slyšet další Harryho urážky na mojí osubo kvůli tomu že jsem stále panna. ,,Nemůžeš mě do toho nutit" řeknu trochu rozklepaně. ,,Och miláčku jestli jsi si stále nevšimla já můžu všechno." přiblíží se ke mně. ,,Takže jseš panna hm" přimáčkne mě na zeď. Neodpovídám, jen sklopím zrak z poňížení, kterým teď trpým. ,,Neboj půjdem na to hezky pomalu" zašeptá a zmáčkne mi zadek. Lehce vzdychnu nad nad nátlakem jeho zvětšujícího přirození.