V zaplivané nálevně
Rezavá branka,
usedla u piva
podivná sebranka.
Každý si poručil,
panáka rumu.
Prý za chvíli
musí jít domů.
Jen co se napili,
začali bujaře zpívat.
Vůbec si nevšimli,
že se začalo stmívat.
A tak dál seděli,
klopili dalšího rumu,
už se jim nechtělo
spěchati domů.
Když rumu nezbylo,
klopili zelenou.
Žádný z nich nespěchal
domů za ženou.
Nakonec výčepní zvolal:
„Pánové, platit!"
V tu chvíli se zkusili
z lokálu ztratit.
Zem jim však vyšla vstříc
rozbila ráda držky.
Neměli peníze,
nezbyli ani špinavý svršky.
A tak se táhli domů, na ramenou kožich z opic.
YOU ARE READING
Básně výčepní
PoesíaTak jako výčepní lihovina, tyto básně se nečtou pro chuť, nýbrž pro efekt.