Smrtí opředená [DOKONČENO] [PROBÍHÁ KOREKCE]

🌹20🌹

Loran
Když jsem se ráno probudil, Bloody už byla vzhůru. Ležela ke mně otočená zády a dívala se do jednoho místa.
Loran: Bloody?
Ani se nepohnula. Pořád hypnotizovala stěnu. Oblékl jsem se a podíval jsem se jí do obličeje. V očích prázdný výraz, pootevřená ústa. Byla úplně na dně. Musel jsem zajít pro Archera. Těsně, než jsem odešel, jsem si všimnul krvavé skvrny na povlečení. Důkaz. Okamžitě jsem krev kouzlem odstranil a vyšel jsem z pokoje. Zaklepal jsem na Archera. Když otevřel a uviděl mě, překvapeně promluvil.
Archer: Čekal jsem, že přijde Bloody.
Loran: Ona se vůbec nehýbe. Jenom se dívá do jednoho místa. Dýchá, ale nereaguje.
Když jsem mu to řekl, zbledl a co nejrychleji doběhl do mého pokoje. Kleknul si k posteli před její obličej a chytil ho do dlaní.
Archer: Bloody! Slyšíš mě? Alespoň mi to naznač!
Nic. Viděl jsem zoufalost v jeho očích.
Loran: Nemohl jsem. Jenom jsem... Ji připravil o panenství, ale nemohl jsem to udělat.
Archer se na mě podíval. Pod jeho pohledem jsem se cítil bezbranný. Jakoby mi mohl přečíst všechny myšlenky a vidět, co jsem udělal.
Archer: Věděl jsem, že nebudeš takový hajzl. Ale co teď?
Sedl jsem si na postel. Neměl jsem nejmenší tušení, co dělat. Natáhnul jsem k ní ruku a dotkl jsem se jejího ramene. Pokožka byla horká a spocená.
Loran: Má horečku. Určitě.
Archer: Do prdele, co budeme dělat? Když nezačne normálně fungovat, horečka rozhodně neklesne.
Loran: Má ji, protože je úplně na dně, chápeš? Zničil jsem ji tím nejhorším způsobem a nechává se ničit víc vlastní magií. Jinými slovy se chce zabít.
Archer: To snad ne? Bloody!
Přišel před ni a chytil ji za rameno.
Archer: To mi nesmíš udělat, prostě nesmíš!
Nic. Ani se nepohnula. Najednou se Archerův výraz změnil. Podívala se na něj. Otřásl se strachy. Ona pak opět odvrátila pohled. Archer omámeně vstal.
Archer: Když se na mě podívala... Viděl jsem tolik bolesti... Tolik...
Musel se posadit na mou postel. Jestli té bolesti bylo tak moc, kolik říká... Je to špatné...

Takhle tomu bylo několik dní. Zhubla, protože nejedla, a teplota se jen zvyšovala. Přišla za ní i Kira. Nic. Teď jsme u ní stáli tři. Já, Archer a Kira. Musel jsem něco udělat. Posadil jsem se za postel, vzal jsem jí za ruku. Musím to udělat...

Bloody
Ucítila jsem, jak mě vzal za ruku, ale bylo to vzdálené. Pořád jsem cítila tu bolest. Chtěla jsem zemřít, shořet, cokoliv. Jen jsem už nechtěla být na tomto světě. Najednou jsem uslyšela jeho hlas.
Loran: You're not a stranger to the dark. Hide away, they say. 'Cause we don't want your broken parts. You've learned to be ashamed of all your scars. Run away, they say. No one'll love you as you are. But I won't let them break you down to dust. I know that there's a place for us. For we are glorious...
Pomalu jsem se na něj otočila. Pozměnil slova. Všichni zalapali po dechu.
Bloody: Ale tak se to tam přece nezpívá...
Loran: Já jsem totiž nic z toho nezažil. Ty ano. 
Rozhlédla jsem se. Oči mě pálily a tělo mě bolelo. Všimla jsem si, že mám na sobě jakési pyžamo. Určitě mě kouzlem obléknul, jen si to už nepamatuju.
Loran: Bloody, tolik mě to mrzí. Ale nedělej to, co děláš. Musíš být silná, už kvůli nám a sobě.
Otočila jsem se na Kiru.
Bloody: Běž.
Chtěla něco říct, ale rozmyslela si to. Otočila se a odešla. Svůj zrak jsem přesunula opět na Lorana.
Loran: Ukaž Darkinovi, že jsi silná. Že se nenecháš jen tak něčím srazit. Vím, že to, co se stalo, nebylo jen tak něco, ale pro něj ano. Ví, že jsi zlomená a vyhovuje mu to. Ukaž mu, jaká doopravdy jsi. Silná a statečná.
Bloody: Nemůžu.
Otočila jsem se k němu opět zády. Najednou jsem ucítila ruce pod svým tělem a pak jsem se octla ve vzduchu.
Bloody: Pusť mě!
Loran: Ne, dokud nepůjdeš.
Snažila jsem se mu vzepřít, ale byla jsem moc oslabená. Podívala jsem se mu do očí. Byly ustarané a měl kruhy pod očima. Povzdychla jsem si.
Bloody: Dobře. Půjdu.
Jeho oči se rozzářily. Opatrně mě položil a kouzlem mi oblékl legíny a tričko.
Loran: Teď bude oběd. Musíš se tvářit silně. Dej Darkinovi najevo, že ses nevzdala. 
Bloody: Já nevím, jestli to zvládnu...
Loran: Zvládneš. 
Archer se na mě usmál a každý mě podepřel z jedné strany. Chvíli jsme chodili po pokoji, abych si znovu zvykla chodit. Když už mi to celkem šlo, Loran mi nabídnul ruku a mohlo se vyrazit. Šli jsme přes celý zámek. Snažila jsem se tvářit silně, i když to bylo obtížné. Po cestě jsme potkali moje kamarády.
Claud: Bloody, měli jsme strach.
Rut: Kira nám řekla, jak to bylo...
Zašeptal. Objala jsem je oba naráz.
Bloody: Jsem v pořádku. Vážně. Ale teď už musím. 
Přišla jsem k Loranovi a chytila se ho. Stát na svých vlastních nohách je obtížné. Zvláště potom, co jsem proležela několik dní v posteli. Jestli se ptáte, jak jsem chodila na záchod... Kouzlo... Akorát Loran si toho nikdy nevšimnul. Když jsme přišli do místnosti, kde právě probíhal oběd, všichni udiveně zalapali po dechu. Archer se usmál a Darkin se zamračil. Nahodila jsem silný a sebevědomý výraz a šla jsem si sednout na své místo v rohu u Archera. Samozřejmě, oběd nemohl proběhnout bez narážek Darkina.
Darkin: Bloody, už jsem si myslel, že tě neuvidím potom, co jsem slyšel, jak na tom jsi.
Otočila jsem se směrem k němu a pousmála jsem se.
Bloody: Ženy jsou silnější, než si myslíte. Nepodceňujte mě. Už nikdy.
Darkin: Ale vždyť jsi ani nechodila...
Bloody: Nebylo mi dobře, ale už je všechno v pořádku. Jsem zdravá a nic mi není. A teď bych se ráda napila vína.
Vzala jsem sklenku a upila jsem. Víno mi vždycky chutnalo.
Darkin: Pozor, pozor. Ještě nejsi plnoletá a pokud jsi otěhotněla, ohrozí to vaše dítě.
Nedala jsem na sobě znát rozladění.
Bloody: Věřte mi, že těhotná nejsem. Můžete být v naprostém klidu.
Střelila jsem po něm pohledem. Celý se napnul. To jsem chtěla. Když on bude provokovat mě, tak já mu to vrátím. Po obědě jsem se vrátila do svého pokoje a znovu jsem si lehla. Byla jsem unavená, takže jsem prakticky hned usnula...

Ahoj, tady máte kapitolu :D. Snad se líbí. Děkuji moc za vaši skvělou podporu! Chtěla bych vás upozornit, že mě máte sledovat na ig, protože čím víc z vás tam bude, tím víc věcí ohledně knih tam budu přidávat :D.
Tak ahoj příště...

VikisekCZ