Ahoj, máš na mě chvíli čas?
Ráda bych ti řekla svůj příběh, souhlasíš?
Ne? Nerozumím ti, můžeš to zopakovat?
Ano? Chceš? Že se nemám vyptávat a povídat? Všechno chce trpělivost, a čas, ale že jsi to ty tak začnu..Jmenuji se Luisa Vrabcová, a je mi 16 let, a jsem zkrátka na holky, nejsem ten typ co by si to zvládl přiznat tak snadno a i můj příběh je dlouhý, můj život nikdy nebyl procházka růžovou zahradou.. Ale záleží jen na mě jestli budu dále procházet nebo zaseji růže..
Vím že to asi nic neznamená ale pamatuji si že jsem měla ve školce nejlepší kamarádku Lucku, a už ve školce jsem šíleně toužila být kluk a víceméně jsem se bavila s klukama, ale teď k Lucce, chovali jsme k sobě výjimečný vztah a dokonce jsme řekli že jednou až budeme větší, spolu budeme mít svatbu, a budeme spolu žít.
Pak jsem samozřejmě zažila i takové ty dětské lásky, a pak už i trochu vážnější vztahy, které nic moc neznamenali, a stejně mi to vůbec nesedlo.
Poslední vztah před zjištěním kdo já jsem, byl s klukem který se jmenoval Vítek, a setkali jsme se na táboře, byli jsme spolu asi dva roky ale já stejně necítila ten pocit lásky.. A pak jsem zjistila, v čem je chyba, více, rozhodně více se mi líbila děvčata, než kluci..
A tím začíná můj příběh..
ČTEŠ
Říkali jí Luisa [LGBT]
CasualeI když jsem nebyla moc oblíbená občas se našel taký, který se mnou chtěl chodit, já si jen povzdechla, a snažila se obejít otázky typu proč to nejde. Příběh 16-ti leté dívky která nebyla taková jako ostatní, ale byla takzvaně jiná.. Nezajímali, ji...