Mudlorozená

Dopis

Ráno když jsem se vzbudila ucítila jsem na tváři teplo slunečního paprsku který se dostal do mého pokoje skrze díru mezi záclonami.
Dneska bude krásně pomyslela jsem si a natáhla na sebe černé legíny a velké bílé triko. Svoje lehce vlnité tmavě hnědé vlasy jsem svázala do dvou copů a šla se nasnídat.

,,Dobré ráno všem" zvolala jsem když jsem procházela kuchyní , ozvalo se mi jen letmé dobré ráno od Willa který četl noviny v rohu u okna.
,,Dobré ráno sluníčko" řekla máma a položila na stůl pět talířů a pak velký talíř plný palačinek.,, Hmm, co to tu tak voní" ozval se táta který právě vcházel do místnosti ,,kde je můj třetí potomek?" pousmál se a sedl si ke stolu ,,ještě spí" přidal se do naší krátké debaty Will a sedl si vedle táty.
,,Nějaká pošta už došla nebo ještě ne?"
zeptal se táta a podíval se na Willa který spokojeně přežvykoval palačinky s javorovým sirupem ,,ano, dva letáky, noviny a nějaký dopis pro Belle" v tom jsem mu skočila do řeči
,,Dopis pro mě?" ,,Ano" ,, a kde je?"
,,nevím někam jsem ho zahodil"
,,Wille!" ,, Belle!" řekl a podíval se na mě pohledem 'kam tím směřuješ'. Hodila jsem po něm jeden z mých naštvaných pohledů a tentokrát suše jsem řekla ,,kde je?" ,,leží na pohovce, rajče" při posledním slovu se začal smát. ,,Williama!!" ,,Isabelle!" po tomhle už jsem na něho neměla náladu a pouze jsem protočila oči v sloup a odešla hledat svůj dopis.

,,Ha! Mám ho!" radostně jsem zakřičela přes celý dům když jsem ho konečně našla. ,,Co tak řveš?!?" začala pro změnu křičet Kat z jejího pokoje. ,,Už jsem našla svůj dopis" a šťastným poskokem jsem dohopsala zpět do kuchyně kde ještě stále byli naši. ,,A co je to teda za dopis?" zeptala se mě zvědavě moje máma. ,,Nevím ještě jsem ho nestihla otevřít" po tom co jsem to dořekla otevřela jsem obálku s divně-zajímavou pečetí.

Slečno A'icklová
S potěšením vám oznamujeme že jste byla přijata na školu čar a kouzel v Bradavicích.
Jelikož pocházíte z rodiny kde není žádný kouzelník, do pár dnů očekávejte návštěvu pana profesora Albuse Brumbála který vše vám i vašim rodičům osvětlí. Dále v dopise máte seznam věcí které budete potřebovat pro svůj první ročník.

S pozdravem
Profesorka McGonagallová

Isabelle s udiveným pohledem podala dopis mámě a tátovi a vytáhla další list papíru z obálky. ,,Co je to za vtip?" zasmál se táta a usrkl si ze svého kafe.
,,Nemám vůbec tušení" vykoktala ze sebe máma. Po doopravdy krátké chvilce se ozvalo klepání na dveře a já sebou trhla protože to začínalo být divné. Nejdřív ten dopis a teď v 6:38 návštěva?. Vstala jsem od stolu a šla otevřít dveře. Když jsem je otevřela měla jsem co dělat abych nezírala s otevřenou pusou protože přede mnou právě stál středně vysoký stařík s dlouhýma šatama a čepicí na spaní, na nose měl půlměsíčkové brýle, ale nejvíc mě zaujali ty jeho dlouhé vousy skoro až pod břicho. ,,Dobré ráno slečno A'icklová, doufám že neruším ale mohl bych si promluvit s vašimi rodiči? Jsem profesor Brumbál" dořekl a usmál se na mě. ,,Ma-mi ?" vykoktala jsem ze sebe  ,,můžeš jít prosím sem?" když máma a táta došli tak se divili stejně jako já ,,Dobrý den, my se známe?" zeptala se máma nejmileji jak to uměla  ,,Ne, ale rád bych se představil jsem profesor Brumbál a jsem tady proto abych vám osvětlil ten dopis ze kterého jste nejspíš zmateni" řekl a znovu se pousmál, vypadal mile abych pravdu řekla. ,,Ehm, no, dobře tak pojďte dál" řekla máma a ukázala mu cestu do obýváku. Mezitím jsem já zavolala Willa a Kathrin a donesla tomu profesorovi čaj. ,,Á dobré ráno slečno Katharin a dobré ráno i vám pane Williama, poseďte se prosím k nám" Kat se na mě jen divně podívala a sedla si vedle mámy ,,No kde bych asi začal, Isabelle jsi čarodějka, máš v sobě veliké nadání pro magii a veliký potenciál",,J-á a čarodějka? Vždyť je to nemožné ne?" podívala jsem se na něj
,,Nic není nemožné" a mrkl na mě, pak vytáhl nějaký klacek, švihl s ním a mávnul s ním, a nejednou se před mým obličejem vznášela rudá růže. Nemohla jsem uvěřit tomu co vidím několikrát jsem si promnula oči abych se ujistila jestli vidím správně. Pak jsem se podívala na rodinu která sedí na pohovce a taky vypadali stejně udiveně jako já. ,,Už mi věříte?" zeptal se a já ze sebe jako první vydala ,,Ano"
,,Dobře, mohu si teď prosím promluvit s rodiči?" naši přikývli a já s Willem a Kat jsme se odebrali do kuchyně kde jsem se jim snažila naznačit o co jde.
Po asi patnácti minutách mě zavolali zpět a ten profesor mě začal zaplňovat  informacemi, zkráceně že 1. Září budu odjíždět z Londýna vlakem do Bradavic kde mě zařadí do koleje a pak se budu učit předměty jako například Lektvary, Astronomii apod. Byla jsem z toho tak zmatená že jsem sebou málem praštila.
Pak si zavolal i Willa a Kat a vše jim vysvětlil a dodal že o tom nesmí nikomu říct. Potom se Kat zeptala na otázku kterou bych nečekala ,,A je možné že jsme taky kouzelníci?" zeptala se vystrašeně ,,Myslím že je to možné že ty i tvůj bratr jste kouzelníci, ale pravdu zjistíte až za pár let kdy dovršíte 11 let" Kat se usmála a posadila se zpátky ,,No, myslím že to asi chápete takže tady moje pomoc už není potřeba" usmál se a nejednou prostě zmizel.

Ahoj
Tak jsme na konci druhé kapitoli je toho trochu víc ale doufám že se zatím líbí🤣❤️
Vaše 🌸Adris🌸🤣

⭐Nox⭐