Mudlorozená

Vánoční čas

Vánoce, ano jak se dalo čekat jsou tu znova, tenhle rok ale zůstávám v Bradavicích. Naši totiž jeli za babičkou do Norska, jelikož nechtěli aby jsme byli unavení a rozmrzelý z cestování tak nám řekli že můžeme zůstat ve škole. Jelikož jsou to mé první Vánoce ve škole nevím co od toho čekat, ale doufám že je strávím společně s Willem, Kath a holkama. Za dva dny je Štědrý den a venku už je nádherně nasněženo takže skvělá doba na zimní procházku. I když jsem se za poslední rok a půl změnila pořád si užívám když můžu sedět sama ve společence a číst si u vyhřátého krbu knihu. ,,Jdu se projít, kdyby jste mě hledali" oznámila jsem Lily která si teď celá zachumlaná u sebe v posteli četla učebnici lektvarů ,,Dobře, s kým?",,Sama, mami" pousmála jsem se a obtočila si svou nebelvírskou šálu kolem krku, Lily se taky pousmála ,,A zdrav lidi, a pomáhej starším" odpovědela mi s náznakem vtipu v hlase. Když jsem sešla schody které vedly do holčičích ložnic, naskytl se mi pohled na nádherně vyzdobenou společenskou místnost, vedle krbu stál vysoký strom ozdobený červeno-zlatýma ozdobama, na okně byli zavěšené závěsy se sněhovýma vločkama, je to neuvěřitelně kouzelné. Ve společence nikdo nebyl takže jsem jí jen prošla a vyklouzla obrazem a utíkala pryč, protože jsem si doopravdy nechtěla vykládat s nejukecanějším obrazem všech dob. Když jsem procházela kolem Velké síně zakrývala jsem si oči jak je to šlo, jinak bych se musela koukat na ocumlávající se starší ročníky kteří "náhodou" narazili na jmelí které nechal Brumbál zavěsit snad na každém pátém kroku,nechápu co na tom všichni mají stát uprostřed chodby, všem na očích a vyměňovat si sliny jak nějaká zvířata.

Venku je nádherně už půl hodiny se procházím po pozemcích a žasnu jak kouzelné jsou zasněžené Bradavice a pozemky zrovna jsem se koukala na zamrzlé jezero když se za mnou ozval hlas ,,Bell!" vmžiku jsem se otočila a spatřila svého bratra a s ním Jamese, Siriuse a Remuse ,,Belle jdeme bruslit, přidáš se?",,Víš moc dobře že ne" protočila jsem nad ním oči a sedla si na molo ,,Ale notak, přece jednou budeš muset ten svůj strach překonat",,Přesně, jednou to znamená že teď ne, a navíc ty se taky svůj strach zrovinka nesnažíš překonat",,Můj strach, a jaký pak asi?",,Ten že se bojíš létat na koštěti",,Cože?!?" ozval se najednou James ,,ty se bojíš létat na nejúžasnější věci co je?",,Já se nebojím" řekl a hodil po mně naštvaný pohled ,,jen je mi to nepříjemné",,Kecy" dodala jsem ,,navíc v tomhle ohledu souhlasím s Jamesem, jak se někdo může bát létat",,Říkáš jako kdyby jsi byla nějaký profesionál" ozvalo se najednou to pako Black ,,Náhodou kdyby jsi dával na hodinách létání pozor všiml by jsis že mi létání jde, a nevychloubám se",,Proč bych měl dávat pozor, když vím co dělám",,Jasně a proto jsi minule přistál v louži bahna",,To bylo omylem",,to vykládej sovám v Slovinci, Siriusi" nechtěla jsem si kazit náladu konverzací se Siriusem takže jsem se vydala zpátky do hradu. Když už jsem byla skoro u schodiště něco mě polilo od hlavy až k paťe, když jsem si to setřela z očí všimla jsem si smějící ho se Protivu, po chvilce jsem si uvědomila že jsem politá medem ,,Ale copak vy si nerada sladíte čaj?" párkrát jsem se nadechla abych to idiotské strašidlo neposlala znova do věčných lovišť ,,Víš Protivo, sladím ale cukrem" dál už jsem na sobě nechtěla mít ten lepkavý madlajz takže jsem se rychlým krokem vydala k nebelvírské věži.

Třikrát jsem se musela umýt abych to dostala z těla i když to nejvíc schytali moje milované vlasy. Neustále je mám slepené tím medem a žádné kouzla nepomáhají, takže poslední dva dny je nosím v drdolu aby s něma bylo co nejmíň starostí. A ano je Štědrý den, Vánoční toť čas všichni jsou veselý, pojídají perníčky a já sedím v křesle ve společence a k smrti se nudím, Lily s Marlene šli s Alice a Frankem bruslit, Will je někde s klukama a Kath, s tou jsem si nepovídala už minimálně týden, vždy když se potkáme tak se jen pozdravíme a dál nic. Jelikož jsem se nudila vydala jsem se do jejího pokoje v doufajíc že ji tam najdu. Když jsem došla ke dveřím jejího pokoje párkrát jsem zaklepala a vešla ,,Ahoj Isabelle" řekla nejlepší kamarádka mé sestry ,,El, kolikrát jsem říkala ať mi říkáš jen Belle, Isabelle zní strašně snobsky, mimochodem nevíš kde je Kath",,Náhodou jo,nevím proč ale leští v koupelně zrcadlo",,Dík" kývla jsem k Elise a šla směrem ke koupelně ,,Proč pro Merlina leštíš zrcadlo?",,Aby se blbý měli čemu divit" odpověděla mi a kývla směrem k pokoji, pohodlně jsem se usadila na její posteli a čekala co dál ,,co potřebujeteš že jsi mě přišla navštívit?",,Nic, jen dlouho jsme si nepovídali",,Takže ty jsi jsem přišla si se mnou povídat?",,Áno",,Ehm, no dobře a o čem si chceš povídat?",,Nevím tak všemožně",,No dostala jsem trola z lektvarů" z vedlejší postele se ozval zadržovaný smích ,,Co je tak vtipného?" zeptala jsem se Elisy ,,No asi to že jste sestry a bavíte se trolovy z lektvarů jak o nějaké senzaci" pak už jsem to nevydržela ani já a začala jsem se smát, netrvalo to dlouho a začala se debata o všem různém s Kath a El se dobře povídalo takže jsem úplně stratila pojem o tom která bije....

Ahoj
Po delší době jsem se konečně dokopala k další kapitole, doufám že se líbí i když je to zatím jen takové rozjíždějíci 🤣
Vaše 🌸Adriss🌸

⭐Nox⭐