Mudlorozená

Štědrý den

Když jsem se ráno probudila venku už bylo světlo, Alice ještě spala a Marlene ani Lily nebyli ve svých postelích, neměla jsem to srdce vzbudit Al z jejího hlubokého spánku tak jsem se potichu přeslekla z mého pyžama do volných tepláků a huňatého svetru se znakem Nebelvíru. Vlasy jsem si svázala tím že jsem si do nich zatočila hůlku, já vím je to nejspíš divné ale lepší než kdybych ji měla za pasem kalhot kde je to nepohodlné a bez hůlky nikam nejdu. Když jsem scházela schody z dívčích ložnic uslyšela jsem ze společenské místnosti smích a poznala jsem že jsou to Lily a Marlene. ,,Ale,ale kdopak už se to vzbudil ?"začala do mě rýpat Mar  ,,Heleee, nech mě co je na tom když si člověk trochu pospí" ,,Vzhledem k tomu že už je půl 10 a je sobota" ozvala se prozměnu Lily ,,musíme to řešit dneska?, vždyť jsou Vánoce" začala jsem se radovat ,,tak, nechal mi tu Otec Vánoc něco?" promnula jsem si spiklenecky ruky a vydala se k obřímu stromku ,,A byla jste dostatečně hodná slečno A'icklová?",,Pro Merlina Marlene víš jak divně to znělo" na to jsem se začali smát všechny dokud se od schodů neozvalo ,,Á má drahá budoucí manželka",,Ale ne, Potter",,copak můj Lilečku nevidíš mě ráda?" tak teď jsis Jamesi nahrál rovnou na smatch ,,vůbec ne Pottre a víš proč?",,Tak a dost" skočila jsem jim do jejich začínající hádky ,,lidi, jsou Vánoce nemohli by jste se aspoň dneska nehádat",,Já se nehádám",,Lily",,Dobře ale jen dnes",,Super tak jdem na dárky" vložila se do toho Mar ,,Ale má drahá Marlene",,Blacku!",,Marlene, dost!" ale nezabralo to a najednou se strhla hádka do které se pak přidali i James s Lily, doopravdy jsem se nechtěla hádat na Vánoce tak jsem si šla sednout ke stromku a hledat nějaký svůj dárek, mezitím jsem si všimla že u schodů stojí můj bratr a Remus a sledují hádku těch čtyř ,,Nechcete si přisednout?" houkla jsem na ně a oni mě nejspíš slyšeli a přisedli si ke mně ,,Veselé Vánoce má drahá sestro",,ÁLE i tobě můj drahý bratře",,Proč spolu tak mluvíte",,protože on si začal" řekla jsem a mrkla jsem na Willa který se tvářil podivuhodně šťastně ,,nevíš kde je mé nejdražší dvojče",,to doopravdy netuším, myslela jsem že by jsme mohli dárky otevřít spolu když už jsme tu",,To by bylo fajn" ozvala se Kath která se najednou zjevila odnikut a přisedla si vedle mě

Po asi hodině jsem měla všechny dárky u sebe a upřímně divila jsem se že jsem toho dostala tolik abych to zhrnula, od mámy a táty jsem dostala první vydání mé oblíbené knihy, od babičky a dědy dva svetry s vánočními motivy, od Kath sladkosti a od Willa jsem dostala knížku o přeměňování od holek další knížky a od někoho jsem dostala Švýcarskou čokoládu, přemýšlela jsem jestli není náhodou od babičky a dědy z tátovi strany ale to asi těžko jelikož nikoho z tátovi strany neznáme. Táta říkal že svou rodinu neměl už od dětství rád, že na něho byli zlí a proto odešel pryč hned jak to šlo a už je nikdy nechce vidět, tohle téma bylo doma tabu nikdy se o něm nikdo tom nezmiňoval a já to chápala, táty mi bylo líto, nedokázala bych si představit že už bych nikdy neviděla Kath, Willa, mámu, tátu a babičku s dědou. Takže případ tajemné čokolády je ještě nevyřešen.

Po snídani jsem se rozhodla že si zalezu k sobě do vyhřáté postele a budu si číst. Když jsem ale procházela společenkou zastavil mě známý hlas ,,Issy, ahoj",,Čau Reme, co ty děláš tak sám, kde jsou kluci?",,No James a Sirius se někde ještě určitě hádají s Lily a Marlene, Will je zavřený u sebe a čte si, ano čte taky jsem se divil a Peter, ten je doma",,počkej, Will že čte?",,Jo, nějakou knížku co dneska dostal",,Páni tak to bych do něj neřekla",,Jinak jaký jsi měl den?",,Ale jo dobrý, co ty?",,Skvělý den až na jednu věc",,Jakou?",,Ráno jsem dostala jeden dárek u kterého nebyl žádný dopis ani nic jiného",,Aha a co to byl za dárek?",,Výborná Švýcarská čokoláda",,Kde si jsem četl že Švýcarské čokolády jsou velice dobré a v mnoha ohledech sklidňují stres a nervozitu",,Aha, tak to jsem nevěděla ale vím že bude výborná, jelikož je to čokoláda" řekla jsem a pousmála jsem se, Rem je super kamarád mám ho ráda vždy si skvěle povykládáme ale je často uzavřený do sebe ,,no nic já si to štrádovala k sobě, takže zatím ahoj" kývla jsem k němu a už jsem vybíhala schody když ke mně houkl ,,Hlavně nezakopni o své vlastní nohy, ano?" a začal se smát já jsem ale nedávala pozor a zakopla a škobrtla o tři schody níže ,,ha, já to říkal",,Jak jinak vědmo Remusi" pak už jsem ale pelášila k sobě kde jsem se zachumlala do peřin a četla až do večera.

Ahoj
Tak a po delší době je tu další kapitola doufám že se líbí, a že čtete moji zatím krátkou povídku
Vaše 🌸Adriss🌸

⭐Nox⭐