Mudlorozená

Kniha

Už týdny, né-li měsíce se topím ve všech možných knihách o zvěromágství a pořád nic. Nikde není napsané nic o tom jak se stát zvěromágem a to mi přijde divné jelikož se to každý nějak musel naučit a pochybuju o tom že po škole nastoupíte do nějakého klubu 'chceš být zvěromág?'. Už mi docházely nervy když mě napadlo že bych to mohla zkusit ještě někde kde je velká šance že uspěji. A to byla knihovna, samozřejmě že s omezeným přístupem, zatím jsem tam byla jen jednou když mě Křiklan požádal o to  abych mu odtud donesla nějakou knihu o lektvarech ale mám tušení že teď mě tam už jen tak nepustí. Naštěstí jsem si našla jinou cestu, tou bylo že poprosím největší rebely na škole o pomoc. I když nevím jak to dělají vždy když něco potřebují nebo chcou skoro do pěti minut už tu danou věc mají takže je velká šance že dnes večer už bych teoreticky mohla držet knihu o tom jak se stát zvěromágem.

Když zaklepu na dveře těm obávaným rebelům ozve se hlasité ,,Dále" když jsem otevřela dveře zděsila jsem se že jsem oslepla, takový nepořádek jsem v životě neviděla a to už je co říct, protože já taky neuklízím zrovna často. ,,Ewh"  bylo jediné co můj převelice chytrý mozek zvládnul vyplodnit ,,Potřebuješ něco.? - ehmm promiň nemůžu si vzpomenout na jméno" ,,Isabelle, Jamesi , ale stačí Belle" ,,Dobře tak co potřebuješ Belle?" ozval se prozměnu Black který zrovna klepal hůlkou o noční stolek, zhluboka jsem se nadchla ,,potřebovala bych pomoct, chci se dostat do knihovny s omezeným přístupem a vím že vy se zvládáte dostat skoro kamkoliv" odmlčela jsem se ,,prosím" dodala jsem ještě, jelikož jsem slušně vychovaná holka..

,,A proč bychom ti měli pomáhat?",,Co za to chcete?" odpověděla jsem rychle bez toho aniž bych si uvědomila k čemu jsem se právě upsala. James a Black se na sebe škodolibě usmali a po chvíli ,,jak moc ti jde přeměňování?" zeptal se James ,,kdyby jste dávali pozor tak by jste to věděli'' nad touhle větou jsem si sama se sebou v mysli plácla, no jo nejsem zrovna normální

,,dobře, tak mi ti pomůžem ale napíšeš nám tu esej do přeměňování, platí?" když se nad tím zamyslím tak tohle je asi to nejmenší zlo ,,platí" ,,tak buď v sedm večer ve společence".

U Merlina, sedm a deset minut a oni nikde, jestli se na mě vykašlali tak si to pěkně odskáčou. Sedm a sedmnáct minut, sedm a dvacet minut. Už mi dosla trpělivost takže se právě řítím k nim abych je smetla za to že nedošli. Náhle jsem ucítila bolest na mém čele a zavrávovala jsem a spadla na studenou zem ,,Hej!",,Jejda promiň Isabelle" řekl vyplašený James protože jsem se na něj dívala svým vražedným pohledem.

,,Stačí jen Belle, Isabelle je strašně upjaté a namyšlené",,Stejně jako jeho nositelka" ach jo Black ten hloupý organizmus se kterým jsem si nepadla zrovna do oka ,,budu dělat že jsem to neslyšela Blacku",,víš že nemusíš A'icklová, klidně to řeknu znovu" kdyby mě James nezastavil už by byl Black zmražený na místě ,,Takže,pro co přesně jdeme do knihovny?",,Pro jednu knihu",,Wau to by nás nenapadlo" protočil Black očima ,,Taky si to myslím" řekla jsem a 'andělsky' jsem se na něj podívala ,, tak, jak se tam dostanem?",,Nesmíš to nikomu říct, jasný?",,Jako facka" pak mu Black podal nějaký velký hadr a James ho protřepal ,,Co to je?",,to je má drahá A'icklová plášť, přesněji neviditelný plášť",,to jako pak nepůjdeme vidět?" vyvalila jsem na ně oči ,,no dobrej postřeh Isabelle" řekl Jamese a já měla sto chutí ho zabít přímo tady na místě ,,páni" vyletěloo že mě když se ti dva zakryli tím pláštěm a zmyzeli mi z očí ,,tak jdeš nebo tam budeš stát jako přilepená?" sykl Black a já se postavila k nim, pak přese mě hodili zbytek pláště a vyšli jsme společenkou.

Cesta nám netrvala nijak dlouho a ani na Filche jsme nenarazili. Když jsme přišli dveřmi do knihovny s omezeným přístupem vyběhla jsem zpodpláště a vydala se hledat tu onu knihu, po chvíli pátrání jsem ji našla a strčila jsem si ji pod plášť ,,mám ji" houkla jsem k nim šeptem ,,skvěle, tak jdeme" po cestě jsem si všimla že Black pokukoval po oné knížce, ale já ji pevně svírala aby nebyl vidět ani obal knihy. Když jsme konečně dorazili do společenské místnosti obrátila jsem se na kluky, poděkovala jim a sprintovala k sobě.

Zdravím
Konečně jsem se dokopala k další kapitole, sice to ještě není ono ale už se to pomalu rozjíždí, doufám že se vám zatím líbí.
Vaše 🌸Adriss🌸

⭐Nox⭐