Zamilovala jsem se

16.

Byl čas odjezdu domů. Myslím, že se toho na jarní prázdniny stalo dost a odjezd je vítaný. Uklidili jsme celou chatu, sbalili všechny věci a vrátili všechno do původního stavu.
Adam všechno rovnal do auta a Barča mu stála za zády. Jsou neuvěřitelně sehraná dvojka. Je radost na ně pohledět, kéž bych jednou byla i já s někým takhle sladěná a šťastná.

,,Na co koukáš?" Richard se zkoušel zadívat na to samé, ale nic nechápal.
,,Na nic," otočila jsem se a prošla kolem něj, abych pomohla Kačí s taškou dolů.
,,Díky," špitla Kačí. Včera jsem se na Richarda vůbec nedívala a ani s ním moc nemluvila. Kačí byla zase jako dřív.

,,Chcete jet zase vlakem, dámy?" Zeptal se Adam, když vešel dovnitř a promnul si ruce.
,,Ty pro nás nemáš místo?" Vyzvídala Kačí.
,,No upřímně? Jeden člověk se tam nejspíš nevejde.
,,To je v pohodě, já klidně vlakem pojedu." Opáčila jsem.
,,To je blbost, abys jela sama," zamumlal Richard.
,,Lůc, já nechci jet zase vlakem. Cesta sem byla fajn, ale znovu ji nechci zažít." Prohodila Kačí.
,,V pohodě, zvládnu to sama." Usmála jsem se a šla si vyndat nějaké věci z tašky, co ve vlaku budu potřebovat. Viděla jsem, jak se Richard baví s Adamem, ale neřešila jsem to.

,,Takže je to vážně v pohodě?" Vyptávala se Barča v autě.
,,Jo, ráda budu chvilku sama," ujistila jsem jí.
,,Dobře, takže až se budeš blížit do Prahy, tak mi napiš a já pro tebe sjedu, ano?" Přikývla jsem Adamovi. Zamávala jsem jim a vyrazila cestou na vlak.

Šla jsem po vyšlapané pěšině do malého střediska pod chatou. Nemohla jsem uvěřit svým očím, rychle jsem zamrkala, jestli to není jen představa.
,,Co tady děláš?" Zeptala jsem se s chladným tónem a zastavila se před Richardem.
,,No, jak bych to řek? Byl jsem domluvený s Adamem, že zastaví u obchodu a já si pro něco dojdu a on mi ujede. Takže nemusíš mít výčitky, že by byla Kačí naštvaná, že budeme spolu." Radoval se.
,,Takže sis domluvil, že tě tady nechá schválně?" Zvedla jsem obočí, Richard jen přikývl.
,,Ty jsi se zbláznil," pokračovala jsem.
,,Jo, do tebe," reagoval okamžitě. Nevěřícně jsem na něj zírala a padla mu kolem krku. Omotal kolem mě ruce a dal mi pusu. On je vážně sladkej.

Vyrazili jsme ruku v ruce na vlak. Chtěla jsem jet vážně sama, ale byla jsem moc ráda, že tu zůstal a my mohli být spolu.

Na nádraží jsme si koupili lístky, nastoupili do našeho vagónu a čekali na odjezd. Sedla jsem si vedle něj v kupé, kde jsme byli zatím sami.
Richard mi položil ruku na stehno a jeho rty narazily do mých. Jeho jazyk vyhledal ten můj a tím polibek ještě prohloubil. Naskočila mi husí kůže a opět mě motýli pošimrali v břiše. Zajela jsem mu prsty do vlasů.

Vlak se rozjel, Richard mi položil ruku kolem ramen a já na něj položila hlavu.
,,Jsi unavená?" Zajímal se.
,,Trošku," potvrdila jsem a zívla si. Pohladil mě po vlasech a pošeptal, ,,tak si odpočiň, ale víš co mě napadlo?" Zavrtěla jsem hlavou.
,,Je pátek, tak můžeš zůstat třeba do zítra u nás."
,,Ríšo, já pojedu domů, nezlob se."
,,Jen mě to napadlo. Promiň." Podívala jsem se na něj.
,,Neomlouvej se furt, jen se těším na svou postel." Usmál se na mě a podíval se mi do očí.
,,Jsi krásná, víš to?" Šťouchla jsem ho do ramene a odvrátila pohled. Pohladil mě a dal mi pusu.
,,Tak si odpočiň."

,,Lůc, vstávej, budeme vystupovat." Sedla jsem si a protřela si oči. Přestoupili jsme na další vlak a já ho chytila za ruku.
,,Copak?" Zeptal se.
,,Nic," pokrčila jsem rameny.
,,Lůco, ty jsi strašná lhářka, tak to vyklop."
,,Platí tvá nabídka?" Zamumlala jsem.
,,Jaká nabídka?" Zdvihl obočí. Zčervenala jsem a odvrátila pohled jinam.
,,Myslíš to, že můžeš zůstat do soboty?" Přikývla jsem.
,,Jasně, že platí. Nabídl bych ti i neděli, ale to už tam bude mamka s přítelem."
,,Takže můžu?" Zeptala jsem se. Nic neřekl, jen si mě přitáhl blíž k sobě a dal mi pusu do vlasů.

Zbytek cesty utíkal strašně rychle. Richard napsal Adamovi, který na nás čekal na nádraží.
,,Tak jaká byla cesta?" Zakřičel Adam.
,,Super, měl si skvělej nápad," řekl Richard a objal mě. Já přikývla a poděkovala jsem Adamovi.

,,Tak kam jedeme?"
,,K Ríšovi," vyhrkla jsem a usmála se na ně.
,,Měli jste slyšet Kačí, když jsme tě tam nechali."
,,Je naštvaná?" Zajímala jsem se.
,,Jo, ale na mě, protože jsem odjel." Zasmál se Adam
,,Dík, za všechno," řekl Richard a poplácal Adama po ramenou.