Zamilovala jsem se

3.

Vteřiny střídaly minuty a minuty se měnily v hodiny a všechno se spojovalo do dnů. Několik dnů mi uteklo mezi prsty a nestíhala jsem vnímat nic než testy a spánek. Bohužel mé velké pytle pod očima o spánku moc nevypovídaly.

Prošla jsem kolem skříněk sama, Kačí měla přijít až na druhou hodinu. Svlékala jsem si džínovou bundu a přezula si bílé vansky za nudné přezůvky. Hledala jsem ve skříňce několik sešitů a někdo mi poklepal na rameno.
Prudce jsem se otočila.
,,Ahoj" řekla Kačí a hrozně se usmívala.
,,Co tu děláš? Měla jsi přijít až později!" Ptala jsem se při tom jsem ji jednou rukou objala.
,,To se ani neptej, ta doktorka mi řekla špatné datum, tak chápeš to?" Byla naštvaná, ale stejně se usmívala. Kačí chodila k doktorce kvůli koleni běžně.
,, Běžela jsem od doktorky, ale něco jsem zjistila, to se podrž!"
Její nadšení jste nuceni sdílet
,, Držím se, tak už mi to řekni" protočila jsem oči.
,,Chceš to vážně slyšet?"
,,Jasně, že to chci slyšet, když začneš takhle." Zubila se na mě, ale já se na ni zle podívala, hned jsem se začala smát, takže tenhle pokus nevyšel. Kačí se najednou otočila a prostě odešla a nechala mě u skříněk, ale slyšela jsem, jak se se směje.

Doběhla jsem ji na chodbě a ona mi pověděla, že k nám do školy má přijít nová holka. Vyptávala jsem se na víc podrobností, ale nic ví prý neví.

S Kačí jsme si normálně sedly a dál jsme všechno možný probraly. Když přišla profesorka a představila nám novou spolužačku, vyhrkly mi slzy do očí. Hned jak jsem ji uviděla, tak jse se zvedla a chtěla jít za ní, ale Kačí mě zatáhla zpátky na místo a tázavě se na mě podívala.
,,To je Barča jako malé děti jsme si spolu hrály a pak se přestěhovali pryč, ale je to ona." Mluvila jsem hrozně rychle a až když jsem to dořekla, tak jsem si uvědomila, že už nemám dech.

Barča přejížděla pohledem třídu a rychle si mě tam našla. Bylo to hrozně hezké se spolu vidět a tolik vzpomínek, nepopsatelný pocit.

Hodina se vlekla neuvěřitelně pomalu, čekala jsem už od první minuty konec, ale vůbec se to neblížilo. Hned jak zazvonila, tak jsem utíkala za ní, Barča se otočila a napřáhla ruce, pevně jsme se držely.

Kačí přišla za námi a utřela mi slzy. Nevšimla jsem se toho, byla jsem v úplné euforii a nadšená, to setkání bylo krásné.
Holky se seznámily a padly si do oka. Byla jsem hrozně šťastná.

Po cestě na oběd jsme si povídaly a všechno Barče ukázaly. Pak jsme ho potkali, jak se opírá o zeď a baví se s
klukem, který byl o několik centimetrů menší než Richard.
,,To je nejhezčí kluk na škole" řekla Kačí a rychle dodala ,, ani na něj nekoukej, je můj" usmála se a mrkla na mě.

Prošly jsme kolem a já ucítila jeho dotek na své ruce, ale rozhodla jsem se to ignorovat, ale nemůžu říct, že ten dotek byl stejný jako třeba s Kačí. Projelo mnou horko a určitě mi zrudly tváře, ale nikdo si ničeho nevšiml.

Po škole jsme vyrazily do naší oblíbené cukrárny a povídaly jsme si úplně ovšem, všechny 'tajemství', ale já si jedno musela nechat.