💖 | 47. Dobré ráno | 💖

166 20 7
                                    

Kapitola 47 - Dobré ráno

Pohled Kylie
Otevřu oči. Zrovna se mi zdálo o tom, jak jsem vystřílela celou svou školu, pecka. A když se z toho krásného snu probudím, leknu se reality. To si... to si děláte prdel, ne?! Ležím s Rogerem nahá v posteli! A pak mi to všechno dojde... jo, jasně! Já jsem kráva...

Takže jo, konečně se ten hajzl blonďatý dočkal. A vlastně to ani nebylo tak strašné, jak jsem jako panna čekala. Bylo to celkem fajn. A teď jenom hledím na tu pobledlou spící tvářičku. Je tak roztomilý, narozdíl od toho, jaký byl v noci drak... ale to jdu moc do detailů, do prdele.

Proč si najednou nepřipadám tak sama? Jo, vždycky jsem se snažila působit, jakože nikoho nepotřebuju. Ale vlastně jsem vždycky snila o tom mít někoho, komu bych se líbila, kdo by se líbil mně a komu bych mohla věřit. A vedle mě leží sedmdesátkový bubeník... možná je mi vlastně takhle lépe... když někoho mám. Když mám jeho.

A tak ho pevně obejmu a pomalu zase usínám. Jenom cítím, jak mě pohladí po vlasech.

Pohled AmberlyZatímco u Roge a Kylie jsme s Freddiem bušili na dveře jak dementi a nedobušili se, u Deakyho a Susan nám otevřou hned

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Pohled Amberly
Zatímco u Roge a Kylie jsme s Freddiem bušili na dveře jak dementi a nedobušili se, u Deakyho a Susan nám otevřou hned. Ve dveřích stojí Susan s kartáčkem na zuby v puse.

"Krásné ráno," usměje se Freddie. "Kde máš Deakstera?"

Susan jako odpověď otevře dveře víc, abychom viděli Deakyho, jak se souká do kalhot a vůbec mu to nejde. Jakmile nás uvidí, lekne se a zaleze do koupelny.

Zasmějeme se. "Teda vy to vedete," řeknu.

"Přemýšlely jsme s Amberly o tom, že bychom se tady neměli moc zdržovat a zase popojet někam dál," sdělí Susan Freddie.

Susan si vytáhne kartáček z pusy. "A na jak dlouho myslíte, že nám ty peníze vystačí?"

"Nějak si to budeme muset zařídit," pokrčí rameny Fred. "Při nejhorším budeme hrát na ulici a vydělávat si peníze," uchechtne se.

Necítím se úplně dobře. Pořád mám takový divný pocit, že vím, co se stane. Že vím, kam přesně pojedeme a co uděláme. Ale nechápu proč bychom takovou věc dělali... ten sen byl dost divný a reálný...

Na pódiu se ocitli dva postarší hudebníci a jeden zpěvák ve výrazném oblečení a korunou na hlavě. Lidé ve velké hale nadšeně jásali a křičeli. Zpěvák Adam publikum energicky pozdravil a kapela už chtěla začít hrát další ze svých starých hitů, když se na pódiu najednou objevili čtyři další lidé. Postarší bubeník a kytarista a Adam se kolem sebe nejistě ohlíželi. Když ale šedivovlasý kytarista spatřil čtyři známé tváře, zakryl si ústa a udělal krok zpátky.

"Freddie," vypadlo z něj ohromeně.

Nechápu to, nechápu ten sen. Proč by se něco takového mělo stát? Nikdo by to nepobral, kdyby se najednou na pódiu objevil mladý Freddie Mercury a legendární kapela Queen ze sedmdesátek. Tohle bychom nikdy nemohli udělat. Nemůžeme kluky jen tak ukazovat na veřejnosti, natož je přitáhnout na pódium před spoustu lidí.

Všimnu si, jak na mě Freddie starostlivě hledí. "Vážně je všechno v pořádku, Amberly? Nic se ti nezdálo?"

Nemůžu Freddiemu nic říct. A hlavně se nesmí dozvědět, co se mu stane. "Nic se mi nezdálo, Freddie. Asi jsme zatím v bezpečí."

Pohled KylieVyjdu z koupelny už umytá, oblečená a nalíčená a uvidím Roge, jak se pořád válí na posteli a spí

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Pohled Kylie
Vyjdu z koupelny už umytá, oblečená a nalíčená a uvidím Roge, jak se pořád válí na posteli a spí. To snad není možné. Nejradši bych z něj tu peřinu stáhla a shodila ho nějak na zem, ale vzhledem k tomu, že je pořád nahý, to fakt dělat nebudu.

A tak rozepnu jeho kufr, který od příjezdu ještě neotevřel, a prohrabu se mu v oblečení. Nakonec mu vytáhnu nějaké džíny a triko a hodím to po něm.

"Vstávej, more," zahučím.

Rog něco zamumlá a sundá si kalhoty z obličeje. "Fakt jsi mě musela trefit do ksichtu?"

"To byl záměr," odpovím.

"A proč musím vstávat? Není to snad jedno?" zkouší to dál.

"Jo a ještě chtěj, abych ti došla koupit snídani a přinesla ti ji do postele, viď?" zakoulím očima. "Dělej, vylez!"

A tak si bloncka vezme do rukou oblečení, které jsem mu hodila a zaleze si do koupelny. A konečně je klid. Ustelu postel a lehnu si na ni s mobilem a sluchátky v uších. Jenže ne, on mě stejně někdo musí vyrušit. Někdo klepe na dveře. A tak se otráveně zvednu a jdu odemknout.

"Co je?" zívnu.

"No konečně," ušklíbne se Amberly. "Co jste tam dělali, že jste tak dlouho neotvírali?"

"Spali?" pokrčím rameny. "A Rog by spal doteď, kdybych mu nehodila kalhoty do ksichtu."

Amberly nechápavě vykulí oči, nakonec nad tím jen zavrtí hlavou. "Ok, fajn. Za deset minut u nás ve čryřlůžáku, ok? Chceme se domluvit, co bude dál."

"Co bude dál?" pozvednu obočí. "Fajn."

Hello, tak jak se dneska máte? Já za necelou hoďku volám s přírodopisářkou a třídou 😭. Ach jo, kill me pls 😫. No tak ale nějak to snad přežiju a vy se mějte famfárově, zase zítra, čauky 👋👋💖💖

w h e n  a r e  y o u  |  QueenKde žijí příběhy. Začni objevovat