|JAK ZEMŘEL VYVOLENÝ|

531 58 18
                                    

/10.4. 2016/

Státní smutek byl na místě. Harry a Ginny Potterovi zemřeli před sedmi dny a dnes se konal jejich pohřeb. Otřáslo to celou Británií, McGonagallová dokonce následující zrušila výuku a věnovala ji tomu, že vyprávěla svým studentům, co všechno Harry Potter dokázal.

Ovšem dnes byl den, kdy měli tihle dva pohřeb. James Potter stál ve svém pokoji v domě, kde jedenáct let vyrůstal. Díval se na sebe do zrcadla a snažil se zamáčknout slzy. Ztratil své rodiče a teď má být on ten nejstarší Potter, který se o své dva mladší sourozence postará. Nesmí brečet, protože on musí být ten silný.

Zaslechl zavrzání dveří a v nich stála jeho nejlepší kamarádka Madeline Blacková. Přistoupila k němu pár kroků a chtěla něco říct. Nenáviděla se za to, že neví, co by mu měla říct. Protože co mu může udělat líp? Jeho rodiče jsou nenávratně pryč a nikdo to nezvrátí.

,,J-já nevím, co říct," zakoktala se Madeline, a proto ho místo toho obejmula. Nejdřív jen zlehka, ale James ji obejmul tak pevně, že ji trochu přidusil. ,,Ale nezůstaneš sám, jasné? Máš obrovskou rodinu, která se o tebe bude přetahovat, aby ti mohla dělat opatrovníka."

,,Díky, že jsi tady," polkl na prázdno. ,,Nevím, co bych bez tebe a ostatních dělal. Vlastně nevím, jak dokážu promluvit před tolika lidmi bez toho, aniž bych se rozeřval."

,,Ty to zvládneš," prohlásila černovláska přesvědčivě. ,,Vždycky jsi byl rozený vůdce a dneska tomu nebude jinak. Přijdeš tam a řekneš, co máš na srdci, jasné?"

***

,,Nejsem dobrý v proslovech," polkl Ron Weasley, při pohledu na obrovskou fotku svého nejlepšího přítele, se kterým se musel rozloučit. ,,Harry byl můj nejlepší kamarád, bratr a někdo, kdo při mě stál ve chvílích, kdy jsem při sobě nestál já sám. A Ginny byla moje malá a jediná sestra, kterou jsem měl tendenci chránit před všemi na světě. Ale před Harrym jsem nemusel. Jsou pro sebe jako stvoření. Chci říct, že to je šest dní, co o tom vím. Šest dní a já si to stále nedokážu připustit. A nemyslím si, že v blízké době tak udělám. Nesnáším - opravdu z celého srdce nesnáším - ty lotry, kteří tohle provedli a slibuji na svůj život, že vás pomstím."

Sestoupil se stupínku a na jeho místo vstoupila Hermiona Grangerová. Zhluboka se nadechla a i to nadechnutí bylo slyšet. ,,Když se konal ten útěk z Azkabanu, málo z nás to uvědomovalo, že je to zpátky," začala ztěžka. ,,A upřímně, i já se snažila stále žít v tom, že je konec. Ale opak je pravdou a smrt těchto dvou lidí mi otevřela oči, víc než cokoliv jiného. Za ty léta, co jsem s Harrym Potterem prožila bych neřekla, že se tohohle někdy dožiju. Mohla bych tu říkat, čím vším Harry Potter byl, ale neudělám to, protože bych se musela rozbrečet, jak moc mi tohle všechno bude chybět. A Ginny bez pochyb také. Byla to ta nejlepší švagrová, jakou jsem si mohla přát."

,,Harry a Ginny byli skvělí hrdinové," vyměnila Hermionu Thalia Blacková, ,,ale také byli těmi nejlepšími rodiči. V první řadě sedí jejich tři děti," pohlédla soucitně dolů k Jamesovi, Albusovi a Lily, ,,kteří budou vyrůstat bez nich. Vím, jaké dětství měl Harry a také vím, jak moc chtěl dát vám třem celý svět, protože to sám nechtěl. A také vím, že by si z celého srdce přál, aby ani jeho smrt nezabránila tomu, aby jste měli ten nejhezčí život."

Utřela si slzu a cítila, jak se jí v krku tvoří obrovský knedlík. ,,Takže, Jamesi, Albusi a Lily, já - a jsem si jista, že spoustu ostatních - budu tohle přání vašim rodičům plnit, protože jsem vás viděla vyrůstat a protože vás neskutečně miluju."

Thalia sešla ze stupínku a pohlédla do davu, ze kterého se zvedl Dean Thomas. V sále se ozval udivený ohlas a zvláště Madeline vytřeštila oči. Thalia se zhluboka nadechla a na Deana kývla, aby mu dodala sebevědomí.

,,Nevím, jestli mě všichni poznáváte, ale ano, jsem Dean Thomas," představil se černoch a Madeline nevěřícně zírala střídavě na něj a na svou matku. ,,Znal jsem Harryho i Ginny Pottera od prvního ročníku Bradavic a zažil jsem toho s nimi tolik, že si nedokážu představit, že bych je v životě neměl. Když zemře někdo ve vaší blízkosti, začnete mít strach, který já teď pociťuji. Další se vražda se může odehrávat zrovna v tuhle chvíli, když já tady mluvím. Ale tahle vražda nebude zapomenuta a já budu mezi těmi, kteří budou silně bojovat z to, aby bylo zlo poraženo stejně jako před lety."

Dean Thomas sestoupil ze stupínku a upřímně čekal i rajčata a kameny. Také zahlédl nechápavý pohled své dcery, ve kterém se skrývalo otázek, že měl chuť ji odtáhnout někam do soukromí a promluvit si s ní. Pravda, takhle to nechtěl. Chtěl přijet do Bradavic a všechno jí vysvětlit hned. Ale smrt Harryho a Ginny ho vyděsila natolik, že si nebyl jist, zda nebude další v pořadí a proto se nakonec rozhodl to udělat takovýmto způsobem.

,,Jsem James Sirius Potter," začal mluvit černovlasý prvorozený syn a snažil se nemyslet na to, že si právě na sebe upoutal pozornost asi tři sta lidí. ,,A Ginny a Harry Potterovi byli moji rodiče. Minulý rok v září jsem se do Bradavic tak těšil, ale v tuhle chvíli z toho ani nemám takovou radost, protože jsem je naposledy viděl půl roku před jejich smrtí. Existuje tolik věcí, které bych jim rád řekl, ale nemůžu. Ale abych byl stručný; mami, tati, byli jste ti nejlepší rodiče, které bych si kdy mohl přát. Udělal bych cokoliv, abych vás získal zpátky, ale udělám ještě víc proto, abych se stal tím synem, kterého jste si přáli. Budu tím zodpovědným, který se postará o své mladší sourozence a budu ten, kdo zastaví tyhle vraždy. Protože možná se časem naučím žít s tím, že se s vámi už v tomhle životě neuvidím a rozhodně se nesmířím s tím, že se váš vrah pohybuje na svobodě."

Následně promluvilo ještě hodně lidí, kteří byli Harrymu a Ginny nejblíž. Pohřeb se poté přesunul do restaurace, kde hrála ponurá hudba a lidé sentimentálně vzpomínali nad příběhy, které prožili s zesnulými.

A o malý kousek vedle začínal nový příběh. Příběh otce a dcery, Deana Thomase a Madeline Blackové. Černovlasá jedenáctiletá dívka řekla své matce, aby je nechala o samotě, že to sama zvládne. Leč s tím Thalia na první dobrou nesouhlasila, nakonec uvěřila úsudku své dcery a vzdálila se do restaurace, zatímco Madeline a Dean se posadili na lavičku před restaurací pod přístřeškem, zatímco venku lilo jako z konve.

,,Ptej se na co chceš, Maddy," začal Dean a Madeline se mu podívala zkoumavě do očí.

,,Řekneš mi pravdu, vždycky," odvětila přísně, nebrala si s ním servítky. ,,Kdy jsi přijel?"

,,Na Silvestra," odpověděl po pravdě a Madeline vytřeštila oči.

,,Na Silvestra?! Vždyť dneska je desátého dubna!" vyhrkla nechápavě. ,,Co jsi mezitím dělal?"

,,No, na Silvestra jsem hledal tvoji mámu, která byla tuším na Klokaním ostrově s Irisiným tátou," vyprávěl Dean. ,,Pravdou je, že jsme měli s mámou nějaká nedorozumění a hodně jsme mluvili, abychom zjistili, co budeme dělat dál."

,,Tři měsíce, tati, tři měsíce," zavrtěla hlavou a jemu se rozjasnil úsměv, když řekla to krásné slovo. ,,Proč jsi za mnou nepřijel dřív?"

,,Protože jsem se tě bál," přiznal po pravdě. ,,Když jsem se v Las Vegas vyhrabal z alkoholu a hazardu, měl jsem v hlavě jediný cíl, být s tebou. A čím víc jsem to prodlužoval, tím více jsem udržoval na živu myšlenku, že to s tebou dám do pořádku."

,,Protože sis myslel, že tě nikdo nevezmu na milost," doplnila za něj. ,,Tak hádej, co? Já tě vezmu na milost. Je pravda, že jsi mi nikdy moc nechyběl, protože jsem nevěděla, jaké by to mohlo být. Mám úžasnou mámu, sestru, tety, strejdy, bratrance, sestřenice. A Blaise se často s Iris jen dohadoval a navíc jediné, co jsem o tobě věděla bylo to, že jsi utekl. Ale nechci tě zapřít, protože se snažím v lidech vidět do dobré."

Láska je sestrou smrti III. ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat