Jak už je to dlouho? Dva, tři roky, tři a půl? Ani nevěděl… Jednou v lásce pochybil, jednou. A byla to tak nejhorší chyba, které se kdy dopustil. Zapřísáhl se, že už se to nikdy nebude opakovat, ale je těžké odporovat a bránit svým citům.
Baskytarista se jednou rukou prohraboval ve vlasech, druhou se opíral o okno ve svém bytě, ve kterém byl úplně sám, s flaškou tvrdého alkoholu. Nenáviděl se za to, že začal tolik pít, ale jinak to nešlo. Nikdy se naštěstí nezlil natolik, aby nemohl vystupovat.
Přešel ke koženému gauči, posadil se na něj, načež kůže pod ním zaprotestovala. Asi si zasloužil žít jako troska… alespoň on si tak rozhodně připadal. Jako nepotřebný kus čehosi, byl odepsaný. Vzpomínal, kdy a jak se to stalo a následně totálně zkazilo.
*flashback*
Rok 2011. Black Veil Brides právě skončili svou poslední písničku tohoto večera a i celého turné. V plánu je velká pauza a další práce na novém albu. Ashley si zamiloval život plný zábavy a natolik milované hudby. Ale bylo tu něco, co miloval více. Byla to vlastně osoba. Ne, nebyla to žádná dívka. Bohužel… Ta osoba byla jen kousek od něj.
“Jak mu to mám říct?“ Ptal se sám sebe, zatímco kráčel přímo za vysokým zpěvákem, který sem tam prohodil slovo s fanoušky, párkrát si s nimi vyfotil, rozdal autogramy. Ať už dělal ale cokoli, vypadal jakkoli, pro černovlasého muže byl tenhle kluk prostě dokonalý. Řekne mu to. Dneska večer se mu svěří, musí. Už to nedokáže dusit v sobě, trvá to až moc dlouho.
“Andy?“ Oslovil zpěváka černovlásek a pokynul mu, aby šel za ním. Srdce mu tlouklo, skoro mu vyskočilo z hrudi. Klepaly se mu ruce, kolena, těžce dýchal. Takhle nervózní nikdy v životě nebyl. Otočil se k němu čelem. Chlapec se nad ním malinko tyčil, ale to bylo to poslední, na co myslel.
“Děje se něco?“ Usmál se Andy a prohrábl si dlouhé vlasy. Ash sklopil hlavu a skousl si ret. Byl dokonalý a ten úsměv to jenom podtrhoval. Není lepšího člověka, než jeho. Pro Ashe to byl poklad, diamant. A on věděl, že diamant nejde vyrobit, musíte ho najít. A on ho našel. Teď se jen modlit, aby mu jeho poklad neukradl někdo jiný, což by pro něj byl konec. Zemřel by.
“Víš… těžko… se mi to říká. A-asi to bude znít jako klišé, ale… víš, já si myslel, že jsme jenom kamarádi, jenože… já… já k tobě necítím jenom to přátelství. Je to… něco mnohem víc. Nedokážu to nijak ovlivnit a-“
“Počkej, počkej, počkej.“ Zarazil to jeho koktání zpěvák, který měl teď vykulené oči, které na něj nevěřícně hleděly. Baskytarista byl však mnohem více okouzlen jejich azurovou, nebeskou barvou, který byla vidět i v naprostém šeru, ve kterém se právě nacházeli.
“Ty… mě… to nejde! Ashi, mám tě rád, ale jen jako přítele. Nedokážu si představit, že bychom… byli spolu. Co by si o nás pak mysleli fanoušci? Potopilo by nás to, Ashley.“ Andrew vrtěl hlavou a rval si frustrovaně vlasy. Posral to. Naprosto to pohnojil, a byl si toho zatraceně vědom. Sledoval, jak se Andy pomalu zklidňuje. Uchopil ho za ramena a podíval se do jeho hnědých očí.
“Já tě teď poprosím o něco moc důležitého, ano? Zapomeňme na tohle. Na tohle všechno. Jakoby se to nestalo, prosím.“ Zoufale mu hleděl do očí, jakoby se v nich snažil vyčíst odpověď. Baskytarista sklopil pohled a němě kývl.
“Jo. Bude to tak lepší.“ Promluvil a snažil se udržet si pevný hlas. Když zpěvák odešel, padl na kolena a schoval tvář ve svých dlaních. Začaly mu z očí vyklouzávat první slzičky, které dopadaly na trávu pod ním. Jeho srdce i duše umírali, on umíral.
*konec flashbacku*
Teď se dělo to samé. Seděl na sedačce a trápil se minulostí, která ho natolik trýznila. Kdyby to tehdy neřekl, všechno by mohlo být lepší. Nemusel by jen předstírat, jak jsou s Andym dobří přátelé, skutečně by jimi totiž byli, ale nejsou. Jsou odcizeni, kvůli jeho chybě. Chtěl si opět přiložit lahev ke rtům, ale zvonek, rozeznívající se v bytě, ho donutil alkohol odložit. Střelil pohledem na hodiny. Bylo jedenáct večer, netušil, kdo by jej teď chtěl navštěvovat. Ledaže by ho přišla rušit další fanynka. Ale osoba stojícími za dveřmi rozhodně nebyla dívka.
Stál tam zpěvák, očividně totálně vyřízený. Měl kruhy pod očima, které se marně pokoušel skrýt za sluneční brýle, měl vybledlou pleť, skoro až bílou. Ashley na něj zíral jako na svatý obrázek, než mu došlo, že by jej mohl pustit dovnitř, což i následně udělal.
Zpěvák se zhroutil na pohovku, sundal brýle, obličej složil do dlaní. Vypadal, že nespal minimálně dva dny.
“Děje se něco?“ Optal se baskytarista, který podával Andymu sklenici s vodou, kterou vděčně přijal. Na rtech se mu objevil malý úsměv.
“Přesně na tohle jsem se tě kdysi zeptal.“ Zamumlal potichoučku a upil ze sklenice.
“Cože?“ Nechápal Ashley.
“Před třemi lety, jsi mi chtěl něco říct. Měl jsem tušení, o co asi půjde. Ty tvoje pohledy nebyly zas až tak nenápadné.“ Proč o tom teď zatraceně mluví? Ptal se černovlásek sám sebe a nechápavě se mračil.
“Byl jsem blbec. Jsem blbec.“ Vydechl po pár minutách.
“Ale nejsi.“ Vyvrátil mu to baskytarista.
“Scout byla hrozná chyba. Neměl jsem s ní nikdy být. A ani s Jul.“
“Ale s Jul jste přece spokojení, ne?“ Neříkalo se mu to lehce. Vlastně na všechny Andyho dívky žárlil, protože ho měly pro sebe a on neměl nic a nikoho. Šlapky byly jen na jednu noc a pak, adié!
“Byli jsme.“ Opravil ho černovlásek a konečně se mu podíval do očí. Pomalu se mu tam vracely jiskřičky, které kdysi zmizely, a vypadalo to, že Andy už nikdy nebude opravdu šťastný, ale to se brzy změní. Beze slov vstal a posunul se blíž k Ashleymu. Ten mírně ztuhnul, ale rozhodně mu to nebylo proti srsti. Naopak. Fetoval jeho krásně vonící parfém a díval se do jeho očí. Zpěvák se pousmál a stydlivě sklopil pohled na Ashovy úzké rty. Rukou jej pohladil po tváři, jakoby se trochu bál.
Ashley se však nakonec odvážil sklonit blíž a jemně se otřít o jeho ústa svými. I jen malý dotek pro něj znamenal elektrický výboj, který mu projel celým tělem.
Andrew si jej přitáhl za krk a vtiskl mu polibek. Pomalu, líně pohyboval svými rty, Ash jej brzy napodobil. Vybuchl v nich nekonečný ohňostroj. Ash prohrábl Andyho vlasy a vstal. Za neustálého líbání se přemístili do ložnice, kde ze sebe divoce strhávali svršky. Brzy byli oba jen ve spodním prádle, ležící na posteli, Ash nahoře, Andyho hubené tělíčko pod ním. Baskytarista slíbával chlapcův krček a rukou mu mezitím přejížděl po zbytku těla. Stáhl ze sebe si spodní prádlo, se kterým pak pomohl i Andymu. Když se zpěvákova ruka dotkla jeho chlouby, Ash hlasitě zasténal. Natáhl se pro prezervativ, který pomocí zubu rozbalil a poté vyjmul.
“Můžu?“ Zeptal se a doufal, že Andy už nevycouve. Po tomhle toužil už strašně dlouho. A když poté černovlásek kývl na souhlas, zářivě se usmál a sklonil se na něj. Políbil ho a zároveň do něj vnikal. Chlapec zasyčel bolestí, ukápla i slza, která rozhodně nebyla poslední. Musel na něj být něžný, protože si zvykal tak dlouho.
Bolest nakonec ale odezněla a oba si užili noc plnými doušky. Nezajímalo je, co bude zítra, důležitý byl dnešek.
Ráno už pak bylo všechno jinak. Žádná minulost, která by je mohla trápit. Neřešili ani veřejnost, co si o nich bude myslet, ba ani přátelé. Byli prostě spolu a to jim stačilo…
