Bylo to tady. Den, kdy se jí změní život… k horšímu. Bylo neuvěřitelné, jak rychle těch pár let uteklo. Jakoby to bylo včera. Ležela s ním v posteli, prsty se proplétala mezi jeho hustými černými vlasy a dívala se do nejmodřejších očí, které kdy mohla vidět. Oni ji držel něžně v náručí, šeptal jí, jak jí miluje, a jak ona miluje jeho. Přísahali si, že se nikdy neopustí a zůstanou spolu navěky. Věřila tomu… vlastně oba tomu věřili. Jejich sen se ale časem rozpadl. Zbyl z něj jen prach a vzpomínky. Krásné vzpomínky. Do teď nemohla uvěřit tomu, jak krásné to s ním bylo. Láska je tehdy zaslepila a oni měli oči jen pro sebe navzájem. Potom ale přišel ten osudový zlom. Odjel na několika měsíční turné, zatímco ona se doma utápěla v samotě. Chyběl jí, ale nedokázala bez něj být takovou dobu. Udělala to. Napsala pár jednoduchých slov, která zapříčinila rozpad tohoto pohádkového vztahu.
Když se pak Andy zdrceně vracel do bytu, našel po ní jen prázdné skříně a poličky. Ve vzduchu cítil jen její vůni, ale i tak časem vyprchala. Musel jít dál svou cestou, na které potkal Juliet. Nejdřív se nemohli ani cítit, teď by se od sebe nemohli odtrhnout. Jak šli roky, požádal ji o ruku a ona řekla „ano“.
Dívka stála před zrcadlem a dokončovala své líčení. Kouřové stíny zdobily její jasně zelené oči, tužka a řasenka jim zas dodala na divokosti a uhrančivosti. Vzpomněla si, proč se tak fintí. Jde na jejich svatbu. Svatbu, na které nebude nevěsta ona, ale úplně jiná dívka, kterou skoro neznala. Viděla jen fotky a videa, to bylo vše. Přála jim to, konečně byl šťastný, ale vždy, když viděla jejich polibek, nebo když se na sebe usmáli, ucítila ten osten závisti a bolest, která zasáhla její srdce. Sklopila hlavu, černé vlasy s fialkovými konečky jí spadaly do tváře. Zhluboka se dýchala, nesměla brečet. Nedovolila si to. Tohle je jeho den, nesmí mu to zkazit.
A jak se tam vůbec dostala? Přišla jí pozvánka, kterou jí předal poslíček. Stálo tam, že Andy se bude za týden ženit. A těch pár dní uběhlo jako voda. Celou dobu se hádala, jestli tam jít, nebo pozvání odmítnout, ale nakonec se rozhodla, že půjde. Ve spodním prádle přešla do ložnice, kde na ni čekali překrásné černé šaty až na zem, s nabíranou sukní a korzetem, posetým třpytivými kamínky. Mezi prsty promnula jejich měkkou látku a usmála se. Nikdy si je na sebe nevzala a ve skříni na nich sedal prach. Sundala je opatrně z věšáku, jakoby to byl vzácný poklad a rozepla zip na boku. Opatrně do nich vklouzla a usmála se, když zjistila, že jí stále perfektně sedí.Ze stolku vzala síťované rukavice bez prstů, na ruku si dala kožené náramky a na prst prsten, který jí Andy kdysi věnoval a nikdy ho nesundávala. Seběhla do chodbičky, které si na nohy natáhla vysoké šněrovací kozačky a zavázala je. Poté se natáhla do vázy s rudo-černou růží. Někdo by si mohl myslet, že jde na pohřeb, ale černá byla naopak velice slavností barva, která vždy bude v kurzu. S posledním nadechnutím vzala za kliku a vyšla ven. Nasedla do auta, které si půjčila od rodičů a vyjela. Musela jet pomalu, byla čím dál víc nervózní. Přísahala by, že na tom byla hůř, než nevěsta.
Přijela před kostel, polkla a otevřela dveře. Když se její nohy dotkly země, automaticky se roztřásly. Vešla do kostela, bylo tu ještě hodně málo lidí. Rozhlédla se kolem, snažila se najít jednoho z kluků. Ta růže, nebyla pro nevěstu, ale pro Andyho. Chtěla mu ji dát, ani netušila proč. Možná proto, že když s ním šla na první rande, předal jí podobnou. Dost to pro ni znamenalo.
Narazila na Jakea, který zrovna vycházel z jedné místnosti. Když si dívky všiml, přivřel oči a poté se usmál.
“Ahoj, Hope.“ Objal ji. Málem by ji nepoznal, ale byl rád, že je tady. “Andy si neví rady. Úplně zapomněl, jak se uvazuje kravata… a já to taky neumím. Nemohla bys?“
“Já ne-“
“Super!“ Bylo jí to jasné. Nečekal na její odpověď a strčil ji do místnosti s Andym. A co mám teď dělat? Zoufala si v duchu a rozhlížela se kolem.
“Jakeu? Mohl bys-“ Zarazil se uprostřed věty. V zrcadle uviděl dívku, která se na něj dívala stejně vyděšeně, jako on na ni. Otočil se. Jeho modré oči s černými stíny si ji ihned přivlastnily a ona zapomněla, proč sem chtěla jít.
“Hope?“
“Andy…“ Bylo to tak trapné. Černovláska zavrtěla hlavou a váhavě k němu přistoupila. Odložila květinu, vzala do ruky kravatu a začala ji zkušeně vázat. Kolem ní se rozvířila jeho vůně, která jí podlamovala kolena.
On z ní nemohl spustit zrak. Byla nádherná. Snad ještě víc, než před lety. Měl neskutečné nutkání si ji přitáhnout do objetí a nikdy nepustit. Jeho srdce zběsile bušilo. Stále ji miloval, nikdy nepřestal. Zvony se rozezněly. Andy už chtěl jít, ale dívka jej zastavila dlaní na hrudi. Ten dotek vyslal do jeho břicha hejna motýlků.
“Počkej.“ Hope vzala do ruky růži, pomocí nehtu ji zkrátila a vložila do náprsní kapsy jeho černé košile. Usmála se a odešla. Zařadila se ke klukům, se kterými se pozdravila. Pak sledovala Andyho, jak si stoupá k oltáři a čelem ke knězi čekal, až k němu přijde jeho budoucí manželka. Dveře se otevřely a dovnitř vešla Juliet v překrásných bílých šatech, jejichž vlečka byla nekonečně dlouhá. Usmívala se a pomalu mířila k Andymu. Za chvíli pak stála po jeho boku a kněz začal odříkávat svou řeč.
“Juliet Simms, berete si zde přítomného Andrewa Biersacka, budete ho milovat a stát při něm v dobrém i zlém, dokud vás smrt nerozdělí?“
“Ano.“ Pronesla hrdě a usmála se.
“Táži se i vás, Andrewe Biersacku, berete si zde přítomnou Juliet Simms a budete ji milovat a stát při ní v dobrém i ve zlém, dokud vás smrt nerozdělí?“ Tady byl ten okamžik. Každou chvíli se dívce v černých šatech přitížilo, bylo jí těžko, tlak na hrudi byl stále větší, pomalu se chystala na to, že omdlí, ale Andyho další slova ji rychle zchladila, stejně jako Jul.
“Já… nemůžu. Nejde to.“ Sklopil poraženě hlavu a omluvně se podíval na Juliet. “Mám tě rád, Jul, ale… tohle by nám nikdy nevyšlo.“ Pustil její dlaně a vydal se směrem pryč z kostela. Pak ale odbočil a zamířil k Hope, která vrtěla hlavou. Stoupl si až k ní a vytáhl růži ze své kapsy a vpletl ji dívce do vlasů, pohladil ji něžně po tváři a usmíval se.
“Andy, co to děláš? Vrať se tam. Vezmi si ji.“ Radila mu a pomalu začala panikařit.
“Dělám právě něco, co jsem měl udělat už dávno.“ Zašeptal a pomalu přitkl své rty na její. Do polibku vkládal všechno, co cítil. Ona brzy začala spolupracovat a prsty mu zapletla do krátkých vlasů. “Nikdy tě nepřestanu milovat.“
“Ani já tebe.“ Špitla a rozplakala se nekonečným štěstím.
“Jdeme, kluci.“ Usmál se zpěvák a propletl s dívkou prsty. Poté všichni opustili kostel. Andy nasedl do auta se svou dívkou, která k němu skutečně patřila a spolu pak odjeli pryč, vstříc jejich společnému životu.
Doufám, že se ti to líbilo a nezklamala jsem tě :)
