,,Takže Washington, Colorado nebo Boston?" Zeptal se mě šéf a já nechápala.
,,Já nevím," zamumlala jsem a on vyvalil oči.
,,Sakra Aničko, sama moc dobře víš, že se tomu nevyhneš a že musíš někam odletět. Musíme Bauer dostat do světa. Nemůže to přeci zůstat jen tady," vysvětlil.
,,Nerozumím tomu," začala jsem. ,,Však v zámoří máme spoustu skvělích hokejistů, který používají a propagují značku Bauer. Tak proč bych tam měla jet i já?"
,,Protože celý tenhle projekt, jsi vymyslela ty, tak si ho taky jako první vyzkoušíš. Když se to povede, tak pošlu další lidi do jiných států."
,,Sám jste mi řekl, že jde jenom o projekt, že to nebude nic závazného. Tak proč to najednou měníte?" Zařvala jsem.
,,Protože ten projekt jsi dobře propracovala,má to hlavu a patu a kdo jinej by to měl vyzkoušet než zakladatel?" Zamumlal a něco začal cvakat do počítače.
,,Nemůžu se přestěhovat do Ameriky," zašeptala jsem po chvíli ticha.
,,Čas na rozmyšlenou kam, máš do večera. Když se mi neozveš, vyberu ti něco sám," řekl nabručeně a poslal mě pryč.
Pro společnost Bauer už pracuji 2.roky. Když jsme mohli vytvořit nějakej projekt, napadlo mě rozprostření této firmy do světa. Kdybych věděla, že budu muset odjet, nikdy bych nic takového neudělala.
xxx
Večer jsem u televize přemýšlela, kam bych tak nejradši odcestovala. Do Bostonu se mi nechtělo, protože to byl Boston. Colorado neznělo tak špatně, protože tam je moc krásná krajina. Ale vzhledem k tomu, že tam jedu pracovně se k žádné krajině nedostanu.
Poslední možnost byl Washington. Tam jsem jet nechtěla, protože za Capitals hrál můj bratr. I když jsme si byli velice blízcí vše se změnilo, když odjel do Ameriky a mě tady nechal na pospas osudu.
Rozhodla jsem se mu zavolat.
,,No ségra?" Řakl Jakub ufuněně to telefonu.
,,Neruším?" Zeptala jsem se.
,,Trochu, ale dlouho jsi nevolala co se děje?" Zajímal se.
,,Hele kdybych přijela do Washingtonu mohla bych u tebe bydlet?"
,,To je přeci jasný, ne?" Odpověděl se smíchem.
,,Díky já se ti pak ještě ozvu," naznala jsem.
,,Hej ségra jestli se něco děje, tak to chci vědět, protože jsi nepřijela ani na Vanoce s rodičema," zamumlal.
,,No jo no Bauer, mě v poslední době moc zaměstnával no, ale neboj se všechno je v pořádku, díky moc," naznala jsem a než stačil cokoliv říct mobil jsem položila.
Civěla jsem do televize. Nebyla jsem si jistá, zda chci do Washingtonu. Bylo to hrozně divný, protože to bylo jediné místo kam jsem chtěla vždy odcestovat.
Po dlouhých hodinách pro a proti jsem se rozhodla pro Colorado a tak jsem to hned šéfovy zavolala.
,,Ano Aničko?" Ozvalo se.
,,Zdravím, jen bych Vám chtěla říct, že jsem se rozhodla pro Colorado," oznámila jsem mu.
,,Joo, noo to už je pozdě," zamumlal. ,,Už jsemti objednal letenky do Washingtonu."
,,Proč? Jasně jste mi řekl, že mám čas na rozmyšlenou do večera," začala jsem.
,,Aničko nemám čas se s tebou hádat, promluvíme si o tom zítra v kanceláři," řekl rychle a zavěsil.
I když jsem šéfa měla ráda sebevíc, tak teď to byl ten největší idiot.
