Přišla jsem do práce a a byla jsem opravdu nesmírně ráda, že sedím za svým pracovním stolem.
Že po dvou měsících vidím všechny ty lidi, kteří me sledovali s úsměvem na tváři.
Při dopolední kávě na terase na sluníčku jsem si pokecala s holkama a vyprávěla jim o všech mích dobrodružstvích. O tom jak je Washington krásné město a hlavně o Connorovi. Všichni z toho byli nadšení.
,,A co Colorado?" Zeptala se Vendy.
,,To je taky nádherné," zamumlala jsem. ,,A Boston s Providencí taktéž."
,,Ty jo měla jsi opravdu štěstí," usmála se.
,,Mohli jsme to zažít vsichni, kdyby šéf nechtěl ušetřit," zamumlala jsem a Vendy se pousmála.
,,To tedy, ale byl to tvůj projekt, tak sis to alespoň užila ty jako zakladatel," řekla mi Vendy.
,,To sice jo, ale to Colorado a tak mohl objet i někdo jinej, docela dost mě to naštvalo, že se to všechno hází na mě," usmála jsem se.
,,Chápu," zakývala hlavou. ,,A co vůbec Adam? Celou dobu byl jako tělo bez duše," zamumlala Vendy.
,,Co?" Nechápala jsem.
,,Tak jsis všimla ne, jak po tobě kouká," řekla se smíchem.
,,Hele Adam je jen kamarád a i když jsem Connora opustila, vždy bude v mém srdci místo jen pro něj," řekla jsem, zvedla se ze židle a zaplula zpět do své kanceláře.
Posadila jsem se ke stolu a zapla notebook. Moje fotka s Connorem na tapetě mi vehnala slzy do očí, bylo to neskutečné.
Začala jsem přemýšlet. Všechno mi tady začalo vadit. Jako kdyby tím projektem mělo všechno skončit. Nevadilo mi to, byla jsem mladá. Měla jsem toho před sebou ještě spoustu. Začala jsem přemýšlet o výpovědi.
,,Máš jít za tátou do kanceláře," vlétl do té mé Adam.
,,Hned tam budu," zamumlala jsem a zaklapla notebook.
Šla jsem hned za Adamem, který šel mím směrem. Zaplul k otcovi do kanceláře a já šla hned za ním.
,,Aničko výtejte zpátky," usmál se ředitel a já se nuceně usmála.
,,Děkuji, byl výsledek dobrý?" Zajímala jsem se, protože on měl o všem přehled dříve než já.
,,Výsledek je přímo skvělí," zajásal. ,,A to všechno pouze tvojí zásluhou. Teď by jsme měli zjisiti co dál. Třeba dostat značku Bauer do Evropy," začala, ale já ho zastavila.
,,Vlastně, než se rozvyprávíte o tom co bude, asi by jste měl vědět, že chci dát výpověď," zamumlala jsem a Adam se šéfem vyvalili oči.
