5. kapitola

7 0 2
                                    

Možná šla jenom nakoupit...“ Řekla si Judy, když přemýšlela, kam Emma mohla zmizet. Později si zašla do takové malé hospůdky na náměstí a objednala si tam colu. Vytáhla z tašky deník a celou událost si zapsala. Na své kůži ucítila ostré teplo od Slunka. Trochu ji to štípalo. Ale nějak si toho nevšímala. Po chvilce ji paní číšnice donášela colu. Položila ji na stůl a řekla
Teda, vám to slunce nedělá vůbec dobře slečno. Jste celá spálená."
Judy se udiveně zašklebila.
Číšnice ji položila pití na stůl a šla dále obsluhovat. Judy vytáhla svůj mobil, zapla přední kameru a podívala se na sebe. Byla opravdu celá červená. „To bude určitě jenom ze slunka“ Uklidňovala se.
Jakmile dopila, zašla si do zoo. Když se tak procházela uslyšela zahřmění. Černé mraky zakryli slunce a začalo pršet. Lidi se začali před deštěm schovávat. Judy ale ne. Studené kapky deště příjemně chladili její spálenou kůži od slunka. Sedla si na lavičku, z tašky vytáhla jablko a zakousla se do něho. „To jablko chutná divně... " Pomyslela si. „Fuj, jako kdybych jedla syrové maso nebo tak něco..." Chuť jablka se ji silně zhnusila. Byla z toho všeho trochu vedle. Vstala z lavičky, vzala si do ruky svojí tašku a vyrazila domů.

Jak jsem se stala upíremKde žijí příběhy. Začni objevovat